12°C
ZUBNÍ KAZ (NEJDŘÍV) NEBOLÍ
Utrpěly naše zuby pandemickými restrikcemi? Řada lidí se prý k zubaři bála chodit…
K zubaři se chodilo pořád, jen se nám trochu změnila sorta pacientů. Přicházeli samozřejmě hlavně ti, kteří měli nějaké akutní problémy. Plánované zákroky, třeba korunky či fazety, se většinou odkládaly.
Takže teď nepozorujete nárůst výskytu zubního kazu?
Za mě je to ještě krátká doba na to, abychom mohli hodnotit dopad covidu na stav chrupu, protože konkrétně tomu kazu trvá poměrně dlouho, než se projeví. Co ale hodnotit můžeme, je stav dásní, na těch je to vidět poměrně rychle. A ano, tam se to zhoršilo docela výrazně.
Říkáte, že trvá dlouho, než se zubní kaz projeví. Jak dlouho konkrétně?
Je to velmi individuální. U někoho to může být relativně rychlé, třeba v řádu několika měsíců, než můžeme kaz vidět na rentgenu a než začne bolet. Někdy to ale trvá i nějaký ten rok. Problém je, že kaz začíná bolet, až když je poměrně velký. A až když není jiná možnost, než ho odvrtat.
To říkáte, jako by snad bylo víc možností.
To taky je. My máme pro mezizubní kazy takovou interní klasifikaci, podle které se hodnotí, jak daleko se kaz dostal. Každý zub má totiž sklovinu, dentin neboli zubovinu a nerv. A obecně se dá říct, že pokud kaz zasahuje pouze do skloviny, můžeme ho ještě dobrým čištěním zubů a mezizubních prostor, občas i změnou stravy s omezením cukrů, zastavit.
Pokud se dostane do dentinu, což už je vnitřní část zubu, tak už se sám nezastaví a musíme zasáhnout my. Proto je taky tak důležité dělat pravidelně jednou ročně rentgen. Z toho vidíme, jak kaz postupuje.
Co všechno se může stát, když zubní kaz neřešíme?
Těch problémů je spousta. Řekněme, že jako první pacient vnímá většinou bolest, i když u části populace se ani bolest objevit nemusí. Pokud se kaz neřeší, dostanou se bakterie do nervu zubu, následně až do kosti pod zub, kde vzniká zánět – laicky řečeno váček, a často také otok s bolestí na dotek či skus. U někoho se může objevit píštěl. To je místo, kudy odtéká hnis ven. Všechno to jsou bolestivé a nepěkné komplikace. Ale bohužel docela časté.
A když se ani tento zánět neléčí?
Tak postupuje dál do těla, šíří se do okolí, ale může i do krve. Ústa jsou totiž pro bakterie naprosto ideální vstupní branou. A ta infekce nemusí jít jen přes kaz, zánět zubu či nervu. Stačí, když máme zanícené dásně a při čištění se škrábneme kartáčkem. Vznikne ranka a bakterie můžou vesele putovat dál.
DÁLNICE AŽ K SRDCI
Jaké problémy může taková bakterie z úst v těle napáchat?
Samozřejmě záleží, o jakou konkrétní bakterii jde, v puse jich totiž máme několik miliard. Ale takové velmi vážné, i když naštěstí poměrně vzácné komplikace, jsou, že se infekce dostává přes krk až k srdci. A to už jde skutečně o život.
Předpokládám, že předejít se tomu dá jen řádnou ústní hygienou…
Přesně tak. Nejúčinnější prevence zubních kazů i zánětů dásní je skutečně důkladné a pravidelné čištění chrupu v kombinaci s kvalitní dentální hygienou. Ono se zdá, jako by to byl nějaký hit posledních let, ale dentální hygiena je opravdu mimořádně důležitá, protože hygienistka se dokáže dostat do míst, kam se kartáčkem sami nedostaneme. No, a když není jiná možnost, tak je potřeba zub včas odvrtat a zadělat ideálně bílou výplní.
VIDEO: Jak sladké nápoje škodí našim zubům? Odpovídá docentka Marie Bartoňová
Proč ideálně bílou?
Protože dneska s bílou výplní dokážeme skutečně velké věci. Pokud je kvalitní, můžeme s ní dokonce vymodelovat téměř celý zub. I když to, že někdo dokáže zhotovit dobrou bílou výplň, která pacienta nikde netlačí a která dobře drží, není samozřejmost.
Proto se taky někdy musí plomby předělávat.
V ústech jsou totiž obrovské tlaky. Jíme, mluvíme, slintáme, pusa je v neustálém zápřahu. Ale je ideální, když stomatolog vynaloží co největší úsilí, aby se plomby předělávat nemusely.
JDE TO I BEZ PASTY
Jak často se lékaři v ordinaci setkávají s pacienty, kteří špatný stav svého chrupu svádí na genetiku?
Dost často.(smích)
A je na tom alespoň zrnko pravdy?
V zubním kazu genetika takřka vůbec nehraje roli. V případě paradontózy (zánět dásní a okolního aparátu – pozn. red.) můžou hrát roli jisté predispozice v souvislosti s tím, jakou mikroflóru má daný pacient v ústech.
Proč vlastně paradontóza vzniká?
Kolem zubu se usazuje plak, zubní kámen, což je prostor, kde se zase dobře daří bakteriím. Určité typy bakterií přitom mají schopnost paradontózu vyvolat. Kost pak začne sestupovat jakoby směrem dolů, až ke špičce kořene zubu, dásně začnou krvácet a zub pak může sám od sebe vypadnout, protože nemá kde růst. Ale zase – s dobrou hygienou se tomu dá předejít, onemocnění dokonce můžeme úplně zastavit.
Když už se bavíme o té hygieně – jak si tedy správně čistit zuby? Jak často, jak dlouho, jaké používat přípravky?
Podle mě je naprosté minimum čistit si zuby dvakrát denně, ráno a večer, minimálně dvě až tři minuty. A věnovat se všem zubům dostatečně, používat hlavně i mezizubní kartáčky a zubní nitě, protože bakterie se nejvíc usazují právě v těch mezizubních prostorách. Ústní voda je často spíš takový doplněk, společenská záležitost, abychom eliminovali zápach z úst. Koneckonců i pasta je doplněk. Bez ní se taky dají kvalitně vyčistit zuby.
Tak tomu se mi nechce věřit.
Ale ano, vždyť pasta není léčivý, ale pouze kosmetický přípravek. Pokud budete vědět, jak na to, můžete si zuby dobře vyčistit i jen s vodou.
A co kartáčky? Je opravdu potřeba mít ty elektrické nebo sonické?
Potřeba to není, ale za mě jsou třeba sonické kartáčky skvělá věc pro lidi se zhoršenou mobilitou nebo pro starší pacienty. Ony totiž nahrazují mikropohyby, které normálně děláme rukou, jemnými vibracemi. Navíc to různě bliká, bzučí, měří to čas, takže to pacienty k čištění zubů motivuje.
JÍDLO TÉMĚŘ NEDŮLEŽITÉ
Když jsme byli malí, říkali nám rodiče: Nejez ten cukr, zkazí se ti zuby. A i vy jste naznačil, že změna stravy někdy může pomoci zastavit růst zubního kazu.
Ono všechno souvisí se vším. Nejde jen o složení stravy, ale i o frekvenci stravování – s tím souvisí slinění, které je strašně důležité právě i pro prevenci zubního kazu, protože neutralizuje prostředí v ústech. Ale pro dospělého člověka není cukr až tak podstatný, pokud si umí dobře vyčistit zuby a pečlivě se o ně stará.
Je lepší si zuby čistit před snídaní, nebo po snídani?
To je, jako bychom přemýšleli nad tím, jestli je lepší si vyčistit zuby v pět nebo devět hodin. Prostě vyčistit. Tečka. (smích) Je jedno kdy, záleží to na vlastních preferencích každého z nás.
Je tedy něco, co zubům vyloženě škodí?
Kyselé. Takže energetické nápoje, vykusování citrónů, ovocné džusy a podobně. Příliš kyselá strava trochu rozpouští a ztenčuje zubní sklovinu a způsobuje zvýšenou citlivost. Proto bychom taky po jídle měli s čištěním zubů alespoň čtvrt hodinky počkat, aby sliny měly čas dostatečně zneutralizovat to kyselé prostředí.
Někde se můžeme dočíst, že na »černém seznamu« je i káva.
Ta maximálně lehce zabarvuje, ale zubům až tak neškodí. Stejně tak červené víno. A s pigmentem si zase hravě poradí dentální hygiena.
INVESTICE SE VYPLATÍ
Jak si na tom vlastně stojí Češi v porovnání s ostatními státy, co se kvality chrupu týče?
U mladých pacientů je ta kvalita víceméně stejná. Rozdíly jsou patrné u starších. Protože – řekněme si otevřeně – za minulého režimu tu zkrátka kvalita péče byla horší než na Západě. Dřív bylo normální, že čím je člověk starší, tím víc ztrácí zuby, až nakonec skončí na klapačkách. Ale to je přece hloupost! Vezměte si archeologické nálezy – vždycky se najdou kosti a zuby. Takže proč by zuby měly vypadávat? Když je péče dobrá, není jediný důvod. Bohužel, u nás se tenhle mylný názor zatím vyvrací jen velmi obtížně. A lidi kolikrát na prevenci kašlou.
Nemůže to být tím, že péče o zuby je poměrně drahá?
No právě. Naše zdravotnictví je budováno na tom socialistickém základě, kdy spousta věcí byla zdarma. Ale stomatologická péče vyžaduje obrovské náklady. Jen vybavení jedné ordinace vyjde klidně na tři miliony korun. A my se vážně nesnažíme z lidí tahat peníze. To, že mi tu pacient nechá tři tisíce za výplň, neznamená, že mi do kapsy půjde dva tisíce devět set. Znamená to, že většinu těch peněz pošlu dál, na materiál a provoz ordinace.
Za kvalitu se zkrátka musí platit. A říká se, že čeští zubaři patří ke světové špičce.
To nepochybně. Dokonce za námi dojíždějí pacienti ze zahraničí. A to už přece o něčem svědčí.
Problém je, že ty návštěvy ve stomatologických ordinacích většinou nejsou zrovna dvakrát příjemné…
A to je další mýtus. Moderní stomatologie opravdu nebolí. Používáme šetrnou anestezii. Mně se poměrně často stává, že pacient na křesle usne. Tak to asi nemůže být tak nepříjemné. (smích)
Třeba to bude lidi motivovat, aby častěji chodili k zubaři. Dobře si u něj schrupnou.
Já myslím, že by si spíš každý měl uvědomit, že v puse máme dvaatřicet šancí na malér. A že ten malér může být zatraceně velký, když péči o chrup neobětujeme aspoň trochu svého času a financí.
Hledání nových možností
Stomatologové po celém světě samozřejmě přemýšlejí, jak efektivně a bez bolesti odstranit zubní kaz. „U malých kazů se občas používá speciální tekutá pryskyřice, která místo zapečetí,“ říká Jakub Váša. „Mluvilo se i o ozonu, ale tato metoda se nejeví jako příliš účinná, nebo o odstranění kazu pomocí laseru. Jenže laser je rovný paprsek a my se potřebujeme mnohdy dostat takzvaně až za roh. Takže já se přikláním spíš k tomu citlivě kaz odvrtat.“
Takhle bakterie v ústech škodí
• Lidé, kteří zanedbávají péči o zuby, mají až o 70 % vyšší riziko srdečních onemocnění. Dokázala to lékařská studie publikovaná v odborném časopise British Media Journal.
• Toto číslo ještě roste u pacientů s vysokým krevním tlakem, zvýšeným cholesterolem, obezitou nebo u kuřáků.
• Pokročilý zánět zubu může způsobovat i plicní onemocnění nebo poškozovat ledviny.
• Vzájemná souvislost existuje také mezi paradontózou a cukrovkou. Zánět dásní totiž diabetes prokazatelně urychluje.
• A paradontóza ještě jednou. Toto onemocnění je zřejmě zodpovědné i za předčasné porody. Miminku se zkrátka a jednoduše v bakteriemi zamořeném organismu maminky nelíbí a rozhodne se ho opustit dříve.
MDDr. Jakub Váša
Vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Specializuje se na ošetření pod mikroskopem, implantologii a zubní estetiku, dále pak na ošetření kořenových kanálků. Na toto téma také pravidelně přednáší. Absolvoval řadu odborných kurzů a konferencí. V loňském roce v pražských Holešovicích spoluzakládal Dentální centrum Rosmarin, kde také aktuálně působí.
VIDEO: Proč je potřeba navštěvovat dentální hygienu?
