Přijdeme o čokoládu? Pěstování kakaa ohrožuje „AIDS stromů“ i odliv mladých, zoufá farmář

Autor: Markéta Mikešová - 
16. 9. 2019
05:02

Scénář, že přijdeme do obchodu a tam nebude k mání jediná tabulka čokolády, není tolik nereálný. Pěstování kakaa se potýká s vážnými problémy, ohrožují ho nemoci, klimatické změny i nezájem mladých. Tvrdí to farmář Ousmane Traore z Pobřeží slonoviny, který se do Česka přijel podělit se svými zkušenostmi. Podle něj pěstitelé chtějí hrozbám čelit, ale často na to nemají finance, jelikož minimální výkupní cena kakaa je příliš nízká. Oceňuje však, že problematiku řeší čím dál více lidí.

Pobřeží slonoviny je společně s Ghanou největším producentem kakaa na světě. Pěstováním kakaových bobů se zde živí stovky lidí a Traore je jedním z nich. Na kakaové plantáži začínal už jako malý, pomáhal svému otci. Své vlastní pole se rozhodl vysázet před devíti lety. Hned v prvních momentech zjistil, že si nezvolil jednoduchou profesi.

„Trvá sedm let, než začne být užitečné,“ uvedl farmář s tím, že první roky pěstitelé žijí prakticky bez příjmů. I jeho vlastní kakaovníkové pole začalo plodit až nedávno. Navíc přestože se teprve teď „rozjelo“, už nyní Traore ví, že na něm nebude moci hospodařit do konce života – má životnost maximálně třicet let. „Pak je to les, který nikoho neuživí,“ uvedl.

Ne příliš dlouhá výdrž polí ale patří k těm minoritnějším problémům. Co jej trápí nejvíce, je příliš nízká výkupní cena kakaa. Protože za svou úrodu farmáři nejsou řádně finančně ohodnoceni, nevydělají si tolik, aby mohli investovat do rozvoje technologií, své obce i rodiny. Mladí lidé práci nechtějí dělat a raději odcházejí za lepším. „Pěstováním kakaa si vydělají méně jak 75 tisíc středoafrických franků za měsíc, ve městech ale dostanou 150 tisíc středoafrických franků,“ vysvětluje farmář.

Nedostatek peněz se projevuje i kvalitou zdravotnictví a školství v místech, kde se plantáže nacházejí. Traore uvedl příklad, kdy jednoho pěstitele uštknul had a nebyl nikdo, kdo by jej ošetřil. Muž tak zemřel. Místní školu strhla bouře a zápasilo se s financemi na její znovuvybudování. „Život pěstitelů není lehký. Příjmy často nestačí na důstojný život,“ říká. Zmínil také, že je to fyzicky náročná práce – pole je třeba pravidelně pročesávat mačetami, sklizené boby upravovat, apod.

Mohli postavit studny s vodou

I proto Traore předsedá družstvu Ecakoog, pomocí kterého se snaží pro pěstitele vyjednávat lepší podmínky. Zapojil se s ním do programu fairtrade, v rámci kterého usiluje, aby se minimální výkupní cena dostala alespoň na 2 500 středoafrických franků za tunu kakaových bobů. Loni byla 750 středoafrických franků.

„Daří se nám bojovat,“ říká farmář s tím, že vidí zlepšení. Mimo jiné proto, že celosvětová spotřeba fairtrade kakaa stoupá, v Česku se například loni zvýšila o 155 procent na 1420 tun. „Za to Čechům děkuji, jezte dál férové kakao,“ zmínil se smíchem. V rámci programu totiž získává jistotu adekvátní výkupní ceny i extra financí, které může použít na rozvoj. „Měli jsme osm nákladních vozů, mohli jsme si pořídit dalších 13. Někteří pěstitelé neměli přístup k pitné vodě. Díky příplatku se podařilo ve vsi postavit tři studny,“ vyjmenoval Traore, co již vybojoval.

Se snahou zajistit farmářům lepší podmínky souzní i vláda Pobřeží slonoviny. Společně s reprezentací Ghany na začátku srpna oznámila, že od let 2020 až 2021 budou trvat na tom, aby výkupní cena za tunu kakaových bobů byla minimálně 1000 středoafrických franků. Nedosahuje to částky, kterou zmiňuje Traore, ale i tak snahu cení.

Stromy „kosí“ sucho i nemoci 

Nízké výdělky a nedostatek lidí navíc podle farmáře nejsou jediné problémy, se kterými se pěstitelé musí potýkat. Velké potíže způsobuje nemoc, která je tak agresivní, že si v komunitě producentů kakaa vysloužila přezdívku „AIDS rostlin“. „Může to postihnout celou plantáž. Není prostředek, jak to řešit,“ popisoval Traore s tím, že často se musí přistoupit k vykácení celého lesa.

Další vrásky farmářům přidělávají klimatické změny a odlesňování. Jen Pobřeží slonoviny od roku 1960 ztratilo 80 procent deštných pralesů, převážně kvůli velkým nadnárodním korporacím, které kakaové pole zakládaly ilegálně. To přispělo k suchu, které je už tak velké kvůli nedostatečným dešťům.

Přitom poptávka po čokoládových výrobcích a tím pádem kakau se rok od roku zvyšuje. Podle agentury Bloomberg by hodnota celého trhu s kakaovými boby měla do roku 2025 dosáhnout 16 miliard dolarů, což je oproti letošnímu roku nárůst o 7,9 procenta. I proto bylo v minulosti varováno, že současný systém není udržitelný.

Cesta k tabulce čokolády je dlouhá

Kakaové boby rostou na rostlině nazvané Theobroma cacao neboli kakaovník pravý. Ta pochází z Jižní Ameriky, ale dnes ji najdeme v tropických oblastech celého světa. Plody jsou velké, žlutohnědé, šišaté a mají tlustou slupku. Po jejím rozseknutí se odhalí hrozen, který obsahuje právě kakaová zrna.

Vyloupnutí ze slupky ale k získání kakaa nestačí. Boby se nejdříve musí šest dní fermentovat a pak sedm dní sušit na slunci. Následně se napytlují a po zkontrolování vlhkosti pošlou do skladů. Zde končí práce farmářů.

Další fáze je zpracování. Kakaové boby jsou opraženy, vyjmuty z další slupky a pak je z nich vytvořena pasta známá jako kakaové máslo. Pevné zbytky z výroby másla jsou jemně rozdrceny a tím vzniká kakaový prášek.

K výrobě tabulky čokolády jsou podstatné jak kakaové máslo, tak kakaový prášek. Tvoří základ, ke kterému se přidává cukr (prášek je v základu extrémně hořký) a další ingredience podle typu výrobku jako mléko, oříšky apod. Průmyslové firmy všechny složky smíchávají v rámci procesu zvaném konšování a výslednou čokoládu ještě temperují. Díky tomu jsou tabulky lesklé a křupou.

Strom kakaovníku se vyjímá tím, že oproti například banánovníku, který je několikrát šlechtěný, aby lépe odolával současným podmínkám, jde stále v podstatě o divokou rostlinu, vědci příliš neprozkoumanou. Neexistují pro ni rozsáhlé epidemiologické studie, což způsobuje, že nejsou informace, jak proti chorobám rostliny bránit.

„Vlastně nevíme, kdo nepřítel je, a už vůbec netušíme, co musíme udělat, abychom zajistili krátkodobou i dlouhodobou životnost rostliny,“ popisovala před časem viroložka Judy Brownová z Arizonské univerzity pro server phys.org. „Dopad na farmáře a jejich rodiny z hlediska zdraví a sociopolitických aspektů je ohromný a stále pokračuje, jelikož nákaza napadá víc a víc stromů,“ dodala. Je to jeden z důvodů, proč Traore říká, že pěstitelé musí být dostatečně finančně ocenění - jinak nebudou moci čelit problémům, jako je tento.

Pohřeb Karla Gotta

Parte Děti Karla Gota Rozloučení na Žofíně Záznam zádušní mše Hosté na zádušní mši O životě Karla Gotta Dědictví Bertramka

Hrob

Celé Česko truchlí. Zemřel Karel Gott, držitel čtyř desítek Zlatých slavíků. Jen málokterý umělec za sebou zanechá tolik děl, jako zesnulý zpěvák. Připomeňte si Mistrův život.

Vše o Karlovi Gottovi čtěte ZDE

Jan Brandis ( 16. září 2019 09:30 )

Nám to může být jedno. My v čokoládě kakao stejně nemáme 😂🤣😂

Johnny English ( 16. září 2019 08:27 )

Jistě, Německo z Afriky tankuje otroky do fabrik a tady pak nebude čokoláda. To přesně pasuje, stejně jako to, že takto pořízené peníze skončí v pazourách pár zm#dů. Vzpomeňme, že komunismus i fašismus byly plody německých univerzit.

vaber ( 16. září 2019 08:18 )

straší tě peníze ,ale jde o celou planetu na které život umírá ,hlavně kvůli penězům a ne kvůli nemocem

liskabystrouska ( 16. září 2019 07:27 )

asijo ja ji stejne nezeru

asijo ( 16. září 2019 05:07 )

Další důvod,aby se už tak předražená a u nás šizená čokoláda zdražila.

Zobrazit celou diskusi
Další videa