Neděle 5. prosince 2021
Svátek slaví Jitka, zítra Mikuláš
Zataženo, déšť se sněhem 2°C

Ordinace se plní nemocnými dětmi: Po pandemii ztratily imunitu, stonají i batolata

Autor: ula - 
24. října 2021
05:00

Dětští praktičtí lékaři už od září čelí prudkému nárůstu nemocných dětí. Situace se nezlepšuje, naopak nemocných dětí přibývá. Jak řekli lékaři Blesk Zprávám, děti ztratily obranyschopnost sliznic, kvůli protiepidemickým opatřením a při návratu do koletivu si musí imunitu budovat znovu od základů. Lékaři nyní ošetří denně 60 nemocných dětí, které mají angínu, kašel, rýmu, zánět průdušek a ještě musí vyloučit, že jde o nákazu covidem-19.

Čtenářce Tereze (41) minulý týden volala učitelka jejího desetiletého syna, že mu není dobře. V této době okamžitě každého napadne, že jde o covid-19, ale syn měl angínu.

„Pediatřička mi řekla, že za 30 let praxe nezažila to, co se děje nyní. Je extrémně mnoho nemocných dětí. Kamarádka dávala svou dceru po nemoci do školky a z 26 dětí byly ve třídě 4. V další školce u nás ve městě je ze 60 dětí ve třídách jen 17,“ řekla Blesk Zprávám Tereza.

Podobnou situaci popisují i praktičtí lékaři, které Blesk Zprávy oslovily.

Situaci zhoršil návrat dětí do škol

„Děti jsou teď hodně nemocné, došlo k nárůstu respiračních onemocnění, což nepochybně souvisí s otevřením dětských kolektivů, zvláště s nástupem do školky. Loni děti stonaly méně kvůli protipandemickým opatřením a ty nejmenší se nestihly promořit. Letos se tedy vracíme zpět do stavu, kdy jako každý podzim pozorujeme nárůst respiračních onemocnění,“ uvedla MUDr. Hana Cabrnochová, praktická lékařka pro děti a dorost, Praha a místopředsedkyně České vakcinologické společnosti ČLS JEP.

„Nyní je situace specifická v tom, že děti onemocněly již na začátku září, obvykle ta takzvaná sezóna respiračních nemocí přichází později. Pro praktické pediatry je to složitá situace, protože se stále potýkáme s epidemií nemoci covid-19 a musíme správně postupovat, abychom vyloučili, zda není pacient právě covid-19 pozitivní,“ dodala Cabrnochová.

Angíny, zápaly plic a kožní infekce

Podle Cabrnochové děti bojují s respiračními nemocemi, které se projevují bolestí v krku, kašlem a rýmou. Přicházejí  také pacienti s angínou a streptokokovou nákazou.

„Řadu dětí také léčíme pro komplikace akutní nákazy v podobě zánětů průdušek, ale i zápalů plic. Dále se stále objevují střevní infekce, ale i jiná akutní onemocnění jako jsou infekce močových cest a kožní infekce,“ vyjmenovává Cabrnochová. 

Děti musí obranyschopnost budovat znovu

Podle MUDr. Aleny Šebkové, praktické lékařky pro děti a dorost a předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP, mají děti imunitu, ale ztratily obranyschopnost sliznic.

„Tu většinou získávají právě pobytem v kolektivu a promořováním. S bacily se děti setkají a zvyknou si na ně. Vzhledem k protipandemickým opatřením ale bylo setkávání v kolektivech omezené a děti musí obranychschopnost budovat od znova,“ vysvětluje Šebková.

„Zejména jsou nemocné děti, které začínají navštěvovat mateřské školky a děti z nižších ročníků základních škol. Příčinou zvýšené nemocnosti jsou podle mne především zvýšené kontakty mezi dětmi, které se po prázdninách a často i po mnohem delší době setkávají ve školních kolektivech,“ souhlasí se Šebkovou i MUDr. Milan Cabrnoch.

Nemocná jsou i batolata

„Nemoci se nevyhýbají ani batolatům. Nemocných dětí přibývá a je to velký nápor na praktické pediatry. V ordinaci léčíme i 60 nemocných denně,“ doplňuje Šebková.

Podle Cabrnocha se návštěvy u lékaře zvyšují tím, že rodiče sledují u dětí i běžné nachlazení, kvůli situaci způsobené pandemií.

„Dětští lékaři v primární péči situaci zvládají s plným nasazením. Stále se nám daří organizovat práci tak, aby se pacienti a jejich rodiče nehromadili v čekárnách, aby se nepotkávaly děti zdravé s dětmi nachlazenými. Situace vede k prodloužení a plnému využití ordinačních hodin,“ uzavírá Cabrnoch.

Kojenci mohou zemřít

Nemocnost dětí potvrzují i data Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Hospitalizace kojenců se podle nich především v důsledku virového zánětu nejmenších průdušek. 

Bronchiolitidu podle SZÚ nejčastěji způsobuje virus nazývaný RSV. Podle SZÚ sezona těchto virů začíná v říjnu a vrcholí v prosinci až lednu. Je spojena se začátkem školy a zvýšeným kontaktem dětí v uzavřených prostorech. „Na RSV neexistuje efektivní vakcína, virus se rychle šíří ve školách a domácnostech a je původcem 80 procent případů bronchiolitidy. Infekce zároveň vytváří slabou protilátkovou imunitu, která rychle klesá, proto je možné se nakazit opakovaně v průběhu roku,“ uvedl ústav.

Onemocnění je nebezpečné především pro děti v prvních měsících života. „Zánět bronchiolů může být pro kojence smrtelný, protože mají přirozeně užší dýchací cesty,“ napsal SZÚ. RSV virus se šíří kapičkami při kontaktu ruky s nosem nebo okem, účinnou prevencí je podle SZÚ nošení respirátorů a dezinfekce rukou. „Proto zvýšené počty hospitalizovaných kojenců mohou indikovat selhání nedodržování protiepidemických opatření,“ upozornil ústav. 

Video Primářka Roháčová o divokém roce s covidem: Sáhli jsme si na dno. Přijde teď pandemie chřipky? - Pavlína Horáková

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa