„Výsledky jsou alarmující. V Chráněné krajinné oblasti Beskydy jsme zaznamenali pouze 70 volajících samců. Okolo roku 2000 jich bylo 180 až 220,“ uvedl jeden z dvacítky sčitatelů, ornitolog Daniel Křenek.
Zatímco samičky jsou potichu, samci chřástalů se začínají ozývat svým nezaměnitelným hlasem, který připomíná cvakání, až po desáté večer. Ornitologové tak měli několik bezesných nocí.
„Chřástal nezůstává jen s jednou samicí, a proto přesídluje mezi územími. Ptáky, které odchytíme, kroužkujeme, kvůli přehledu o jejich pohybu," dodal ornitolog.
Zemědělci se lepší
Podle Křenka je na vině úbytku těchto nenápadných opeřenců intenzivní hospodaření a šířící se zástavba v krajině a také ničení přírody v Africe, kde chřástalové zimují.
„Naštěstí se díky ochráncům přírody a vstřícnému přístupu některých zemědělců daří chránit několik lokalit s chřástalem tím, že se posunulo sečení luk, kde hnízdí, na pozdější termín,“ doplnil ornitolog.
Chřástal je tak zvaný deštníkový pták. To znamená, že díky jeho ochraně se chrání i další druhy. Například posunutím sečí, aby samice stihly na loukách vysedět mladé, jsou ušetřena i mláďata srnek a zajíců.
