Českého piva bude méně? Odborník prozradil, jak klima ovlivní chmel
Jablka, kukuřice, česnek nebo řepka. Seznam plodin, které negativně ovlivňují současné klimatické změny, je dlouhý. Patří mezi ně i chmel, řekl Blesk Zprávám předseda Svazu pěstitelů chmele Luboš Hejda. Když je horko a sucho, urodí se ho méně, což do budoucna může být problém. Pro letošek má ale dobrou zprávu, sklizeň je výrazně lepší než loni.
Klimatické změny jsou zejména v posledních měsících hojně skloňovaným tématem. Odstrašujícím příkladem byl v tomto ohledu loňský rok, který přinesl sérii hodně teplých dnů a s nimi i dramatické sucho. Zemědělci trpěli nejvíce, jejich ztráty se vyšplhaly do desítek miliard korun.
I laici si poprvé uvědomili, že nejde o fámu a situace je vážná. Letošní sucho a několik teplotních rekordů je v tom jen utvrdilo. Klima se mění a s ním se mění i naše životy. O co všechno přijdeme? Zůstanou nám české klasiky jako slavné pivo?
Chmel, jedna z hlavních přísad piva, vysokými teplotami a suchem nezůstává netknutý. „Chmel je velmi závislý na přísunu vláhy a na stupních neboli horkých dnech. To znamená, že když se nám sejde nedostatek vody, jako tomu bylo třeba v roce loňském, a vysoké denní teploty, tak to chmelu právě moc neprospívá,“ prozradil Hejda.
Odborník ale zdůraznil, že kvalitu sklizeného chmele to neovlivňuje. Prostě se ho jen urodí méně. Je to něco, s čím budou muset pěstitelé do budoucna počítat. Letos se ale můžou v rámci možností radovat, sklizeň ztráty nečekají. „Myslím si, že letos by měli být chmelaři spokojení jako s obvyklou úrovní sklizně. Zdravotní stav je výborný. I navzdory všem černým prognózám o konci žateckého poloraného červeňáku a podobně,“ říká Hejda.
Český chmel je světový
Žatecký poloraný červeňák je nejrozšířenější odrůda chmelu u nás. Pěstuje se na největší ploše a pivovarníci ji vychvalují od nebes. Nejen, že končí ve velkém množství českých piv, ale i za hranicemi, jde o žádanou exportní komoditu. Její unikátnost vyzdvihuje i Hejda. „Poloraný červeňák je chlouba českého hospodářství a zůstane jím i nadále,“ uvedl šéf chmelařů.
Mezi další české odrůdy patří například Sládek, Premiant nebo Agnus. Zpravidla se liší tím, zda se používají k prvnímu nebo druhému chmelení piva, anebo celkovému dochmelování. Jediný žatecký chmel ale drží evropskou známku chráněné označení původu, stejně jako výraz české pivo.
Piva jsou závislá i na ječmenu
Aby se nápoj mohl nazývat české pivo, musí být uvařen právě z českého chmele, vody určité tvrdosti a světlého druhu sladu. Slad je vedle chmele druhá nejdůležitější surovina. V Česku se vytváří z jarního dvouřadého ječmene, což je další surovina, kterou mohou klimatické změny ovlivnit.
A zřejmě ovlivní, jak loni varovala studie v odborném časopise Nature Plants. Podle ní se výnosy ječmene kvůli suchu a vysokým teplotám sníží až o 17 procent. Plodina totiž patří mezi nejzranitelnější. Vědci po celém světě se proto snaží vyšlechtit nové odrůdy, na které nové klimatické podmínky nebudou mít takový vliv.
Pomoci může dva roky starý objev odborníků z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Prvním na světě se jim podařilo přečíst celý genom ječmene, trvalo jim to deset let. Při oznamování zprávy jako hlavní přínos uvedli, že to pomůže se šlechtěním.
Ječmen totiž není důležitý jen pro výrobu piva, ale i například jako krmivo pro hospodářská zvířata. Společně s pšenicí, rýží a kukuřicí tvoří čtveřici nejvýznamnějších plodin na světě.
Nevadí, o to bude dražší. Také budou brát z našich daní dotace jako zemědělci ?