Češi zobou antibiotika jako bonbony: Bakterie jsou stále odolnější, mohou zabíjet víc než rakovina

V Evropě každoročně zemře 33 000 lidí v důsledku infekce způsobené bakterií odolné na antibiotika. Některé studie dokonce odhadují, že pokud bude tento trend pokračovat stejným tempem, bude mít v roce 2050 na svědomí 10 milionů úmrtí ročně, což by bylo více než rakovina. Jedná se o negativní fenomén zvaný antibiotická rezistence. Dotýká se celé populace, ale čelí mu především v nemocnicích na lůžkových odděleních. Jaké jsou jeho příčiny?

„Zcela zásadní je náš přístup k antibiotikům, především k širokospektrálním. Užíváme je stále častěji a bohužel i chybně. Uvádí se, že dokonce až polovina antibiotik je podávána nesprávně. Přitom účinná antibiotika hrají důležitou roli v prevenci případných bakteriálních komplikací u řady chirurgických úkonů a jsou nezbytná v oborech, kde infekce může mít fatální důsledky. Měli bychom si je chránit a přistupovat k nim s respektem, abychom zachovali jejich funkci,“ vysvětluje naléhavost problematiky antibiotické rezistence MUDr. Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika.

Odborníci zdůrazňují, že antibiotika jsou nenahraditelná, a pokud přestanou účinkovat, nebude na některá onemocnění účinná léčba.

Bakterie odolné proti antibiotikům děsí celý svět. Figurují v tom i psi a bude hůř

Delší léčba nemocí a komplikace

A co se může stát, pokud budou bakterie vůči antibiotikům odolné?

Podle Žemličkové v 90. letech zde řádila bakterie s názvem pyogenní streptokok, která vyvolává angínu. Na tuto bakterii lze použít penicilin, ale předepisovala se primárně makrolidová antibiotika. Na tato antibiotika se velmi rychle vyvíjí rezistence a v některých oblastech Česka tak antibiotika na tuto bakterii nepůsobila.

„Pokud tedy podám pacientovi toto antibiotikum a bakterie vůči nim bude odolná, tak se pacient bude s infekcí déle potýkat, mohou nastat komplikace. Může se stát, že pacient skončí v nemocnici, kde mu budou muset podat antibiotika přímo do žíly,“ vysvětluje důsledky rezistence Žemličková.

V roce 1989 se v Česku spotřebovalo asi 14 doporučených denních dávek na 1000 obyvatel za den, v roce 2019 to bylo 16,9 dávek. V rámci primární péče je předepisováno 80% až 90% všech antibiotik, a to zejména pro infekce dýchacího ústrojí.

Podle Žemličkové se za poslední dva roky podařilo spotřebu antibiotik mírně omezit, bohužel výzkumy přerušila pandemie, a proto nelze říci, zda je to dlouhodobý trend.

Kravské mléko obsahuje hormony a způsobuje cukrovku? Vědci vyvrací nejčastější mýty

Lékaři pod nátlakem

Antibiotika lidé často podle Žemličkové užívají pro jakýsi pocit jistoty, někdy je lékaři předepíší v důsledku tlaku pacientů či rodičů dětí. „Pacienti by si měli uvědomit, že naprostá většina onemocnění mimo nemocnici antibiotika nepotřebuje,“ řekla Žemličková.

Zároveň lékaři by měli mít větší odvahu a vysvětlit pacientům, že na kašel antibiotika nejsou potřeba. Pomoci jim mohou také některá vyšetření, která určí, zda se jedná o bakteriální infekci. V ordinacích praktiků se podle Žemličkové pro tyto účely poměrně běžně užívají například takzvané CRP testy.

Češi si ordinují antibiotika sami

Nepříliš optimistická fakta ukázal také společný výzkum agentury Engage Hill a REMMARK z července 2021 na vzorku 2000 respondentů reprezentativní populace České republiky 16 – 65 let. Z něj vyplynulo, že téměř 18 % (17,7 %) dotazovaných užívalo antibiotika bez konzultace s lékařem (nebo bez předpisu). U skupiny respondentů do 25 let to bylo dokonce 25 %.. O antibiotika aktivně žádalo téměř 40 % dotazovaných. Mezi nimi byli převážně mladí lidé ve věkové skupině 16-24 let.

„Antibiotika jsou léky, které nelze vydat bez lékařského předpisu. Toto omezení má ale své opodstatnění. O jejich indikaci by vždy měl rozhodnout lékař, který posoudí, zda je taková léčba pro pacienta optimální. Samoléčba antibiotiky je naprosto nevhodná,“ uvedla Žemličková.

Účastníci průzkumu jako nejběžnější důvod užívání antibiotik, která si sami naordinovali, uváděli kašel, nachlazení a řešení kožních problémů.

Pozor na nežádoucí účinky

Žemličková upozorňuje, že ačkoliv jsou antibiotika netoxické léky, mají také nežádoucí účinky.

„Jedním z nejznámějších je zánět střev, který může být komplikovaný a může se zde vyvinout klostridiová kolitida, která se léči poměrně obtížně,“ dodává Žemličková.