Pravda o infekcích: „Statistiky jsou, hygieny nestíhají,“ přiznal Prymula. Na co se v Česku umírá?
Koronavirus se stal strašákem české společnosti. Hygienické stanice se věnují jenom covidu-19 a nemají čas na jiné další infekční onemocnění. A jak ty vážně trápí naše zdravotnictví? Blesk položil zásadní otázky týkající se ucelených dat a statistiky novému ministrovi zdravotnictví Romanu Prymulovi (56, za ANO).
Na speciálně zřízených webových stránkách rezort zdravotnictví každý den aktualizuje počty covid nakažených, hospitalizovaných či zemřelých lidí. Nikde se už ale nepíše, na co konkrétně tito lidé zemřeli. Takto přednostně ani nejsou zveřejňována žádná jiná data o dalších infekčních nemocích, které Čechy trápí.
„V současné době máme opravdu problém s tím, že hygieny jsou zcela vysaturovány pro problematiku covidu a nemají prostor věnovat se klasickým infekčním onemocněním, jakou jsou třeba spalničky, příušnice, varicely (plané neštovice – pozn. red.),“ řekl Blesku Prymula.
To potvrzují také hygieny. „Velmi se omlouváme, ale nejsme prostě schopni to zvládat,“ řekla šéfka pražské hygieny Zdeňka Jágrová. V hlavním městě hygienici nestíhají ani dostatečně rychle trasovat. Podobně mluví i jiné stanice, které své zaměstnance z běžných úkonů přesunuli na řešení epidemiologické situace.
Zlomek mrtvých na covid
Podle svých slov není Prymula jenom covidový ministr, ale ministr zdravotnictví, a proto nechce situaci podceňovat, ale řešit.
„Víme o tom, že tady máme meningokoky, na které naštěstí máme plošné testování, nebo zde máme klíšťovou encefalitidu. To jsou problémy, které bychom neměli úplně podceňovat, musíme je brát v potaz, protože je jasné, že úmrtí na covid tvoří jenom procento, nebo ještě méně,“ vysvětluje šéf rezortu a dodává: „Když nám za rok zemře 110 000 osob, tak v tuto chvíli osoby, které zemřou na covid, jsou zlomkem,“ přiznal.
Jak je to ale s přesnými statistikami dalších infekčních nemocí a především chřipky, ministr neřekl.
Data jsou
Databáze s počty infekčních nemocí jsou podle Prymuly zveřejňovány.
„Statistiky jsou zveřejněny v systému ISIN (Informační systém infekčních nemocí – pozn. red.) a Státní zdravotní ústav ta data plní. Co se týká dat o příčinách úmrtí, tak ta jsou k dispozici až s určitým odstupem, protože není úplně jednoduché příčiny úmrtí stanovit. Musí se totiž analyzovat pitevní protokoly, a data tak nemohou být v online režimu. Co se týče infekčních dat, ta se k veřejnosti dostávají s měsíčním zpožděním,“ dodává ministr zdravotnictví.
Zásadní otázky na ministra zdravotnictví
Nezodpovězeno:
1. Kolik lidí bylo letos hospitalizováno s chřipkou a kolik jich na ni zemřelo?
2. Jaká infekční onemocnění momentálně zaplňují české nemocnice?
3. Jaké jsou důvody úmrtí Čechů v roce 2020?
Zodpovězeno:
4. Proč nejsou zveřejňovány statistiky o počtu hospitalizací v českých nemocnicích?
Jaké infekce trápí Čechy?
Nejenom koronavirus posílá lidi v Česku dnes a denně do postele. Kurýrujeme se v ní i s jinými viry a bakteriemi. Které nám nejvíc obtěžují život? Podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) jsou nejčastější infekcí plané neštovice.
Ovšem ne všechna infekční onemocnění podléhají evidenci hygienických stanic. Ze statistik se například nedozvíte, kolik lidí onemocnělo chřipkou. V případě lehkého průběhu se pacienti vyleží a nikdo je přímo na přítomnost viru netestuje. Vysoké je číslo i u tzv. střevních chřipek, a reálně bude případů mnohem víc.
Ne vždy nemocný vyhledá lékařskou pomoc. Naopak případy covid-19 se nyní evidují všechny. Některá infekční onemocnění jsou spíše nepříjemná než nebezpečná. Mezi ty patří třeba pedikulóza, tedy vyrážka způsobená vší dětskou. U jiných – například u otravy krve nebo útoku meningokoka, jde téměř vždy o život.
Z hlášení hygieniků
údaje za leden až srpen 2020
nemoc | počet pacientů |
Plané neštovice | 15 397 |
Kampylobakterióza | 12 333 |
Virové střevní infekce, tzv. střevní chřipka | 7 887 |
Salmonela | 6 390 |
Pásový opar | 3 321 |
Lymská borelióza | 2 429 |
Svrab | 1 524 |
Růže, infekční zánět podkoží | 1 504 |
Chlamydiová infekce | 1 128 |
Mononukleóza | 740 |
Spála | 711 |
Černý kašel | 700 |
Klíšťová encefalitida | 588 |
Roup dětský | 587 |
Žloutenka C | 562 |
Infekce po poranění psem | 498 |
Dermafytóza (plísňové onemocnění) | 220 |
Otrava krve streptokokem | 203 |
Žloutenka E | 117 |
Zánět v kousnutí jiným zvířetem | 150 |
Žloutenka B | 119 |
Legionelóza | 146 |
Virus HIV | 142 |
Herpes simplex | 86 |
Žloutenka A | 66 |
Toxoplazmóza | 62 |
Pedikulóza (vyrážka, kterou způsobují vši) | 49 |
Horečka Dengue | 36 |
Meningokok | 23 |
Ostatní infekční nemoci | 2416 |
Celkem | 60 249 |
Covid-19 | 22 845 |
Jak zabíjely infekce v roce 2018?
V roce 2018 infekčním nemocem podlehlo celkem 5 311 obyvatel Česka. Novější údaje nejsou k dispozici.
Lidé mají často strach z exotických chorob, ale ze všech infekčních nemocí je nejčastěji skolí obyčejný zápal plic. Ať už ho vyvolají viry nebo bakterie, jde zejména u starších lidí obvykle o život ohrožující stav.
Obávaná je také otrava krve. K ní může dojít, když se infekce dostane do těla třeba při nehodě, ale i operaci. Viru HIV podlehlo 11 osob. Hrůzu budící meningokok si vyžádal jeden život. Všechny údaje jsou za rok 2018, aktuálnější nejsou k dispozici.
nemoc | obětí |
Zápal plic bez známého původce | 3 038 |
Sepse (otrava krve) | 1 117 |
Zánět průdušek | 317 |
Chřipka | 309 |
Bakteriální zápal plic | 303 |
Růže | 55 |
Tuberkulóza | 37 |
Zápal plic vyvolaný streptokokem | 35 |
Virový zápal plic | 24 |
Žloutenka | 24 |
Streptokoková infekce | 20 |
Virus HIV | 11 |
Pásový opar | 10 |
Klíšťová encefalitida | 10 |
Meningokok | 1 |
Zdroj: ČSÚ, data za rok 2018
Na takopve naseptavace jako je politik Fiasla snad nikdo neda.Opozice bude kritizovat kdyby cert na kosteti rajtoval