Sobota 23. října 2021
Svátek slaví Teodor, zítra Nina
Polojasno 11°C

Zdravotní neduhy prezidentů: Mrtvice, syfilis, rakovina, játra i úmrtí

  • Autor: ČTK,sova - 
    8. 10. 2021
    14:19

    Nejen současná hlava státu se potýká se zdravotními problémy. Lékařskou péči potřebovaly v úřadu i po konci funkčního období všichni čeští a českoslovenští prezidenti, ať už vládli během totality, nebo v demokratickém režimu. Přinášíme výběr informací o zdravotních potížích všech československých a českých prezidentů.

  • 1.Tomáš Garrigue Masaryk

    Otázkou státnické důležitosti se stalo zdraví už u prvního československého prezidenta, fyzická i psychická odolnost hlavy nově zrozeného státu byla o to naléhavější, že nastoupil do úřadu až v 68 letech. V čele státu však Masaryk setrval plných 17 let, a to i přes řadu zdravotních obtíží, které ho sužovaly už od jeho příchodu z emigrace. Obavy o jeho život nastaly po roce 1921, kdy se mu z chřipky vyvinula trombóza hlavních žil na obou nohou a zánět osrdečníku.

    Tomáš Garrigue Masaryk se svým synem Janem Tomáš Garrigue Masaryk se svým synem Janem | Mall TV

    Masarykovu nemoc okolí tajilo

    Zdravotní potíže předcházely také prezidentským volbám v roce 1927 a v květnu 1934. V obou případech Masaryk zvažoval nepřijetí další kandidatury. Přestože jeho nemoc lékaři utajovali, byla v roce 1934 již patrná. Vzápětí po volbách následovaly záchvaty mrtvice, které ochromily nervosvalovou koordinaci, řečové centrum i zrak. Přesto si TGM abdikaci prosadil až v samém závěru příštího roku. Jeho abdikační projev musel již přečíst kancléř, Masaryk jej stvrdil pouze svým „ano“.

  • 2.Edvard Beneš

    Ačkoli Edvard Beneš v mládí hrál fotbal za Slavii, trpěl závažnou Meniérovou poruchou středního ucha, která vyvolává závratě a hluchotu. Jeho zdravotní potíže se vždy vystupňovaly, stejně jako později u Emila Háchy či Ludvíka Svobody, pod silným psychickým tlakem. Poté, co v září 1938 ustoupil nátlaku Velké Británie a Francie a přijal mnichovský diktát, odjížděl po své abdikaci do emigrace již jako těžce nemocný muž.

    Edvard Beneš v prezidentském úřadu Edvard Beneš v prezidentském úřadu | Archiv Blesku

    V exilu dvě mrtvice, po odmítnutí Marshallova plánu další

    V Londýně stihly Beneše dva záchvaty mrtvice. První vyvolala v roce 1944 zpráva o obsazování Podkarpatské Rusi sovětskou armádou, druhý následoval před odletem čs. vládní delegace k jednáním do Moskvy. Mimořádně silná recidiva mozkové mrtvice se dostavila v létě 1947 po Stalinově vetování Marshallova plánu a způsobila Benešovi ochabnutí levé ruky i nohy a poruchu řeči. O rok později nedokázal fyzicky i psychicky zlomený muž odporovat komunistickému diktátu, a ovlivnil tak další osudy země.

  • 3.Emil Hácha

    Po celý úřad se potýkal s těžkou nemocí také protektorátní prezident Emil Hácha. Už v lednu roku 1939 si stěžoval svému osobnímu lékaři Adolfu Maixnerovi, že si ráno nemohl uvědomit, kde je. Ten záhy upozornil tehdejšího premiéra Jana Berana, že Hácha nemá vůli a rozhodovací schopnost. Když musel Hácha o dva měsíce později podepsat souhlas s německou okupací, zhroutil se a omdlel. Neurologická diagnóza hovoří o arterióze mozkových cév se ztrátou vštípivosti a širšího zájmu s občasnými mrákotnými stavy.

    Protektorátní prezident Emil Hácha Protektorátní prezident Emil Hácha | Blesk

    Po válce nemocného Háchu uvrhli do věznice na Pankráci

    Výpadky paměti se prohloubily po heydrichiádě. Při oslavách 70. narozenin v červenci 1942 byl podle svědků již živoucí mátoha potácející se mezi událostmi, které ani dobře nechápe.

    Státním prezidentem zůstal Hácha až do konce války. Od května 1944 jej však vzhledem k jeho zdravotnímu stavu zastupoval předseda protektorátní vlády. Jako těžce nemocný a psychicky zlomený člověk se Hácha stáhl do ústraní lánského zámku. Po osvobození Československa v květnu 1945 byl Hácha i přes svůj vysoký věk a pokročilou arteriosklerózu internován v pankrácké vězeňské nemocnici, kde zemřel.

  • 4.Klement Gottwald

    Klement Gottwald přinesl do Československa dobu temna v režii Moskvy. Vlevo stojí sovětský vůdce Josif Vissarionovič Stalin. Klement Gottwald přinesl do Československa dobu temna v režii Moskvy. Vlevo stojí sovětský vůdce Josif Vissarionovič Stalin. | zdroj Životy slavných, Mall.tv, Internet Mall, a.s.

    Jedním ze dvou československých prezidentů, kteří zemřeli v úřadu, byl komunista Klement Gottwald. První vážnější zdravotní komplikace se u něj projevily v roce 1944, kdy v moskevském exilu prodělal dva infarkty. Další problémy, které sovětští lékaři diagnostikovali jako neléčenou syfilis, se dostavily na Nový rok 1945, kdy mu ochrnula polovina těla. O dva roky později lékaři u Gottwalda objevili rozsáhlou výduť srdeční aorty a prognóza hovořila maximálně o dvou letech života. Ani tehdy však prezident neomezil svou sympatii k alkoholu a nadměrnému kouření. Přesto žil ještě šest let.

    Vystavené tělo prezidenta Klementa Gottwalda Vystavené tělo prezidenta Klementa Gottwalda | Blesk:Pekárek

    Po smrti se nabalzamovaný Gottwald rozkládal na Vítkově

    Začátkem března 1953 se vypravil letadlem bez ohledu na varování lékařů na pohřeb Josifa Stalina do Moskvy, jeho zdeformovaná aorta ale praskla. Bolesti prsou, schvácenost a dechové obtíže lékaři pro veřejnost zdůvodnili zápalem plic. Gottwald zemřel 14. března 1953 a celou zemi zachvátila organizovaná smuteční kampaň. Při pompézní tryzně ho na poslední cestě doprovázely statisíce lidí. Po vzoru Lenina a Stalina mělo být Gottwaldovo tělo uchováno „na věčné časy“. Bylo nabalzamováno a vystaveno v Památníku osvobození na Žižkově. Přes každodenní péči a obrovské náklady však tělo napuštěné chemikáliemi po čase začalo měnit podobu. Nakonec bylo v roce 1962 zpopelněno.

  • 5.Antonín Zápotocký

    Prezident Antonín Zápotocký Prezident Antonín Zápotocký | Archiv Blesku

    Šest let strávených v koncentračním táboře oslabilo srdce Antonína Zápotockého, který rovněž zemřel v prezidentském úřadu. Jeho zdravotní stav přitom byl – na komunistický režim netypicky – veřejnosti do značné míry známý, lékařské konzilium o něm vydávalo stručné oficiální zprávy. Začalo po prvním infarktu v roce 1955, další ho postihl na počátku listopadu 1957. Třetí, který následoval 13. listopadu 1957, už Zápotockého srdce nevydrželo.

  • 6.Antonín Novotný

    Antonínu Novotnému se také přezdívalo „Krásný Tony“. Antonínu Novotnému se také přezdívalo „Krásný Tony“. | Archiv Blesku

    Třetí komunistická hlava státu během mandátu netrpěla vážnými chorobami, někdejší „nejhezčí prezident světa“ (Novotný se jím stal v 60. letech v anketě časopisu Stern) rezignoval na začátku pražského jara 1968 plný sil. Zemřel náhle na srdeční infarkt v lednu 1975.

  • 7.Ludvík Svoboda

    Generál Ludvík Svoboda prošel bez vážnějšího zranění válečnými boji, komunistická vazba v letech 1952 až 1953 však jeho zdraví podlomila. V roce 1969 se jeho srdeční onemocnění prudce zhoršilo, podle některých pramenů pravděpodobně pod vlivem Husákovy normalizace. Další atak choroby na podzim roku 1973 znemožnil Svobodovi vykonávat úřad a o půl roku později byl již prezident upoután na lůžko.

    Československý prezident Ludvík Svoboda Československý prezident Ludvík Svoboda | Blesk:Jiří Nováček

    Od roku 1974 už nemohl kvůli zdravotnímu stavu vykonávat prezidentský úřad. Odmítl však abdikovat a v březnu 1975 jej na základě novelizace ústavy (umožnila dlouhodobě nemocného prezidenta odvolat) Federální shromáždění zbavilo funkce. O čtyři roky později zemřel.

  • 8.Gustáv Husák

    První československý prezident slovenského původu zažil v 50. letech komunistické vězení, ve kterém mu drsné zacházení „zařídilo“ mimo jiné umělý chrup po zbytek života. Přesto ale na stranu nezanevřel a po srpnu 1968 stanul v čele země. Napětí, přepracování a nevhodný způsob života – Husák málo spal a silně kouřil – se ale podepsaly na jeho zdraví. V roce 1978 jej postihl první úder mozkové mrtvice, o rok dříve jej silně zasáhla smrt manželky Viery při leteckém neštěstí.

    Prezident ČSSR Gustáv Husák (†78) Prezident ČSSR Gustáv Husák (†78) | archiv Blesku

    V prosinci 1987 už jako nemocný muž rezignoval na post generálního tajemníka ÚV KSČ, koncem března 1989 postihla Husáka, tehdy „jen“ prezidenta republiky, další mrtvice. Prudce se mu zhoršil zrak a musel podstoupit operaci očí. V té době byl již jen stínem činorodého a vitálního muže ze začátku normalizace. Politické změny roku 1989 bral na vědomí a nijak jim nebránil, rezignoval 10. prosince a odešel do ústraní. Zemřel 18. listopadu 1991 v Bratislavě.

  • 9.Václav Havel

    Na Havlově zdravotním stavu se podepsalo věznění za komunistického režimu, při kterém prodělal neléčený zápal plic, a také silné kouření. Od roku 1990 až do konce druhého mandátu českého prezidenta začátkem roku 2003 byl kvůli závažným zdravotním problémům sedmnáctkrát hospitalizován. V nemocnici strávil za tu dobu 230 dní a odhadem prostonal přes tři sta dní, nepočítaje v to rekonvalescenci a ozdravné pobyty. Prezident však úřadoval, i když byl nemocný.

    Václav Havel s manželkou Dagmar Havlovou Václav Havel s manželkou Dagmar Havlovou | Archiv Blesku

    Havel přišel o půlku plíce, zdraví mu komplikovalo kouření

    Několikrát byl Havlův život vážně ohrožen. Například v prosinci 1996 mu lékaři se zhoubným nádorem odebrali i polovinu pravé plíce. V dubnu 1998 mu při protržení tlustého střeva zachránil život rakouský chirurg Ernst Bodner. Na přelomu července a srpna téhož roku zkomplikovala Havlův pooperační stav porucha srdečního rytmu. V tomto snad pro prezidenta po zdravotní stránce nejkrizovějším roce strávil Havel v nemocnici nejvíce času – skoro dva a půl měsíce.

    Havlovým zdravotním potížím dominovala chronická bronchitida, které neprospívalo kouření. S cigaretami se rozloučil až po operaci plic v roce 1996. Po odstranění části pravé plíce pak měl často potíže s její nevzdušností. Poslední československý a první český prezident zemřel 18. prosince 2011 ve věku 75 let, necelých devět let po odchodu z Hradu.

  • 10.Václav Klaus

    Klaus jako prezident (ale ani v předchozích funkcích, kdy byl premiérem a předsedou Sněmovny) neměl zdravotní problémy často. Jeho zdraví média sledovala v roce 2008, kdy podstoupil operaci kyčelního kloubu. V roce 2012 se pak podrobil operaci šedého zákalu. Několikrát se léčil doma s virózou či angínou. Ani po odchodu z Hradu netrpěl Václav Klaus vážnějšími zdravotními problémy, letos na podzim jej nicméně opakovaně přivedly do nemocnice potíže s vysokým tlakem, postihly ho také žaludeční komplikace.

    Prezident Václav Klaus během svého působení v čele státu Prezident Václav Klaus během svého působení v čele státu | Foto Blesk - Ladislav Křivan

    Exprezident, jeden z nejvýraznějších odpůrců nošení roušek, onemocněl ještě předtím v únoru 2021 covidem-19, který ale prodělal jen s mírnými respiračními obtížemi.

  • 11.Miloš Zeman

    Současný český prezident už jako předseda Sněmovny (1996 až 1998) a premiér (1998 až 2002) neskrýval vášeň pro tabák a nezříkal se alkoholu. V době, kdy předsedal vládě, se opakovaně potýkal s ledvinovou kolikou, v září 2001 byl kvůli ní několik dní hospitalizován. V době, kdy se chystal vstoupit do přímé prezidentské volby, absolvoval Miloš Zeman malé chirurgické zákroky. Nejprve mu v únoru 2012 operovali šlachu v palci levé nohy, o půl roku později mu odstranili šedý zákal.

    Miloš Zeman v roce 2001 Miloš Zeman v roce 2001 | Blesk:Václav Suchan

    Zemanova životospráva se stala věcí veřejnou po převzetí funkce prezidenta v březnu 2013. Například v květnu téhož roku, když při odemykání komory s korunovačními klenoty působil unaveně a několikrát zavrávoral. Podle oficiálního prohlášení měl virózu, v médiích se spekulovalo o opilosti. V srpnu 2013 pak lékaři nově ustaveného konzilia oznámili, že Zeman trpí polyfunkční neuropatií, což bývá neurologická komplikace při cukrovce, kvůli které hůře cítí nohy.

    Cukrovka odešla, zhoršily se problémy s chůzí

    Během prvního mandátu se Zeman potýkal i se zraněním, které si koncem října 2013 přivodil doma, když v noci upadl a narazil kolenem do skříně. Léčil se tehdy přes měsíc, zpočátku se pohyboval na vozíku, později s pomocí berlí, pak začal používat hůlku. Během roku 2017 působil Zeman mnohokrát unaveně, zřejmé to bylo především při jeho cestě do Číny a Vietnamu. Hrad přičítal únavu náročnému programu. Sám Zeman se v září 2016 svěřil, že se mu zlepšily hodnoty cukrovky, zatímco neuropatie zůstává na stejné úrovni, v listopadu 2017 hovořil o tom, že mu „odešla cukrovka“.

    V lednu 2018 před volbou hlavy státy, v níž Zeman obhájil funkci, šéf jeho konzilia Martin Holcát řekl, že Zeman je v dobré fyzické a psychické kondici. Prezident, který začal mít při veřejných vystoupeních problémy s chůzí a od prvního zvolení na Pražský hrad výrazně zhubl, se ke svému zdraví vyjádřil v červnu 2019. Řekl tehdy, že chce omezit kouření, protože kvůli němu trpí nechutenstvím. Nechutná mu maso a jí jen sladké.

    Prezident Miloš Zeman opustil Ústřední vojenskou nemocnici v Praze po osmidenním pobytu (22. 9. 2021). Prezident Miloš Zeman opustil Ústřední vojenskou nemocnici v Praze po osmidenním pobytu (22. 9. 2021). | Blesk:TONDA TRAN

    Přesun na vozík

    V říjnu 2019 Zeman absolvoval čtyřdenní rekondiční pobyt v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN), která uvedla, že se lečí pro poruchu výživy spočívající v úbytku a narušené funkci svalů, zejména nohou. Další vyšetření v ÚVN absolvoval prezident v únoru 2020, bylo zaměřeno zejména na stav sluchu. Loni v srpnu skončil prezident v nemocnici kvůli zlomenině pravé paže, poté musel podstoupit operaci. Podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka se prezidentovi stal úraz poté, co se po sledování večerních zpráv v televizi rozhodl jít bez hole a upadl.

    Letos 20. ledna byl Zeman očkován v ÚVN první dávkou vakcíny proti koronaviru, druhou dávku dostal 12. února. Očkován byl látkou od firem Pfizer a BioNTech. Po první dávce zůstal ještě dva dny v nemocnici, kde se podrobil plánované preventivní lékařské prohlídce. Média o prezidentově kondici opět spekulovala počátkem dubna, kdy novináři nesměli zaznamenávat jeho příchod do sálu při jmenování nového ministra zdravotnictví. V rozhovoru pro Blesk.cz Zeman 11. dubna řekl, že se kvůli onemocnění nohou rozhodl přesunout na vozík. Do té doby ho občas používal jak na Pražském hradě, tak v Lánech.

    Video Lídři v superdebatě Blesku o Zemanově zdraví: Fáma o Schillerové i „vrchol nechutnosti“ - Blesk TV a Mall TV

    Problémy s játry

    V polovině září se Zeman opět ocitl v ÚVN, kde strávil osm dní. Podle Hradu šlo o rekondiční pobyt, během kterého prezident podstoupil několik vyšetření a dostával infuze. Od té doby je Zeman v Lánech, kde absolvoval několik pracovních schůzek se zástupci vlády a opozice, přijal také maďarského premiéra Viktora Orbána. V uplynulých dnech se v médiích objevilo, že má prezident problémy s játry, hovořil o tom i jeho předchůdce Václav Klaus. Hrad ale opakovaně odmítl tvrzení, že je Zeman ve vážném stavu, podle prezidentské kanceláře se v Lánech připravuje na povolební vývoj a na udělování státních vyznamenání 28. října.

krapotkin ( 8. října 2021 22:41 )

Měli mu dát doživotí. To by tu dneska kradli jenom komunisti (a krajský komouš už si ohlídal, aby okresní nekrad víc než on). Dneska tu bez omezení krade minimálně 22 zbytečných partají a tisíce ještě zbytečnějších neziskovek.

krapotkin ( 8. října 2021 22:38 )

Demokracie ? A v Čechách ? To tu nikdy nebylo.

brugal ( 8. října 2021 20:28 )

No vidíš, a historie Havla bude znát jako hrdinu a symbol demokracie. Po Zemanovi zůstane jen video jak se potácel u klenotů.

TuJaBlKo ( 8. října 2021 20:21 )

.
Když jsi přišel na svět, tak jsi plakal a všichni okolo se radovali.
Žij tak, aby lidé plakali, až budeš ze světa odcházet odcházet.

renalek ( 8. října 2021 19:52 )

Zobrazit celou diskusi
Další videa