Ondrovi (11) se vrátila leukemie, pomohla revoluční léčba. Agátce (4) zachránila život
Leukemie je nejčastější nádorové onemocnění dětí. Zatímco mnoho se jich se zákeřnou chorobou díky současným léčbám dokáže vypořádat, existuje skupina dětí, které mají tu smůlu, že se jim nemoc vrací. Pořád dokola, jako Ondrovi (11) nebo Agátě (4). Oba jsou pacienty Kliniky dětské hematologie a onkologie FN Motol a jejich zdravotní výhled byl nejistý. Právě kvůli nešťastné prognóze si ale mohli vyzkoušet revoluční buněčnou terapii CAR T, která u obou měla neuvěřitelné výsledky - Ondra už je prakticky zdravý a Agáta přežila mimořádně agresivní relaps. Odborníci v terapii vidí budoucnost onkologické léčby jako takové, nejen leukemie.
Ondra se s nádorovým onemocněním krve musí potýkat od svých tří let. „Pořád měl teploty. Jeden den měl a druhý neměl,“ popisuje maminka Gabriela, jak se u jejího syna choroba projevila. Bolely ho nohy, byl bledý, až mu lékaři vzali krev a diagnóza zněla jasně – leukemie. Okamžitě musel do nemocnice.
Léčba nejdříve probíhala standardně, podstupoval chemoterapie. Vše vypadalo nadějně, nemoc ustoupila. Jenže v roce 2017 se vrátila v plné síle, a tak změnil lékařské středisko, přišel do péče současné přednostky Kliniky dětské hematologie a onkologie FN Motol Lucie Šrámkové a znovu podstoupil chemoterapie, tentokrát společně s radioterapií. Takto s leukemií bojoval dva roky, až to opět začalo vypadat, že zvítězil.
Jenže nezvítězil, zákeřná nemoc se mu v listopadu 2019 vrátila podruhé. Rodina i lékaři už začali mít vážné obavy, rakovinné buňky se tentokrát projevily v mozkomíšním moku, takže by transplantace kostní dřeně, jedna z posledních možností, jak s leukemií bojovat, nejspíš příliš nepomohla. „Neměli jsme nic, u čeho bychom viděli velkou naději, jak zvládnout to onemocnění,“ konstatuje Šrámková.
Lékařka ale tehdy dostala nápad – Ondra byl ideálním kandidátem pro buněčnou terapii CAR T, kterou tehdy schvalovala Evropská léková agentura (EMA). Podává se pacientům, kteří zápasí s relapsem leukemie a jiné léčebné možnosti už pro ně nejsou, tedy lidem jako on. Hned jak léčba dostala zelenou, rodina souhlasila, že Ondra terapii podstoupí a v dubnu 2020 ji jako první dítě v Česku opravdu absolvoval.
Dnes je to rok a půl a pro Ondru je leukemie prakticky minulostí. „Lítá venku, je zdravý,“ popisuje maminka. Terapie u jejího syna zafungovala na jedničku, takže rakovinné buňky už v jeho krvi nejsou k dohledání. „Krevní obraz je krásný bez problémů,“ pochvalovala si Šrámková na poslední kontrole. Ondrovi se ještě pro jistotu bude muset v dubnu, dva roky od terapie, podívat na kostní dřeň, a pak znovu za rok, vše ale vypadá nadějně.
„Byli jsme rádi, věřili jsme, že to pomůže. Hlavně bylo všechno kratší,“ říká Gabriela a oceňuje, že její syn nemusel podstupovat několikáté kolo ozařování. I Ondra je nadšený, konečně může žít běžný život a vídat se s kamarády. „Bylo mi hodně špatně, vždycky jsem se večer budil,“ vzpomíná na nepříjemné chemoterapie.
Mocnější zbraň než ozařování
„CAR T léčba je přelomem v onkologii, protože využívá sílu imunitního systému pacienta, a to takovým způsobem, že se jeho vlastní bílé krvinky, lymfocyty, upraví tak, aby byly schopné rozpoznávat nádorové buňky,“ vysvětluje Šrámková, jak terapie probíhá.
Pacientovi se bílé krvinky po odebrání pošlou do specializovaného centra, v případě Ondry putovaly do USA, kde je firma upraví, vytvoří z nich tzv. živý lék, který se odešle zpět do Česka a pak se pacientovi podá pomocí infuze. Dostane tedy své buňky, ale pozměněné tím způsobem, že dokážou vyhledat rakovinné a zničit je. Navíc protože jsou jeho, organismus si tyto „superbuňky“ dokáže sám dál namnožit. „Stanou se mnohem mocnější zbraní než třeba chemoterapie,“ odhaduje Šrámková s tím, že CAR T terapie je mnohem cílenější. A stačí ji podstoupit jednou.
První zkušenost s léčbou měla přednostka už dříve. „V roce 2015 se nám podařilo jednoho našeho pacienta poslat do klinické studie, která v té době probíhala ve Spojených státech, v Bethesdě, a tento pacient studií úspěšně prošel, je v pořádku a chodí se na nás dívat,“ vypráví a dodává: „Od té doby jsme zatím takových pacientů, dětských, měli pět. Jedno z toho bylo dítě ze Slovenska. Všichni žijí.“
Podle Šrámkové má CAR T terapie i své limity, nelze říct, že by vedla se stoprocentní jistotou k uzdravení. Nicméně léčí se jí děti, které jsou jinak ztracené. „I to, že vyléčíte touto léčbou 50 procent pacientů, je obrovský úspěch,“ zdůrazňuje přednostka. „Nežádoucí účinky jsou menší než třeba u transplantace kostní dřeně,“ dodává.
Bez terapie by tu nebyla
Z pěti léčených dětí je u dvou průběh naprosto bezproblémový, u třetího buňky rychle vymizely, takže dostane transplantaci a další dvě prodělaly relaps. Jedním z posledních dvou je Agáta, které byť se nemoc vrátila, bez CAR T by tu už nebyla. Zažila totiž mimořádně agresivní průběh leukemie.
Nemoc se u ní projevila, když jí byly dva roky. „Mysleli jsme si, že má angínu, zánět lymfatických žláz, byla oteklá,“ popisuje její maminka, jak vše začalo. Lékaře přesvědčila, ať dceři udělají krevní obraz, načež zjistili, že holčička trpí lymfoblastickou leukemií. Prošla chemoterapií, imunoterapií, transplantací kostní dřeně a i když to v jeden moment vypadalo, že je vše na dobré cestě, nemoc se vrátila.
Udeřila tehdy mimořádně silně. „Byl to relaps, který nám dost naháněl strach, rozbíhalo se to ze dne na den dost dramaticky. Nebýt CAR T buněk, tak nemáme šanci to onemocnění v tom okamžiku zvládnout,“ konstatuje Šrámková. U Agáty se nakonec leukemie projevila i po terapii, takže musela podstoupit druhou transplantaci kostní dřeně a radioterapii, ale je jí mnohem lépe než před podáním buněk.
„Je to nesrovnatelné,“ hodnotí její maminka rozdíl mezi CAR T a ozařováním, které nazývá „peklem“. Zároveň dodává, že Agáta je velká bojovnice, ani během chemoterapií neztrácela smysl pro humor. Dokonce zvládla skvěle podání buněk – hrozilo u ní selhání orgánů a ztráta mobility, ale nakonec dostala jen dva dny horečku.
Česko může jít příkladem
Lékaři nyní ubírají svou pozornost k tomu, aby se CAR T posunula z pozice léčby poslední možnosti do takové fáze, kdy by se mohla podávat i dříve. „V tomto okamžiku je schválená pro použití u akutní lymfoblastické leukémie, což je nejčastější nádorové onemocnění dětského věku (…) ale tenhle princip je v zásadě použitelný pro jakékoliv nádorové onemocnění. Už se používá u lymfomů, nádorů z lymfatické tkáně, u myelomů a existuje široké spektrum klinických studií u solidních nádorů všeho možného typu,“ říká Šrámková.
Léčeni tímto způsobem mohou být také dospělí lidé, terapii v Česku postoupilo již okolo 60 osob, v celé Evropě 1600-1700. Důležité je, že CAR T musí probíhat ve špičkovém centru, kde budou pacienti po podání sledováni, protože imunitní reakce organismu může být dramatická. Vytvářet lék pak dokážou nejen střediska v USA, ale i několik v západní Evropě.
Právě vytvoření nových středisek blíž v regionu bude klíčové, aby se léčba stala dostupnější – přeci jen posílání krvinek přes stovky a tisíce kilometrů není příliš efektivní. Šéf Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček věří, že Česko by mohlo být jednou ze zemí, které se do přípravy léků zapojí. Už teď jako jediné ve východní a střední Evropě společně s Polskem CAR T využívá. „Můžeme sloužit i jako léčebná základna pro ostatní země,“ je přesvědčen Dvořáček.
CAR T proplácí zdravotní pojišťovny podle paragrafu 16, terapie spadá mezi mimořádné léčby ve zdravotních stavech, kde neexistuje jiná cesta. Aktuálně vychází na nižší řády milionů. Dvořáček očekává, že cena půjde dolů, jak se CAR T bude rozšiřovat a bude vznikat více center.
