Letní čas se blíží. Dočkáme se konce střídání? Ministerstvo přiznalo: Debaty stojí

Než nastala pandemie, zrušení střídání času bylo hojně diskutovanou záležitostí na poli Evropské unie. Sedmadvacítka vyslyšela volání svých občanů i odborníků a vážně se začala zabývat otázkou, zda pravidelné posouvání hodinových ručiček přináší kýžený efekt, respektive zda má pro státy reálný přínos.

Je známo, že střídání času nebylo zavedeno z rozmaru, ale kvůli ekonomickým úsporám. Poprvé k tomu přistoupily Německo a Rakousko-Uhersko během první světové války, jednoduše potřebovaly ušetřit, čehož bylo možné výměnou letního a zimního času docílit – v létě se stmívalo později, tudíž nebylo třeba tolik energie k osvětlování a dalšímu fungování podniků a domácností. Zdroje byly drahé a každá úspora se počítala.

Po konci války se střídání zrušilo, aby se v průběhu 20. století ještě několikrát znovu obnovilo a zase zrušilo. V té podobě, v jaké letní a zimní čas známe dnes, funguje střídání v Československu od roku 1979. Později se ještě upravilo několik detailů v souladu s Evropskou unií, nicméně základ byl položen. Stejně probíhá střídání času na většině evropského kontinentu.

Změna času 2024: Kdy se vrátí zimní čas. Zruší se někdy střídání času?

Jenže co bylo zavedeno jako opatření do období krizí, nemusí nutně fungovat v moderním světě, kde je odlišné prakticky vše včetně energetického systému. Úspory už jsou v letním čase tak minimální, že jsou prakticky zanedbatelné, vlastně je těžké vyjmenovat jakékoliv přínosy kromě toho, že v létě můžeme déle vysedávat venku.

I z tohoto důvodu EU otevřela zhruba před čtyřmi lety debatu o zrušení střídání času. Členské země se měly vyslovit, zda chtějí praktiku ponechat, či ji ukončit a zároveň určit, zda by vybraly trvale letní, nebo zimní čas. V řadě zemí na téma proběhla i referenda, v Česku se pro zrušení vyslovilo několik tehdejších europoslanců. Premiér Andrej Babiš (ANO) se například nechal slyšet, že by preferoval trvale standardní, tedy zimní. Europoslanci se nakonec v roce 2019 předběžně dohodli, že ke zrušení by mělo dojít v průběhu roku 2021.

Nejdříve okolní země, pak zbytek EU

Jenže nastal covid a všechny diskuze, které nebyly kritické, EU odsunula stranou. A ani rok po vypuknutí pandemie to nevypadá, že by se téma vracelo na stůl, popsalo pro Blesk Zprávy ministerstvo dopravy, které má problematiku v Česku na starosti. Podle něj ve skutečnosti schází hodně k tomu, aby se střídání času zrušilo – zatím existuje jen návrh Evropské komise, který ještě musejí schválit Rada Evropské unie a Evropský parlament, vše pak musí vyjít v předpisu s konkrétním datem účinnosti.

„V současné době je situace taková, že se nevyjednává a věc se i s ohledem na aktuální situaci odsouvá na později. Je otázkou, jestli se toto téma vůbec vrátí na jednací stůl, dosavadní vývoj potvrdil, že se nejedná o prioritní téma,“ sdělil mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

Podle něj hraje roli, že od začátku ledna drží na šest měsíců předsednictví Rady EU Portugalsko. „Z programu a stanovených priorit portugalského předsednictví je patrné, že se projednávání návrhu na střídání času věnovat nebude. Portugalsko nebylo podporovatelem střídání času ani v době, kdy se návrh mezi členskými státy aktivně projednával,“ vysvětluje Jemelka pro Blesk Zprávy.

Zároveň potvrzuje, že poslední jednání k tématu se konalo v prosinci 2019, v době, kdy začínal celý covidový problém. „Na tomto jednání řada států žádala Evropskou komisi o předložení detailní analýzy dopadů, na jejímž základě by mohla jednání pokračovat. Evropská komise toto nicméně odmítla, nepovažuje za potřebné analýzu zpracovat,“ říká mluvčí.

„Pokud jednání k návrhu v Bruselu nebudou pokračovat, nic se oproti stávajícímu stavu nemění, střídání času bude pokračovat dál,“ pokračuje Jemelka a podotýká, že členské státy nemají žádnou povinnost přijmout rozhodnutí ke konkrétnímu datu, byť nástřel harmonogramu existuje.

Střídání času konečně odzvoní? Europoslanci podpořili zrušení v roce 2021

Česko podle něj musí primárně harmonizovat postup se sousedními státy, mít rozdílný čas například než Slovensko či Polsko by činilo mnoho potíží. „Pro přijetí definitivního rozhodnutí o pozici Česka, který čas si vybrat, tak bude rozhodující koordinace pozice s těmito státy, ta ovšem může probíhat a bude mít smysl jedině v momentě, kdy budou probíhat jednání o samotném návrhu v Bruselu. Přijmout rozhodnutí nyní by tak bylo předčasné a ukvapené,“ podotýká mluvčí resortu.

Akutní potíže i nižší výdělky

Jestli vybrat letní, nebo zimní čas, je velká otázka. Experti se jí věnují i v této době, kdy vyjednávání o zrušení střídání v EU stojí, naposledy téma otevřeli začátkem února během diskuze v Senátu. Alena Sumová z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR například popisovala, jak extrémně důležité je mít sladěné biologické hodiny se světlem a tmou.

Podle ní střídání času lidi doložitelně ovlivňuje. „Když měníme čas v létě, poslední víkend v březnu na letní čas, tak skokem vstáváme do tmy a většině lidí v populaci chybí ranní synchronizační signál, ranní světlo (…) řada lidí náhle vstává v době své subjektivní noci, s čímž jsou spojeny akutní potíže,“ popisovala odbornice. Mezi zmíněné potíže patří vyšší míra úrazů, nehod nebo kardiovaskulárních potíží.

Někteří lidé si na nový režim zvyknou během několika dní. Jiní nikoliv a jejich biologické hodiny zůstávají rozhozené relativně dlouho, podotkla Sumová. „Vzhledem k relativně malému ekonomickému benefitu je zcela legitimní uvažovat o zrušení střídání času,“ říká vědkyně.

Střídání času je za nehodami i infarkty, tvrdí lékařka. Může i za deprese?

Nakloněna je především k verzi trvalého zimního času, což je i stanovisko několika expertních skupin, které komunikovaly s Bruselem. „Pokud bychom ponechali letní čas v zimě, bude to znamenat nedostatek světla z rána, což v kombinaci s nízkou intenzitou denního světa během zimních měsíců může mít skutečně dlouhodobé dopady,“ vysvětlovala Sumová s odkazem na civilizační choroby, které by se kvůli letnímu času mohly mezi lidmi začít objevovat ve vyšší míře.

Dana Hamplová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR podotkla, že když je večer déle světlo, jako u letního času, tak toho lidé využívají na úkor spánku. Ve výsledku se dostávají do nesouladu mezi biologickým a sociologickým časem, který může vést ke snížení produktivity práce, studijních výsledku a nižším příjmům. Rozdíly nejsou dramatické, ale stále dostatečně velké na to, aby byly statisticky zaznamenatelné.