Neděle 11. duben 2021
Svátek slaví Izabela, zítra Julius
Oblačno 17°C

Problém s brambory v ČR: Je jich málo, vaří se v půdě. Babiš pytlem od Jurečky opovrhl

Autor: Nikola Forejtová - 
9. října 2020
06:05

Češi na své talíře položí za rok více jak 700 tisíc tun brambor a i když je právě nyní období, kdy řada lidí vyráží na česká pole na samosběry, v případě brambor z obchodů čím dál tím víc jíme brambory zahraniční. Pro české zemědělce jsou totiž brambory náročná plodina a raději dají přednost žitu nebo řepce. Potíž je i v tom, žese občas brambory v půdě předvařují - místy mají naše pole i 45 stupňů. A bude hůř. Podle expertů stoupne do konce století teplota o až dva stupně a pokud se česká krajina nezmění, půda nám postupně přestane plodit. Orná půda navíc mnohdy ustupuje průmyslové zóně, jak upozorňuje i Marian Jurečka (KDU-ČSL), který jeden pytel brambor dodal i premiérovi Andreji Babišovi (ANO). 

Češi ročně snědí přes 700 tisíc tun konzumních brambor. Na naše chutě ale česká pole nestačí. Vypěstováno bylo u nás v loňském roce 560 tisíc tun. Jak to ale vypadá, situace se nebude zlepšovat a brzy bude po českých bramborách sháňka. 

„Bramboráři ustupují. Ustupují, protože je to pracná plodina. Řepka, pšenice ozimá, kukuřice, jsou jednoduší (…) Tímto tempem přijdeme v ČR o brambory,“ konstatoval Jiří Kunc z Asociace soukromého zemědělství ČR. Reagoval tak na dotaz Blesk Zpráv jaké plodiny mohou z českých polí vymizet kvůli suchu i kvůli hospodaření s krajinou.

Babiš vyfasoval pytel od Jurečky 

V ČR zabírají podle dat z Českého statistického úřadu okopaniny, tedy i brambory, 3,4 % osevní plochy. Oproti tomu obiloviny jako třeba oves zabírají 55 %. Olejniny najdeme na 15 % - z toho 83,5 % je řepka olejná.

Okopanin bude nejspíše dále ubývat. Vedle náročnosti plodiny hraje roli i sucho, ale i malá diverzita české krajiny. Kvalitní česká půda se navíc více a více prodává na úkor průmyslové zóny, na což upozornil i předseda KDU-ČSL Marian Jurečka během nedávné předvolební superdebaty na ČT. 

Premiérovi Andreji Babišovi (ANO) předal pytlík brambor z Hané s poznámkou, že by se měla vláda starat o udržení úrodné půdy a ne ji zpřístupňovat průmyslovým zónám.

Premiér Andrej Babiš (ANO) vyfasoval od Mariana Jurečky (KDU-ČSL) brambory z Hané během předvolební debaty. K daru přimělo Jurečko sucho - podle něj by se měla orná půda ochraňovat, což ale Babiš podle Jurečky neděláPremiér Andrej Babiš (ANO) vyfasoval od Mariana Jurečky (KDU-ČSL) brambory z Hané během předvolební debaty. K daru přimělo Jurečko sucho - podle něj by se měla orná půda ochraňovat, což ale Babiš podle Jurečky nedělá | Reprofoto ČT

Jurečka uvedl, že zrovna nedávno muselo průmyslu ustoupit 40 hektarů půdy. A dar - který, jak vyplynulo z fotky Marka Lutonského z ČT po odvysílání debaty na twitteru, zůstal ležet na Babišově místě ladem po skončení pořadu - předal exministr Jurečka v reakci na otázku moderátorky, jak pokračuje boj se suchem. Ten podle expertů ale spíše nepokračuje.

To si ale nemyslí ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Ten již dříve v rozhovoru pro Blesk Zprávy konstatoval, že proti suchu vláda připravila desítky projektů a i během pandemie se tyto projekty nestoply. Podle něj vynaloží stát v průběhu dalších let stovky miliard, které půjdou kupříkladu na sběr dešťové vody, na stavbu mokřad apod. 

„Teď se brambory v naší půdě vaří!“

Dlouhotrvající sucho proměnilo řadu polí v rozpálenou plechovou střechu a „vysálo“ vodu z krajiny. „Brambory potřebují vláhu. U nás na Vysočině vidím, jak to ustupuje. Jsou místa, kde má půda 45 stupňů. To máte ty brambory předvařený. Pak je uskladníte a oni vám shnijí,“ dodává Kunc. 

Důvodů, proč se půda doslova rozpaluje je několik. Ten hlavní problém ale padá i na naši hlavu, ne jen na vrub klimatické změny. V ČR máme totiž obrovská, místy až 100hektarová pole. „Na takto velkých plochách je v teplých dnech velmi vysoká teplota a voda se v půdě odpaří příliš rychle. Neudrží se zde totiž mikroklima a z takto velkého pozemku se stává tepelný ostrov. Může mít i o deset stupňů větší povrchovou teplotu než vedlejší pole, které má 30 hektarů a je obklopeno zelení,“ vysvětlil již dříve Blesk Zprávám rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička.

„Někteří už svá pole zmenšují. Všímají si, že ve vedlejším remízku je třeba 23 stupňů a na samotném poli je v tropickém dni i přes 40 stupňů. Lepší se to i tím, že ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) podmínil platby pro zemědělce právě limitem 30 ha. Mnozí k tomu už došli selským rozumem sami,“ dodává Sklenička.

„To, jak se staráme o krajinu a půdu během posledních více než padesáti let, není pro společnost příliš lichotivá vizitka. Výrazně se však mění klimatické podmínky, oteplilo se o více než jeden stupeň, tím pádem jsou slabší zimy a voda se více odpařuje, mění se rozložení srážek v průběhu roku i jejich intenzita. Pro omezení zemědělského sucha je nezbytné udržet v krajině co nejvíce vody. Je nutné zpomalit odtok nebo zlepšit zadržovací schopnost půdy,” říká také Adam Vizina z Výzkumného ústavu vodohospodářského.

Problémem u mnoha polí je také to, že nejsou v osobním vlastnictví zemědělce, který se o něj stará. „Majitelé by měli dohlížet na to, co se na jejich pozemcích děje. Jestli netrpí malý vodní cyklus, jestli se moc neodlesňuje a jestli se nepěstují jen ty plodiny, které půdu ničí,“ poznamenal k tématu Radim Kotrba z Českého spolku pro agrolesnictví. 

Problém se zadržováním vody by mohla pomoci řešit připravovaná novela evropské zemědělské politiky a nové dotační programy, jenž konečně umožní zavádění a podporu opatření ke zmírňování sucha, které nabízí například agrolesnictví. 

Video Ministr Brabec: Za první den nové Dešťovky lidé požádali o 20 milionů korun. K dispozici je 10x tolik - Blesk Zprávy / Zuzana Štíchová

„Jedním z opatření, které na jedné straně zmírňuje extrémní průběhy počasí v místě, ale na straně druhé pozitivně působí na širší úrovni, jsou agrolesnické systémy. Ty jsou založené na integraci dřevin do zemědělství a budou poprvé implementovány v České republice jako součást Nové společné zemědělské politiky EU,” říká Radim Kotrba.

Svitálek: Měli bychom se inspirovat Afrikou

Nicméně, v tom, jak se staráme o svá pole bychom se měli zlepšit. Podle Člověka v tísni bychom inspiraci mohli paradoxně hledat v Africe. „V Kongu začali řešit sucho tak, že začali dělat rybníky (...) Pole nemusí být jejich - většina půdy tam stejně vlastní vláda - ale i tak se snaží, aby tam ta půda plodila. Nic jiného jim ani nezbývá,“ vysvětluje expert na tropické zemědělství Jan Svitálek, který v Africe působil za organizaci Člověk v tísni. 

Svitálek popsal, jak se tam k zemědělství lidé staví. Kvůli klimatickým podmínkám zde na poli pracuje více jak polovina obyvatel a půdu mají jako kolikrát jediný zdroj obživy. Neřeší tak, komu patří, i když ví, že o ni mohou jen tak přijít. „Kdo v ČR je ale ochoten dát kus své půdy, aby se tam udělala remízka nebo rybník?“ ptal se řečnicky Svitálek 

„Mají tam úžasnou práci s krajinou, je to pro ně čím dál tím víc důležitější. Věnují se tomu všichni. Zadržují vodu v krajině a jsou připraveni na krize, které přicházejí a které budou dost pravděpodobně horší,“ uzavírá Svitálek.

Video Expert o extrémním suchu: V některých místech chybí rok a půl srážek. Musíme se přizpůsobit - Pavlína Horáková, Lukáš Červený

 

sorgedoktor ( 10. října 2020 12:31 )

Racionalni jadro tohoto povezme pojednani je v podstat v tom, ze snad viz nez padesat let umela hnojiva.Struktura pudy at jikz hlinito vapenate/Mikulov/ az po sterkovite jilovitou/ Znojmo/ degraduje.Zde se dari plodiny jako ovocne stromy/ nevalne/ az po vino/ dobre/.V bramobotatske oblasti /okoli Paelhrimova, Volfitova/ je puda kvealitnejsi, ale stejne ma byt hnojena mrvou.E...Fundovana analysa se vymyka ramce sdeleni, chlevska meva je primum necessarium.

gejzovic ( 9. října 2020 12:50 )

blbec zustane blbcem,natož ještě,byvali ministr

lahny ( 9. října 2020 11:33 )

Staří hospodáři říkali..obměňuj na poli plodiny...co rostlo dole (brambory, mrkev apod.) dej na pole co tam rostlo nahoře (obilí, kukuřici a pod.) což dnešní zemědělci nedělají.
Zrovna tak, tito hospodáři říkali, že jeden hektar uživí za rok jeden kus dobytka a jeden kus dobytka vyprodukuje za rok hnůj na jeden hektar.A tím se do půdy dostává hnůj a pole nevysychají, protože v této půdě se drží žížaly, krtci apod. a vytvářejí cestičky kde se voda dostává do země.
Zrovna tak za socialismu nás soudružka učitelka učila, že plánované hospodářství je to, že každé družstvo dostane příkaz co má pěstovat.V kapitalismu se pěstuje to, na čem se nejvíce vydělává.Takže se plně potvrzuje to, co nás ve škole učili za socialismu, protože NIKOHO nezajímá čím bude národ živ, ale to, aby to tomu zemědělci co nejvíce vynášelo.Takže se nedivte, proč roste na polích řepka.

vvalsidal ( 9. října 2020 10:05 )

vvalsidal ( 9. října 2020 10:05 )

Zobrazit celou diskusi
Další videa