Metro jako oáza tisíců mikrobů: Vědci v něm našli „hromady“ virů a bakterií. Některé neznali
Asi není překvapením, že v místech, kde se pohybuje velké množství osob, se zároveň vyskytuje velké množství bakterií a virů. Třeba ve stanicích metra. Je jich ale mnohem více, než by možná někdo tušil. Studie zveřejněná v odborném časopise Cell popisuje výsledky analýzy 4000 vzorků z 60 měst po celém světě, v tamních stanicích metra se nacházely tisíce virů a bakterií. Některé vědci ani neznali. Podotýkají ale, že není důvod k obavám, přítomnost mikrobů je normální, navíc mezi nimi nebylo mnoho patogenů odolných proti antibiotikům. Nemocnice jsou na tom z tohoto hlediska mnohem hůře.
Zkoumání proběhlo ve většině velkých měst, v rámci Evropy například v Berlíně, Vídni, Marseille nebo Curychu. Vzorky odebírali jak dobrovolníci, tak vědci, vždy obešli stanice metra a setřeli automaty na jízdenky, sedačky, turnikety, zábradlí a další předměty, které jsou běžně přítomné. Celkem získali 4000 vzorků, ve kterých našli 4 265 známých mikrobů.
Mezi nimi byly například bakterie Micrococcus luteus, která způsobuje tělesný zápach, nebo Cutibacterium acnes, ta je zase spjatá s tvorbou akné. Obě dvě tvoří jádro, které bylo nalezeno v téměř každé lokaci nehledě na kontinent. Obsahovalo celkem 31 bakterií.
Vědci ale našli i spoustu mikrobů, které neznali – 11 tisíc virů a 700 bakterií. Nepopsané patogeny tvořily dokonce 45 procent z celkového množství získaného biologického materiálu. To už byl netradičnější mix, který se lišil stanici od stanice, záleželo ale na celých regionech. Největším zjištěním studie totiž je, že každé město má svůj „mikrobiologický otisk“ odvíjející se od geografické polohy a klimatu. Jinými slovy své vlastní bakterie má Berlín i Vídeň, ale pořád jsou celkem podobné a výrazně odlišnější než třeba ty v Rijádu nebo Denveru.
Ani velké množství mikrobů, ani přítomnost neznámých virů nicméně autory studie, sponzorované výzkumným konsorciem MetaSUB, neznepokojuje. „Nenašli jsme nic, z čeho bychom měli obavy,“ uvedl pro server The New York Times mikrobiolog z Univerzity Cornell David Danko. „Nechceme, aby ty mikroby lidi vyděsily, jelikož jsou součástí ekosystému, ve kterém žijeme,“ dodal.
Lidem má studie spíše ilustrovat, jak komplexní a biodiverzní systém i obyčejné metro může být. Koho by nalezené bakterie, viry a plísně v jednotlivých stanicích ve městech zajímaly, autoři vytvořili interaktivní mapu, kde se na seznam můžete podívat.
Výsledky také mohou pomoci při vývoji nových léků, protože vědci nyní mají lepší představu, jaké mikroby se v urbanistických lokacích vyskytují. A zda třeba obsahují geny rezistentní vůči antibiotikům, což je celosvětově stále větší problém. V tomto ohledu se nalezené bakterie nijak nevymykaly, rezistentní byly zhruba průměrně. To je rozdíl oproti nemocnicím, kde se vyskytují naopak bakterie velmi odolné vůči antibiotikům.
A jak je to s covidem?
Potenciál vězí také v monitorování nových patogenů schopných spustit příští celosvětovou pandemii. Covidem se ale studie nezabývala, vzorky byly odebrány mezi lety 2015 a 2017. Zda se dokáže virus SARS CoV-2 udržet v metru, zkoumaly jiné studie, jedna například proběhla ve spolupráci Imperial College London a londýnského dopravního podniku.
I v rámci tohoto zkoumání bylo setřeno zábradlí, eskalátory apod. a všechny vzorky prošly PCR testy na přítomnost genu viru. Covid nebyl nalezen ani v jednom, dokonce ani jakýkoliv náznak. Podobně dopadla analýza v newyorském metru, také zde Americká asociace veřejné dopravy chtěla zjistit, zda existuje korelace mezi jízdou metrem a nákazou covidem. Žádnou přímou nenašla, a to ani tehdy, když epidemie zpomalovala a lidé se v dopravním prostředku začali vyskytovat ve zvýšené míře.
Odpověď na otázku dopravní prostředky versus covid začal v březnu hledat rovněž Dopravní podnik hl. m. Prahy společně s Fyzikálním ústavem Akademie věd ČR. Vědci měli během dubna odebrat vzorky z autobusů, metra, vlaků a tramvají, chtěli u toho využít speciální biosenzor.
„Technologii záchytu virových částic použijeme obdobnou, jako předtím aplikovali mimo jiné v londýnském metru experti z Imperial College, s nimiž postupy konzultujeme," avizoval v březnu Alexandr Dejneka, vedoucí výzkumu z Fyzikálního ústavu. Zvoleny byly stanice, které se nachází poblíž velkých pražských nemocnic. Výsledky měly být zveřejněny na přelomu května a června, ale dosud se tak nestalo.
Kdo to sem dotáhl,nebývalo to tady