7°C
Bakterie odolné proti antibiotikům děsí celý svět. Figurují v tom i psi a bude hůř
Pandemie covid-19 ukázala, jak je svět nepřipravený na velké epidemiologické hrozby. Koronavirus je přitom ještě mírný oproti tomu, co může přijít. Stále větší vrásky vyvolávají například bakterie odolné proti antibiotikům. Portugalští vědci v nových výzkumech upozorňují, že jeden takový patogen se zřejmě může přenášet i na lidi, a to od široce dostupných domácích mazlíčků. Psů. Zjištění prezentovali na Evropském kongresu klinické mikrobiologie a infekčních nemocí, v tiskové zprávě pak varovali před „mezinárodním rizikem pro veřejné zdraví“. Neklidné zprávy přicházejí i z Česka.
Hlavním záškodníkem, o kterém je řeč, je takzvaný gen MCR-1. Vědci ho objevili teprve nedávno, v roce 2015 v Číně, ale rychle dokázal vyvolat ohromné obavy, jelikož bakterie činí odolnými vůči kolistinu, jednomu z antibiotik poslední volby. Tak se nazývají antibiotika, která se nasazují, když všechna ostatní selžou. Jsou tedy velmi důležitá a přijít o ně by znamenalo ztratit v mnoha případech poslední možnost na záchranu.
Jenže gen MCR-1 přesně tento nepříjemný efekt má – kolistin je na něj krátký. Jeho přítomnost byla zjištěna už před lety u několika bakterií schopných infikovat jak lidi, tak zvířata. Ovšem doposud bylo šíření bakterií odolných proti antibiotikům spojováno zejména s nemocnicemi, případně chovy hospodářských zvířat, kde je kvůli hojné přítomnosti léků ideální prostředí na tvorbu resistence. Nikoliv s běžným prostředím.
A tím se vracíme ke zmíněným studiím. Portugalské vědce z Lisabonské univerzity v prvním výzkumu zajímalo, jestli bakterie s genem MCR-1 jsou zastoupené i doma, prozkoumali tak fekální vzorky od 126 lidí žijících se 102 kočkami a psy. Celkem šlo o 80 domácností z Lisabonu, odběry probíhaly mezi únorem 2018 a únorem 2020. Všichni lidé a 61 mazlíčků bylo zdravých, zbytek měl drobné zdravotní problémy jako záněty močových cest nebo kožní infekce.
Výsledky ukázaly, že bakterie s genem MCR-1 měli čtyři lidé a osm psů. Ve dvou případech to byly společné domácnosti, tudíž jak u páníčka, tak u psa byly zjištěné stejné bakterie. Následné testy potvrdily, že to jsou patogeny odolné proti široké škále antibiotik.
„Zamořené“ syrové krmivo pro psy
Zatím není přesně potvrzené, kdo koho nakazil. Ale autoři si myslí, že přenos proběhl ze psů na lidi. „Genetická analýza vzorků naznačila, že v jednom z těchto dvou případů byl gen přenesen mezi domácím mazlíčkem a jeho majitelem,“ zmínili autoři.
Naznačuje to i druhá studie od druhé skupiny portugalských vědců, tentokrát z Univerzity v Portu. Ti našli „superbakterie“ v krmivu pro psy. Testovali 25 nejrůznějších, i mezinárodních značek, včetně syrového krmiva a 54 procent vzorků obsahovalo bakterie z rodu Enterokok. Z toho 40 procent bakterií bylo rezistentních proti antibiotikům včetně antibiotik poslední volby. Tyto bakterie byly přítomné ve všech vzorcích syrového krmiva a jen ve třech suchého.
Když u patogenů vědci provedli genetické sekvenování, objevili, že bakterie jsou identické těm, které byly izolovány od pacientů v nemocnicích v Británii, Německu a Nizozemí. Co to znamená? Obyčejný kontakt mezi lidmi a psy může vést k šíření odolných bakterií, ty jsou běžnější, než se zdálo, a syrové krmivo tomu rozhodně nepomáhá. Navíc očividně stále více bakterií má obávaný gen MCR-1.
Evropská společnost klinické mikrobiologie a infekčních nemocí ve svém textu dokonce uvádí, že kombinace genu MCR-1 s již rezistentními bakteriemi je noční můrou, kterou mohou vzniknout infekce, proti kterým se nebude moci nijak bránit. „Kolistin se používá, když selhala všechna ostatní antibiotika - je to zásadní léčba poslední volby. Pokud bakterie rezistentní na všechny léky získají tento gen rezistence, stanou se neléčitelnými, a to je scénář, kterému se musíme za každou cenu vyhnout,“ souhlasí Juliana Menezes, autorka první studie.
Odolné bakterie i v českých supermarketech
Světová zdravotnická organizace (WHO) hodnotí rezistenci k antibiotikům jako jednu z největších hrozeb současnosti. Už nyní nemožnost použít běžně dostupné preparáty ústí ve zhruba 700 tisíc smrtí ročně, a pokud se situace bude zhoršovat – a že se zhoršuje – do roku 2050 to bude 10 milionů lidí ročně.
Rezistenci proti antibiotikům proto monitoruje i Státní zdravotní ústav (SZÚ). V roce 2018 spustil ve spolupráci s Veterinární univerzitou Brno studii přímo se týkající přítomnosti genu MCR-1 a odolnosti vůči kolistinu. „Infekce způsobené multirezistentními bakteriemi, které získaly mcr gen, vyžadují složitou léčbu a mohou být příčinou vyšší mortality,“ konstatuje SZÚ. Doporučuje proto testovat na rezistenci ke kolistinu všechny pacienty infikované nebo kolonizované enterobakteriemi odolnými vůči karbapenemům. To je další druh široce používaných antibiotik. Pokud by přítomnost byla zjištěna, pacient by měl jít do izolace.
Rezistenci ke kolistinu zkoumal loni také Výzkumný ústav živočišné výroby, v jeho případě to bylo u kuřecího masa. Použil E.coli, protože je to častý modelový mikroorganismus. V rámci programu Vědeckého výboru výživy zvířat hledal kmeny E.coli odolné ke kolistinu a našel jich víc, než by byl rád. „Výsledky studie ukázaly, že míra výskytu kolistin-rezistentních kmenů E. coli ve vzorcích kuřecího masa z maloobchodní sítě v České republice dosahuje až 60 %. Tento výsledek je značně znepokojivý,“ uvedl ústav.
„Potravinový řetězec může z globálního pohledu velice významně podporovat celosvětové šíření bakteriální antibiotické rezistence a vznik multirezistentních kmenů mikroorganismů. Šíření rezistence bakterií schopných odolávat účinkům kolistinu představuje závažné zdravotní riziko jak v humánní, tak ve veterinární medicíně,“ pokračoval ústav, v čem vidí problém. A dodal, že právě drůbeží maso a drůbeží chovy jsou nejvýznamnějším rezervoárem, kde se odolné bakterie vyskytují.
Témata:
Související
