Karel se přehřál a zhroutil. Z vedra hrozí smrt, „Ironman“ promluvil o záchraně

Autor: Nikola Forejtová - 
19. 6. 2019
21:20

Karel, i přes to, že nemá srdce, může pomoci veřejnosti pochopit, co je kolaps a jak při něm postupovat. Záchranář Jiří Chvojka se pokoušel přímo před zraky novinářů Karla zachránit, i když naoko, jelikož Karel je figurínou. Postupoval tak, jak by měl i ten nejnezkušenější laik. Karlovo zhroucení bylo způsobeno přehřátím organismu, což může především v letních vedrech způsobit fatální problém. Blesk Zprávám svěřil svůj příběh i triatlonista Petr Soukup, který se jako vrcholový sportovec kolapsu nevyhnul. Zjišťovaly jsme, jak se selhání organismu vyhnout a co by měl člověk ctít.

Kolapsů jsem měl několik. Ten jeden, který si ale budu opravdu pamatovat, byl v roce 2017 během Ironmana na Havaji. Po osmi hodinách práce, ve 40 stupních ve stínu a velké vlhkosti jsem najednou naprosto přestal ovládat své tělo. Naštěstí se mi to stalo u občerstvovací stanice. Tak mě zaledovali, na chvíli jsem si lehl a mohl jsem závod dokončit,“ svěřil se Blesk Zprávám český triatlonista a Ironman Petr Soukup.

Video Jiří Chvojka, ze Záchranné služby - Nikola Forejtová

„Je pravda, že navíc sportovec nerad závod opouští a v tu chvíli má zasáhnout trenér, který už řekne ne. Když jsou patrné známky kolapsu, tak po trati jsou organizátoři, kteří, když vás odtáhnou, tak vy nesmíte protestovat,“ dodává sportovec. Zmínil, že je i dobré si kolaps svůj nebo i ostatních zažít v praxi, protože pak člověk vidí vážnost situace a dokáže pak na podobné vypjaté situace reagovat.

Kolapsy organismu mohou být navíc fatální. „Jsou případy, kdy pak sportovec přežije jen tak, že musí podstoupit transplantaci jater,“ varuje Matějovič.

Poslední dobou navíc stoupá počet závodů a soutěží, kterých se účastní i amatéři, kteří mohou podcenit přípravu a silou vůle se tlačí v závodě dál, i když to tělo už nezvládá. „Lidem se líbí extrémy, ale neradi si připouští, že nejsou trénovaní, a tak upadá do kolapsu stále více lidí a to i mladých, kterým je třeba 17 let,“ míní Soukup.

Jiří Chvojka ze Záchranné služby předvádí jak správně zachránit kolabující sportovceJiří Chvojka ze Záchranné služby předvádí jak správně zachránit kolabující sportovce |  B. Braun Medical s.r.o.

„Je doba pro to, abychom zahájili edukace v tomto směru. Nahrává tomu současná situace, protože se zvyšuje počet tropických dnů, čím dál tím větší počet závodů se dělá v extrémních podmínkách a je i stále větší počet závodů,“ upozorňuje vědec a sportovec Martin Matějovič.

Svou prozatím poslední velkou roli měl tak Karel během představení letní velké hrozby – přehřátí organismu. Varovnými příznaky je jakákoliv změna stavu vědomí, jako je zmatenost, nízký krevní tlak, nepřiměřená tepová frekvence a vysoká teplota, která se může dostat až na 40 stupňů.

Matějovič dodává, že největší chybou v okamžiku přicházejícího kolapsu je neschopnost rozpoznat příznaky a váhaní při přijetí potřebných opatření. „Například sportovci jsou často hnáni i rodinou nebo přáteli, aby přidali, a sám nedokážou situaci správně vyhodnotit,“ míní experti.

Desatero vytrvalostního sportovce 

  • Znát svůj zdravotní stav
  • Nezávodit a přizpůsobit svůj trénink v době akutního onemocnění 
  • Znát a naučit se rozpoznat časné varovné známky
  • Nepodceňovat preventivní lékařské prohlídky
  • Pravidelný, systematický trénink
  • Aklimatizace v případě závodů ve vysokých teplotách
  • Dostatečná hydratace před závodem a v jeho průběhu
  • Průběžné chlazení v průběhu závodů při vysokých teplotách
  • Pokud lze, tréninky a závody směřovat do nejchladnější části dne
  • Vyvarovat se sportovního hrdinství

Chvojka: do stínu, ledu a záchranky

Pomoci s přehřátím organismu může kdokoliv, a to i ten největší laik, jak nám prozradil záchranář Jiří Chvojka. „Člověka musíte vzít do stínu, sundat mu přebytečné oblečení a chladit ho na místech, kde jsou hlavní tepny, které tak ochladí celé tělo,“ názorně ukazuje záchranář.

Nejlépe balíčky s ledem, by se tak měly vložit pod podpaždí, na krk a k tříslům. Pokud ale nemáte led, tak nezoufejte. Stačí i ledová či chladná voda. Nutná je pak následná pomoc profesionálů. Chvojka tak i názorně předvádí, jak zavolat záchrannou službu a jak nadále postupovat.

Karel se tak díky Chvojkovi dostane na další simulaci, která je podle expertů v moderní době velmi důležitá. V současnosti se navíc staví velké centrum Simulační medicíny, kde se budou moci studenti lékařských fakult pořádně opřít do studií praxí na přístrojích i figurínách. Stavba bude stát kolem 680 miliónů. 

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa