21°C
„Ještě v březnu 1967, kdy se stavěla první stanice nového systému – Hlavní nádraží, se stále budoval systém podpovrchové tramvaje. Přesto datum 7. ledna 1966 dnes zcela samozřejmě chápeme jako den, kdy se začalo stavět i pražské metro,“ uvedl Pavel Fojtík, vedoucí archivu pražského dopravního podniku.
Slavnostní výkop proběhl v Opletalově ulici, kdy se sbíječka nejstaršího dělníka Josefa Bartoše zakousla do asfaltu. Systém metra odděleného od tramvaje byl podle průzkumu sovětské komise efektivnější. Proto se rozestavěné úseky musely ještě přestavovat.
Ten první mezi Florencí (dříve Sokolovská) a Kačerovem s celkem devíti stanice byl slavnostně otevřen 9. května 1974. S provozem se počítalo už o čtyři roky dříve, stavba však nabrala zpoždění kvůli nedostatku zkušeností inženýrů, techniků i samotných stavařů.
Přetížená doprava
S plánem vybudovat podzemní dráhu přišel už v roce 1898 pražský obchodník Ladislav Rott. Po roce 1960 na Václavském náměstí jedna tramvajová souprava střídala druhou. Vláda tak o pět let později naplánovala 14 kilometrů tunelů. „V těch bude jezdit moderní tramvaj typu T3 a první úsek povede ze spodního patra Nuselského mostu pod ulicí Legerovou před Hlavní nádraží,“ psalo už na jaře 1965 Rudé právo.
Malá kapacita
Vybudovat podpovrchovou tramvaj přinášelo řadu nevýhod. Obavy byly především z malé kapacity. „Navrhovaný systém nemá prakticky žádnou kapacitní rezervu. Stanovený maximální zátěžový proud, ve špičkové hodině 12 600 cestujících v jednom směru, perspektivně pro Prahu nestačí,“ uváděla sovětská studie z roku 1967.
Dva roky prázdné tunely
Slavnostní otevření sice proběhlo v květnu 1974, poslední z tunelů byl však dokončen už v srpnu 1972. První zkušební vůz se ale na koleje vydal až v prosinci dalšího roku. Na konci měsíce se pak do tunelů vypravila první dvouvozová souprava. Začátkem ledna 1974 byl zahájen zkušební provoz a v květnu se metro konečně otevřelo cestujícím.
Průběh noční zážitkové jízdy, kterou místy pořádá Dopravní podnik hl. m. Prahy. Zájemci se mohou svézt starou soupravou a to dokonce do míst, kam se v rámci běžného provozu ani nepodívají. David Zima
Leninova, Fučíkova, Gottwaldova...
Některé z dnešních názvů stanic propagovaly komunistický režim, s jehož pádem došlo k přejmenování. Například Dejvická byla Leninova, Nádraží Holešovice Fučíkova nebo Vyšehrad Gottwaldova. Jména stanic se později začala odvíjet od městských částí, ve kterých se nacházejí.
Víte, že...
...dnes jsou v provozu tři linky s celkem 61 stanicemi? Letos se má budovat linka D, která by měla být v provozu zhruba v roce 2028.
Průřez historickým cestováním v sovětské soupravě 81-71. Daniel Vitouš
