9°C
Brusel řeší konec střídání času. Má zůstat zimní, nebo letní?
Evropský parlament vyzval Evropskou komisi, aby zanalyzovala dopady střídání zimního a letního času v zemích EU. Mělo by se jednat o první krok směrem k legislativní úpravě, která může skončit i zrušením střídání času. Uspěla tak skupina 80 poslanců v čele s předsedou právního výboru Pavlem Svobodou (KDU-ČSL), přestože rezoluce prošla v „měkčí“ variantě a přímo nevyzývá komisi ke zrušení. Není zatím jasné, zda by případně v platnosti zůstal spíše letní čas, nebo ten zimní. Zrušení by ale mohlo znamenat, že by Německo nebo Polsko mělo jiný čas než Češi, tvrdí kritici.
Vzrušená debata ke změnám času se odehrála v Evropském parlamentu už dopoledne, zatímco hlasování přišlo až kolem půl jedné odpoledne. Proti návrhu brojila například dánská poslankyně Margrete Aucken. „Pojďme udělat kampaň, abychom necestovali ze západu na východ. Tady bychom měli být všichni nemocní,“ argumentovala proti iniciativě.
Ruku pro nezvedla ani Dita Charanzová (ANO). „Jasné a prokazatelné závěry vědeckých studií o dopadu na lidské zdraví chybí, úprava střídání času by vnesla chaos do celé řady zavedených systémů. V neposlední řadě si jednoduše myslím, že má smysl si na jaře a na podzim prodloužit den o jednu hodinu na úkor noci,“ napsala v prohlášení po hlasování. „Pokud bychom jednotlivým státům rozvázali ruce a nechali na jejich rozhodnutí, jaký čas používat, může se nám stát, že nám v EU vzniknou různé časové zóny a třeba sousední Polsko bude mít 6 měsíců do roka jiný čas než my. To je přeci nesmysl,“ dodala.
Za zrušení změn času se ale staví lidé napříč členskými zeměmi. Konec střídání podporuje například 60 % Poláků nebo 62 % Nizozemců. A velkou podporu má i v Česku. I proto se do čela bojovníků za „jeden“ čas postavil nejvlivnější český europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL).
„Jistě, jet-leg (pásmová nemoc - pozn. red.) si můžete přivodit různými způsoby, ale tohle je jet-leg, který se organizuje celoevropsky a pro všechny. Jestli cestujete nebo necestujete je vaše svobodné rozhodnutí, ale tady celá Evropa udělá 2x ročně krok proti vnitřním biologickým hodinám. Celá Evropa si, byť málo třeba, rozhodí biorytmus. Kapka ke kapce, pak to provokuje civilizační choroby,“ reagoval na jeden z argumentů Svoboda.
„Jsem strašně rád, že ta několikaletá práce došla tohoto výsledku. Je evidentní, že je to problém, který je politicky neutrální a vyskytuje se v řadě členských států. Komise je teď vyzvána, aby udělala celoevropskou hlubinnou studii toho problému, což je předpoklad pro další legislativní kroky,“ nastínil, co se bude dít dál.
Přeřizování hodinek nás ale nečeká ještě minimálně letos a příští rok, a to ještě v nejlepším případě. „Když bude komise chtít, dá se to stihnout ještě do konce tohoto mandátu. Není to tak, že by se letos už střídání zrušilo,“ míní Svoboda. Mandát stávající Evropské komise přitom končí v druhé polovině roku 2019.
Svoboda také v rozhovoru pro Blesk Zprávy zmínil, že ve Švédsku odhadují u 40 sebevražd ročně jako jejich důvod právě střídání času.
Debata se v příštích měsících a letech povede mimo jiné i o tom, který ze dvou časů zachovat. Během debaty ve Štrasburku se ve čtvrtek většina poslanců klonila k letnímu času. „Líbí se mi dlouhé letní večery, to nepopírám. Tohoto názoru je většina Evropanů, ale je to na Evropské komisi,“ řekl k tomu Svoboda.
Případné rozhodnutí bude zřejmě jinak reflektováno na jihu Evropské unie, například v Řecku, a jinak na severu, například ve Finsku. Severské země mají během zimních měsíců jen několik hodin denního světla.
„Nikdo nebere členským státům svobodu rozhodnout se, že budou v jiném časovém pásmu, než jsou,“ uzavřel předseda právního výboru. To ale zpochybňuje další z českých členů europarlamentu. „Tím si nejsem úplně jistý,“ nechápal Svobodova slova Luděk Niedermayer (TOP 09).
Témata:
Související
A v zime chcete vstavat do tmy i na devatou hodinu?? Uvazujte, prosim!