Ukrajina eliminovala muže číslo 2 ruského námořnictva. Generál byl proslulý brutalitou
Ruský generál Michail Gudkov, který velel brigádě námořní pěchoty Tichooceánské flotily a byl nedávno povýšen na zástupce velitele vojenského námořnictva, zahynul v Kurské oblasti na západě Ruska. Generálovu smrt dnes oznámil gubernátor Přímořského kraje Oleg Kožemjako a později ji podle ruských agentur potvrdilo ruské ministerstvo obrany. Gudkov se podle serveru BBC News stal 11. ruským generálem zabitým během války Ruska proti Ukrajině, která pokračuje čtvrtým rokem.
Generál a několik dalších vysoce postavených důstojníků podle ruských médií zahynulo v úterý večer, kdy ukrajinské síly vypálily několik raket na štáb 155. brigády námořní pěchoty. Té Gudkov, vyznamenaný titulem Hrdiny Ruska, velel, než jej ruský prezident Vladimir Putin na jaře povýšil na zástupce velitele vojenského námořnictva. Na starost dostal koordinaci jednotek námořní pěchoty, které navštěvoval i na frontě. Už v úterý na hlavním náměstí ve Vladivostoku vznikl podle tisku improvizovaný památník Gudkova a dalších zabitých krajanů.
Gubernátor Kožemjako zmínil, že spolu s Gudkovem zahynul plukovník Nariman Šichalijev, rovněž z námořní pěchoty. Putin letos v březnu označil Gudkova za velitele jedné z nejlepších jednotek v ruské armádě. 155. brigáda námořní pěchoty se po ruské invazi zapojila do bojů v Kyjevské oblasti, později se podílela na obléhání a dobytí Mariupolu na jihovýchodu země. V bojích o okresní město Sudža v Kurské oblasti utrpěla těžké ztráty, připomněla BBC.
Letos v dubnu při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Loni v prosinci zahynul při atentátu v Moskvě náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov. Ukrajina o den dříve oznámila, že generála podezřívá z válečných zločinů. Oba generály BBC označila za nejvýše postavené ruské důstojníky zabité ve válce proti Ukrajině.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Rusko oficiálně uznalo vládu Tálibánu v Afghánistánu, informovaly dnes večer světové i ruské tiskové agentury s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. Náměstek šéfa ruské diplomacie dnes přijal pověřovací listiny od nového afghánského velvyslance v Moskvě. Podle agentur Reuters a AP je Rusko prvním státem, který uznal současnou vládu Tálibánu v Afghánistánu. Islamistické hnutí se vrátilo k moci v asijské zemi v srpnu 2021 během stažení amerických a dalších zahraničních vojsk ze země.
„Věříme, že akt oficiálního uznání vlády Islámského emirátu Afghánistán dá impuls rozvoji produktivní bilaterální spolupráce mezi našimi zeměmi v různých oblastech,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí na svém webu. „Vážíme si tohoto odvážného kroku Ruska a dá-li Bůh, bude sloužit jako příklad i pro ostatní,“ řekl podle Reuters ministr zahraničí ve vládě Tálibánu Amir Chán Muttakí ve svém prohlášení.
Americký prezident Donald Trump bude v pátek telefonicky hovořit se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, informoval deník Financial Times (FT). Ukrajinský prezident později podle agentury Reuters uvedl, že doufá v hovor s šéfem Bílého domu v pátek nebo v nadcházejících dnech o dodávkách amerických zbraní Ukrajině, která se brání ruské agresi.
Nejmenovaný vysoce postavený ukrajinský činitel agentuře AFP řekl, že telefonát mezi prezidenty se připravuje a Kyjev doufá, že lídři spolu budou hovořit v pátek. „Vše ale závisí na harmonogramech obou prezidentů,“ uvedl zdroj. Zelenskyj podle Reuters uvedl, že je připraven zúčastnit se setkání lídrů s cílem ukončit válku s Ruskem.
Trump i ruský prezident Vladimir Putin mezitím informovali o svém dnešním telefonátu, který podle agentur už začal, zatím z něj ale nejsou výstupy.
V případě telefonátu mezi Zelenským a Trumpem se očekává, že budou diskutovat o náhlém zastavení dodávek některých klíčových amerických zbraní Kyjevu, napsal Financial Times s odvoláním na své zdroje, podle nichž by ukrajinský prezident mohl také nadnést téma potenciálního budoucího prodeje zbraní.
Do pohraničí Kurské oblasti loni v srpnu překvapivě vpadly ukrajinské jednotky, které tu v jednu chvíli ovládaly až 1400 kilometrů čtverečních a stovku obcí, včetně okresního města Sudža. Šlo o první vpád cizích vojsk na ruské území od druhé světové války.
Na konci dubna náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov oznámil, že ukrajinské jednotky byly z regionu zcela vytlačeny. Kyjev toto tvrzení popřel. Velitel ukrajinských sil, generál Oleksandr Syrskyj minulý měsíc uvedl, že v Kurské oblasti ovládá Ukrajina nadále přibližně 90 kilometrů čtverečních.
