Neznámá hrozba: Mikroplasty ve vzduchu létají kolem světa, vznikají ostrovy z odpadků

Většina plastových odpadů se pohřbí na skládkách, spálí, nebo recykluje – ale až 18 % skončí někde v přírodě. A umělé hmoty jen tak nezetlí, dlouhé molekuly (polymery) dál drží a plastové odpady se jen rozpadají na menší a menší kousky – až na mikroplasty dost malé na to, aby je unášel vítr.

„Plasty poletují kolem Zeměkoule,“ varuje Janice Brahneyová z Utažské státní univerzity a její kolegové ve studii publikované v magazínu PNAS.

„Spoustu plastového znečištění jsme našli všude, kde jsme hledali; cestuje to atmosférou a ukládá se to po celém světě,“ uvedla Brahneyová v tiskové zprávě. „Nejsou to nové umělé hmoty z letoška. Pocházejí z toho, co jsme do přírody nasypali v průběhu dekád.“

Ročně se vyhodí miliarda tun jídla. Plýtvání je horší, než se myslelo

Měření prováděli na západě USA déle než rok. Velkým viníkem je silniční doprava: plasty jsou obsaženy v pneumatikách, brzdách i silničních površích, připomíná CNN. Vědci vypočítali, že 84 % plastových mikročásteček se do vzduchu dostane ze silničního prachu – do vzduchu ho rozvíří automobily; 11 % má na svědomí bouřící moře a 5 % vzdušných mikroplastů se zvíří v zemědělství.

Ve vzduchu pak jedna částečka může vydržet od hodiny po šest a půl dne, a doletět tak docela daleko. „Nejsou to jen oceány a města, mikroplasty jsme nacházeli i v národních parcích,“ uvedla spoluautorka Natalie Mahowaldová. A americké národní parky, to není jen pár kilometrů napříč. Každoročně se takto ze vzduchu v celých USA podle odhadů vědců usadí 22 tisíc tun mikroplastů.

Ostrovy z odpadků

V mořích i daleko od pevniny se formují hotové ostrovy z lahví, kelímků a pytlíků. Odpadky se o sebe ve slaných vlnách třou a pomalu se rozpadají, některé fragmenty mohou spolykat ryby a další zvířata.

Jiné částečky mohou cestovat i mezi kontinenty. Taková cesta může trvat dlouho, ale propočty ukazují, že se takový mikroplastový světoběžník může „odpočinout“ na hladině moře, načež ho zase nějaká vlna nebo poryv větru vynese do výšin.

Pak se dostávají do potravního řetězce živočichů na souši i ve vodě, ovlivňují půdu a rostliny, fungují jako nositelé kontaminace… Dosavadní studie zatím nezjistily, zda představují riziko pro lidský organismus, nicméně autoři studie v PNAS jsou obezřetní: „Můžou mít negativní a zatím ještě neznámé dopady na ekosystémy i lidské zdraví. Vdechování částic může dráždit plicní tkáň a vést k vážným chorobám, ovšem jestli jsou plasty více či méně toxické než jiné aerosoly, se zatím neví.“

Z regálů zmizí kosmetika i drogerie? EU chystá bič na mikroplasty

„Naše relativní neznalost dopadů a rapidně narůstající koncentrace plastů v našem životním prostředí zdůrazňují, kterak je důležité zlepšit nakládání s odpady či zachytávat plasty z oceánů a odstraňovat je ze systému,“ uvádí američtí vědci.

Vedle omezování plastů také četní experti vyvíjejí méně škodlivé druhy, jež se v přírodě rozloží podobně jako organický materiál. Jenže už tak je v přírodě spousta mikroplastů, která může ještě dlouho dále cirkulovat.