Pondělí 18. října 2021
Svátek slaví Lukáš, zítra Michaela
Polojasno 12°C

Olivový olej v ohrožení: Zmizí z obchodů? Stromy zabíjí zákeřná bakterie

Autor: Markéta Mikešová - 
9. ledna 2021
15:45

Zatímco lidé po celém světě řeší koronavirus, i olivovníky mají svou pandemii. Způsobila ji bakterie xylella fastidiosa, která ve velkém ohrožuje stromy v Itálii, Španělsku a Řecku. Už nyní je situace vážná a existují vědecké odhady, podle kterých by nemoc mohla postihnout téměř všechny olivovníky v těchto zemích. Efektivní řešení na zamezení šíření bakterie se zatím nepodařilo nalézt, je tak možné, že ceny olivového oleje porostou. Xylella fastidiosa navíc dokáže napadnout i ostatní plodiny, třeba ovocné stromy a vinnou révu. V pozoru jsou proto i české úřady.

Bakterie xylella je v současnosti považovaná za jeden z nejnebezpečnějších rostlinných patogenů na světě. Může napadnout širokou škálu stromů, třeba třešně, švestky nebo mandle. Nejvážnější situace je ale u oliv. Kmen, který je napadá, byl objeven v roce 2013 a od té doby již dokázal infikovat miliony stromů.

Italská produkce oliv dokonce kvůli bakterii a špatnému počasí v loňském roce klesla o čtvrtinu na 270 tisíc tun. Plodina je přitom v této zemi považovaná za národní poklad, Itálie je druhým největším exportérem oliv na světě. Globálně ovládá 15 procent trhu. Nejvíce postižený je region Puglia, ze kterého pochází půlka italského olivového oleje.

Nejdříve popírání a zpochybňování

„Není žádná naděje,“ popsal situaci zdejší farmář pro server Courthouse News Service. Kde dříve byly lány zelených olivových stromů, jsou nyní jen seschlé umírající trosky. Nejde přitom o žádnou novinku, ale problém, který trvá již několik let. Italská vláda sice nařídila zničení postižených stromů a těch v jejich okolí, mnoho majitelů to však neuneslo a stromy nepokáceli. Bylo to pro ně nepředstavitelné.

Propukla také debata, co je přesně příčinou hynutí stromů. Objevovaly se teorie, že za to může příliš intenzivní používání pesticidů či že v tom má prsty mafie. Olivový olej je totiž v Itálii častým obchodním artiklem kriminálních gangů. Zmíněni byli i „zkorumpovaní vědci“. Ve výsledku rozhodnutí nepokácet stromy obhajovali někteří politici společně s ochránci přírody a zemědělci pravidelně pořádali protesty. Zmatenou situaci pak podpořil italský státní zástupce, který nařídil vyšetřit výzkumníka, který poprvé u olivových stromů bakterii xylella identifikoval.

Dnes už je jasné, že tento přístup byl chyba. Za hynutí olivovníků skutečně může tato bakterie, přenáší ji drobný brouk jménem pěnodějka obecná. A protože se šíření nepodařilo zastavit v počátku, italské olivovníky jsou dnes v některých oblastech zcela mrtvé. Farmáři, kteří své stromy nechtěli pokácet, mají jen oči pro pláč. Nicméně ani místa, kde ke kácení docházelo, nemohou mluvit o příliš velkém úspěchu, bakterie se neustále šíří dál. Výsledkem je celonárodní rozrušení.

Ideální řešení neexistuje

V současnosti zdejší úřady urgují farmáře, ať volí olivovou odrůdu Leccino původem z Toskánska, která má být údajně proti bakterii odolná. Zemědělci o tom ale pochybují, navíc tvrdí, že z těchto oliv nelze získat tolik oleje. Nejsou si tak jistí, co dělat, své aktuální stromy i nadále nechtějí pokácet, byť jejích produkce kvůli nákaze klesá. Mají v tom nainvestováno příliš mnoho peněz.

Marco Scortichini z italské Rady pro zemědělský výzkum a analýzu zemědělské ekonomiky v loňském srpnu zveřejnil studii, podle které stromům pomohla kombinace zinku, mědi a kyseliny citronové. Zdůrazňuje také, že čím zdravější je půda, tím stromy bakterii lépe zvládají překonat. Oficiální vládní strategie nicméně počítá s již zmíněným vysazováním nových odrůd olivovníků. Antické odrůdy, staré stovky let, které v postižených regionech plodí prakticky odjakživa a pamatují pád římského impéria (nejstaršímu dochovanému olivovníku je 2000 let), podle plánu zmizí.

To se opět setkalo s kritikou některých biologů, kteří tvrdí, že i když se tím zastaví šíření současné bakterie, nízká biodiverzita a vzniklá monokultura bude více náchylná k budoucím patogenům. Objevilo se také podezření, že kácení nemocných stromů podporuje mafie, která plochy chce využít k lukrativnějším aktivitám. Toto podezření ještě podpořil fakt, že loni na místě propuklo několik požárů, které podle úřadů byly založeny úmyslně.

Covid pomohl prozřít

Diskuze tedy ke zdárnému řešení nedospěla. Loňská studie však uvádí, že pokud se něco dramaticky nezmění, v ohrožení budou všechny olivovníky v Itálii, Španělsku a Řecku. Škody přesáhnou 28 miliard euro. Podle televize BBC od roku 2013 produkce oliv v Itálii klesla o 60 procent. V roce 2019 bylo hlášeno minimálně 21 milionů infikovaných stromů.

Paradoxně ale pomohla současná pandemie covid-19 – lidé situaci začali brát více vážně a více přemýšlet nad řešením, protože vidí, čeho jsou patogeny z celosvětového hlediska schopné. Ať už u lidí, nebo u stromů.

Planý poplach už v Česku byl

Další rozměr debaty se týká xylella fastidiosa u jiných plodin. Odlišný kmen bakterie už nyní páchá paseku mezi mandlovníky ve Španělsku, rozšířen je na minimálně 500 kilometrech čtverečních. Španělsko je druhým největším producentem mandlí po USA. Z Ameriky přitom bakterie původně pochází, zde postihuje mimo jiné vinnou révu.

Tu může společně s ovocnými stromy postihnout i v Evropě, včetně Česka. Situaci proto monitoruje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), který spadá pod ministerstvo zemědělství. Jeden poplach už musel řešit. Psal se rok 2017 a existovalo podezření, že nákaza se do Česka dostala skrze květiny dovezené ze Španělska, měly je prodávat řetězce Hornbach a Bauhaus. Testy ale přítomnost bakterie nepotvrdily.

„Rozšíření bakterie v ČR by mohlo mít vysoký hospodářský dopad, zvláště v případě výskytu kmenů napadajících významné plodiny, jako jsou réva vinná nebo rostliny rodu Prunus, i když by tento dopad vzhledem ke klimatickým podmínkám ČR nemusel být tak dramatický, jako v teplejších oblastech EU. Velmi závažné hospodářské důsledky mohou mít také opatření, prováděná v případě zjištěných ohnisek výskytu bakterie, zejména pro pěstitele rozmnožovacího materiálu ovocných a okrasných rostlin,“ uvádí ÚKZÚZ.

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa