Antibiotika jako lék při covid-19? Experti varují před nebezpečnými mýty
Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) i v době pandemie upozorňuje na uvážlivé zacházení s antibiotiky a varuje před riziky spojenými s jejich nevhodným užíváním. Studie ukazují, že až polovina indikací antibiotik je nesprávných, navíc upozorňují na vznik rezistence, nebo-li odolnosti bakterií. Kolem užívání antibiotik koluje stále celá řada mýtů a objevují se i nová, v souvislosti s léčbou nového typu koronaviru. Mohou se antibiotika používat při léčbě covidu-19?
Před objevením antibiotik byla úmrtí na bakteriální onemocnění, jako je zápal plic nebo pooperační infekce běžná. Od objevu a používání antibiotik se stále více bakterií, které byly původně vůči antibiotikům vnímavé, stává rezistentní, tedy odolné.
Vzhledem k tomu, že rezistence vůči antibiotikům nadále roste a současně bylo v posledních letech na trh uvedeno pouze několik nových antibiotik, je rezistence vůči antibiotikům nyní hlavní hrozbou pro veřejné zdraví.
Pouhých 70 let po zavedení antibiotik čelíme možnosti, že v budoucnu nebudeme mít účinné léky na bakteriální infekce. „Bez antibiotik bychom se vrátili do „předantibiotické éry“, kdy nebyly možné transplantace orgánů, chemoterapie rakoviny, intenzivní péče a další lékařské výkony“, říká za Státní zdravotní ústav doc. Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika. Rezistence vůči antibiotikům je jev vázaný na rozsah a způsob, jakým se antibiotika používají, a nevhodné používání antibiotik je hlavním stimulem nárůstu antibiotické rezistence.
Antibiotika jen na bakteriální infekce
Antibiotika jsou účinná pouze při léčbě bakteriálních infekcí. Fungují různými způsoby, buď zabíjením bakterií, nebo zastavením jejich množení. Lékař by měl předepisovat antibiotika pacientovi pouze v případě podezření na bakteriální infekci a je-li pravděpodobné, že antibiotika jsou nejúčinnějším způsobem léčby infekce.
Dá se covid-19 léčit antibiotiky?
Testování pomáhá odlišit virové infekce, jako například infekce virem způsobujícím covid-19 od bakteriálních. Díky tomu je mnohem méně pravděpodobné, že budou zbytečně předepisována a užívána antibiotika, což dále sníží riziko antibiotické rezistence. Studie z Číny uvádí, že až 72 % pacientů s covidem-19 dostávalo antibiotickou léčbu bez důvodu nebo z preventivních důvodů.
EDCD ale upozorňuje, že antibiotika neléčí virová onemocnění, jako je chřipka nebo covid-19! „Antibiotika působí pouze proti bakteriálním infekcím. Navíc nevhodné užívání antibiotik zvyšuje riziko antibiotické rezistence, které způsobí, že byť jen mírné infekce mohou být pro všechny nebezpečné,“ varuje ECDC.
Kdy mohou mít pacienti s covidem-19 antibiotika?
Na druhou stranu existují případy, kdy se antibiotika pacientům s covidem-19 podávají, ale pouze u těch, kteří jsou ve vážném stavu a jejich příznaky komplikují bakteriální infekce. Bakteriální komplikace jsou popsány u 8 % hospitalizovaných pacientů s covidem-19.
Mýty o užívání antibiotik
Mýtus č. 1: Antibiotika mohou léčit všechny infekční nemoci
Antibiotika mohou léčit pouze bakteriální onemocnění. Proto neléčí například nachlazení, které způsobují viry. Neužívejte antibiotika, pokud vám je lékař nepředepsal.
Mýtus. č. 2: Nejnovější antibiotika jsou nejlepší
Tradiční antibiotika (např. penicilin) jsou stále velmi užitečná v boji proti bakteriálním infekcím. Lékař nejlépe posoudí, které antibiotikum vám má předepsat, je-li to nutné.
Mýtus. č. 3: Antibiotika nemají vedlejší účinky
Antibiotika mohou způsobit průjem, nevolnost a alergické reakce. V ostatních případech mohou být jejich vedlejší účinky nerozpoznané. Dodržujte předepsanou léčbu antibiotiky, pokud vám ji lékař určil.
Mýtus. č. 4: Čím více bakterií zničí antibiotika, tím lépe
Lidské tělo má řadu prospěšných bakterií. Pokud antibiotika zabíjí tyto prospěšné bakterie, může to mít negativní dopady na naše zdraví.
Mýtus. č. 5: Rezistence je odolnost člověka vůči antibiotikům
Bakterie, ne lidé, se stávají odolnými vůči antibiotikům. Šíření rezistentních bakterií nyní způsobuje těžko léčitelné infekce. Řada antibiotik již nemá stejnou účinnost jako dříve.
Mýtus. č. 6: Antibiotika zbylá z předchozí léčby lze znovu používat.
O léčbě antibiotiky včetně dávky a délky trvání rozhoduje lékař. Infekce jsou různé, liší se tedy i jejich léčba. Neschovávejte si zbytky antibiotik na příště, „pro strýčka příhodu“.
Mýtus. č. 7. Antibiotická rezistence je problém pouze u lidí užívajících antibiotika
Kdokoliv v jakémkoliv věku v kterékoliv zemi může dostat infekci, kterou způsobují bakterie rezistentní vůči antibiotikům. Neužívejte antibiotika, pokud vám je lékař nepředepsal.
CRP test dělá snad každý slušný lékař, když má podezření na zápal plic. Vir člověka oslabí a bakterie ho mohou dorazit. Je to složitá situace, když je tělo oslabené a rovnováha se rozvrátí, potom stačí málo, člověk skončí v nemocnici nebo ho tam ani nedovezou