Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Polojasno 9°C

Vlaďka onemocněla nejzákeřnějším ženským nádorem. Ani pravidelné kontroly nestačily

Autor: Andrea Ulagová - 
21. září 2019
05:45

Vladimíra (44) pečuje v hospicu o onkologické pacienty v závěru života. Během práce, jak sama říká, často člověk zapomene na vlastní trápení. I proto si máma dvou dětí nedělala velké starosti, když ji po gynekologickém vyšetření s nejasným závěrem poslali na biopsii. O to větší šok pro ni byl, když zjistila, že má rakovinu nádor děložního čípku. Na zákeřnou chorobu, která nemá téměř žádné příznaky, umírá v Česku průměrně jedna žena denně.

Vladimíra pracuje jako zdravotní sestra v Hospicu sv. Štěpána v Litoměřicích. Nikdy neprodělala žádné vážné onemocnění, netrpěla na gynekologické záněty, porodila dvě zdravé děti a vždy žila aktivně.

„Chodila jsem na preventivní gynekologické prohlídky pravidelně,“ řekla Vlaďka Blesk Zprávám s tím, že vždy podstoupila cytologii s negativním výsledkem. Proto se jí zdálo běžné, když ji začal trápit vodnatý výtok.

„Jenže během loňského října a listopadu zesílil tak, že mě začal budit i v noci, a to už mi bylo podezřelé. Jiné příznaky jsem nepociťovala, nic mě nebolelo, nekrvácela jsem, nebyla jsem ani unavená,“ popisuje Vlaďka začátky nemoci.

Místo nemocnice chtěla ještě na běžky

K lékaři vyrazila po Vánocích, na začátku ledna. „Paní doktorka mi sdělila, že tam něco je, ale neví co, bylo to špatně vyšetřitelné, jelikož to dost krvácelo, a že mě bude muset poslat do nemocnice k podrobnějšímu vyšetření. Pamatuji si, že jsem ji ještě přemlouvala, ať mě pustí na běžky do Jizerek, a tak jsem byla ještě v sobotu lyžovat,“ vzpomíná si Vlaďka na každý detail. 

Pak v nemocnici podstoupila vaginální ultrazvuk a běžné gynekologické vyšetření se stejným nejasným závěrem a byla objednána na biopsii.

Diagnóza: Rakovina děložního čípku

„Byla jsem v klidu, vůbec mě nenapadlo nic špatného, říkala jsem si, že to je třeba myom, nebo nějaká rezistence, a že to bude dobré. Chodila jsem do práce, kde se starám o onkologické pacienty v závěru života, a tam člověk pozapomene na nějaká trápení,“ pokračuje zdravotní sestra.

O to větší šok byl, když si 22. ledna vyslechla diagnózu: Dlaždico-buněčný karcinom čípku.

„Pocity, které prožíváte, se jen těžko popisují. Vím, že jsem začala hrozně brečet, a že už jsem jen tak někde zdáli slyšela, jak paní doktorka říká, že mě předávají do péče onkologického centra v Praze u Apolináře k panu profesorovi Slámovi,“ říká Vlaďka.

„Ten týden, než jsem jela do Prahy, byl velmi psychicky náročný. Asi nejvíce Vás tíží strach, nevíte, co bude, bojíte se, že umřete, nevíte, jestli budete chodit na chemoterapii, nebo půjdete na operaci, nevíte, jestli přijdete o vlasy, nevíte, jestli to říct dětem, rodičům, nemůžete jíst, spát ...“ připojila.

Nejkrásnější věta profesora Slámy

Diagnózu před blízkými Vlaďka netajila. První, kdo se o její nemoci dozvěděl, byl její přítel, který jí byl oporou, stejně jako rodiče. „Jen maminka se mi zpětně přiznala, že po večerech plakala. Velmi mi pomáhaly moje úžasné kolegyně z práce. Dětem to pořád tak nějak nedocházelo, nebylo na mně nic vidět a mám pocit, že mi snad ani nevěřily,“ říká s lehkým úsměvem Vladimíra.

Na první setkání s profesorem Slámou statečná žena prý jen tak nezapomene. „Před dveřmi s nápisem onkologie jsem se rozplakala. Po klasickém gynekologickém vyšetření mi řekl, že se nádor včas zachytil, že ho umí léčit a že mě vyléčí. Byla to nejkrásnější věta, co jsem kdy slyšela“, říká o momentu úlevy. Čekala ji ovšem léčba v podobě radikální operace - odstranění dělohy, vaječníků, vejcovodů a lymfatických uzlin z pánve a okolí.

Těžké období uzdravování

Operace samotná trvala čtyři hodiny, období uzdravování ale nebylo jednoduché.

„Začínáte od nuly, nemůžete jíst, spát, na záchod - měla jsem epicystostomii-vývod z močového měchýře. Bolí vás břicho, neohnete se, lymfa, které chvíli trvalo, než si našla nové cestičky, mohutně vytékala operační ránou a dírkou pod vývodem, ale pořád jsem si říkala vydrž, jsi jinak zdravá. Po období šestinedělí se vše pomalu vracelo k normálu,“ svěřuje se Vladimíra.

Nyní se Vladimíra cítí dobře, snad kromě necitlivosti v horní části stehen. Začala se chystat i do práce, jen musít začít pracovat v jednosměnném provozu.

Všem ženám bych určitě chtěla vzkázat, ať chodí pravidelně na preventivní prohlídky, ať poslouchají své tělo a při jakýchkoliv signálech navštíví lékaře, ať si u lékaře vyžádají přesnější testaci na HPV virus, ať nechávají očkovat své dcery a nově i syny proto, aby vymizela tato zákeřná diagnóza,“ uzavírá Vladimíra s tím, že i ona nechala očkovat svou dceru.

Očkování pro všechny generace

Navzdory rozšířené domněnce, že je očkování určené jen mladým lidem před zahájením sexuálního života, se mohou očkovat ženy v jakémkoli věku.

„Očkování může mít zásadní význam u každé ženy, která nesplňuje následující kritéria: už nikdy nebude mít pohlavní styk, anebo bude mít pohlavní styk jen se svým jedním partnerem, a on nebude mít pohlavní styk s nikým dalším. Je pravda, že je ochrana nejvyšší, pokud se očkují dívky před zahájením pohlavního života. Proto je národní vakcinační program nastavený na dívky mezi 13-14 lety. Ale i u zralých žen je ochrana stále veliká

„U mladých dívek se riziko snižuje o více než 90 %, u žen ve vyšším věku o 50 %. U žádného jiného nádoru zatím nemáme takovou možnost, snížit riziko vzniku o polovinu,“ říká prof. MUDr. David Cibula, CSc.

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině