Pátek 29. března 2024
Dnes je Velký pátek / Taťána, zítra Arnošt
Oblačno 18°C

Ročně se vyhodí miliarda tun jídla. Plýtvání je horší, než se myslelo

Autor: mav, The Guardian - 
6. března 2021
20:15

Na každého člověka na planetě ročně vychází 74 kilogramů vyhozeného jídla a potravinového odpadu, a je to problém nejen v bohatých, ale i v chudých zemích, píše deník The Guardian.

Lidé ročně vyplýtvají skoro miliardu tun jídla (za rok 2019 to bylo 931 milionů tun), odhalila zpráva OSN, nejpodrobnější taková globální analýza. Dosud se soudilo, že je plýtvání asi poloviční. Přes 60 % z toho představuje potravinový odpad z domácností. Konkrétně v Británii, která má docela přesný přehled, odpovídá jídelní odpad průměrné domácnosti osmi porcím za týden; převedeno na peníze vyhodí běžná rodina 700 liber ročně (přes 21 tisíc Kč), uvedl Guardian.

Jak čeští, tak slovenští spotřebitelé vyhodí odhadem 70 kilo ročně, tedy bychom podle odhadů (které jsou pro obě země velmi hrubé) měli být o něco lepší než průměr. Maďaři vyhodí 90 kilo, Poláci 56, Rusové jen 33 (a u těchto zemí považuje OSN statistiky za o něco spolehlivější). Může se zdát zvláštní, že blahobytné americké domácnosti vyhazují méně (59 kg/osoba) – jenže výrazně víc odpadu tam připadá na restaurace, Američané si tolik doma nevaří.

Vedle domácností report OSN mapuje odpad z obchodů (242 milionů tun) a restaurací (121 milionů tun). Dohromady těch 931 milionů vyhozených tun představuje asi 17 % jídla vyrobeného na celém světě. A když se k tomu všemu připočte odpad v zemědělství a zpracovatelském řetězci, vychází přibližně, že třetina vypěstovaného a vyrobeného jídla se nesní.         

Zjištění je to o to tristnější, že dva z pěti lidí mají se sháněním potravin problém. Podle Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO) loni tři miliardy lidí neměly přístup k dostatku kvalitního, zdravého jídla. Asi 690 milionů z nich (o rok předtím) vyloženě hladovělo. Obě čísla se jistě vinou pandemie covidu-19 a hospodářského útlumu zhorší.

A dalším aspektem plýtvání jsou emise skleníkových plynů. Zemědělství je jedním z největších zdrojů, a jestli je třetina rostlinné a živočišné výroby zbytečná… Podle zprávy OSN se nespotřebované jídlo pojí s 8 až 10 % veškerých globálních emisí skleníkových plynů. To je víc, než vypouští Indie, ze všech zemí světa třetí největší znečišťovatel (po Číně a USA). Omezit plýtvání jídlem je podle expertů jednou z nejsnazších cest, jak emise redukovat. „Žel, tento potenciál se dosud moc nevyužil,“ píše se ve zprávě OSN.

Odpadkový koš na potraviny

Problém například je, že si lidé často neuvědomují, kolik toho vlastně vyhazují – obvykle je to po troškách. Pomohlo by například mít pro potraviny zvlášť odpadkový koš, aby se celkové množství vyhozeného jídla ukázalo (navíc někde se bioodpad sváží do kompostáren což znamená druhotné využití, naopak tlení na skládkách produkuje škodlivý metan). Kdo vyhazuje nesnědené přebytky, měl by lépe počítat, kolik toho vaří a kupuje – těstoviny či rýži dávkovat podle váhy, ne „od oka“, kontrolovat ledničku před nákupem. A také pomůže naučit se lépe potraviny skladovat a také vařit a improvizovat s tím, co zrovna je k dispozici.

„Omezit plýtvání jídlem by snížilo skleníkové emise, zpomalilo destrukci přírody způsobenou rozšiřováním zemědělské půdy i znečištěním, redukovalo hlad i zachránilo v době globální recese peníze,“ vypočítává Inger Andersenová, ředitelka programu OSN pro životní prostředí. „Svou úlohu by měly firmy sehrát, vlády i občané po celém světě.“

„Data neukazují, kolik z potravinového odpadu je původně skutečně jídlo,“ přiznává OSN. V bohatých zemích to bývá co do hmotnosti tak půl na půl. „Ale i pokud nejedlé části (kosti, pecky, skořápky atd) v chudších zemích převažují, i tam se potravin vyhodí dost na to, aby mělo význam toto plýtvání řešit,“ říká zpráva.

„V omezování plýtvání jídlem se chopila iniciativy Británie, jako jedna z mála zemí už zaznamenala slušný pokrok,“ chválí Clementine O’Connorová. Mezi lety 2007 a 2018 tamní domácnosti zredukovaly vyhazování (původně) jedlého odpadu skoro o třetinu, uvádí charitativní organizace Wrap.

Aktuálně tam běží kampaň proti vyhazování zdánlivě prošlého jídla. „Doma se jen málo dívám na datum minimální trvanlivosti,“ řekla Guardianu Thomasina Miersová, šéfkuchařka a zakladatelka řetězce restaurací Wahaca. „Většina jídla vydrží déle, než stojí na etiketě: saláty dny, mléko a jogurty týdny, kečup či džemy i měsíce. Plýtvání nemůžu vystát. Místo toho se řídím svými smysly: jídlo vypadá i zapáchá divně, když je zkažené. Zkrátka věci dobře skladujte a řiďte se čichem, abyste ulevili planetě i své peněžence,“ vybízí.

Ke kampani se připojují velké značky včetně třeba Nestlé a Danone. U některých potravin se změní formulace ze „spotřebujte do“ (use by) na „minimální trvanlivost“ (best before). První termín je přísnější a má chránit spotřebitele před potenciálně se množícími bakteriemi.

Minimální trvanlivost není ultimátum

„Po uplynutí ‚spotřebujte do‘ se už produkt nesmí prodávat v obchodech. My bychom ho měli jíst jen s opatrností, pokud nevidíme ani necítíme nic podezřelého,“ uvedla pro Blesk Zprávy ředitelka českého spolku Zachraň jídlo Anna Strejcová. „Ale minimální trvanlivost mnohdy Češi chápou stejně, jako ultimátum, po jehož uplynutí letí jídlo do koše.“ Přitom se lhůta týká hlavně smyslové kvality – jídlo může vyčichnout, zhoršit se jeho konzistence či barva, ale stále bude bezpečné ke konzumaci. Z některých britských potravin datum úplně zmizí, například ze soli, která se za normálních okolností nekazí.

„U potravin, na kterých zkázu poznáme na první pohled (ovoce), a u těch, které se kazí velmi pomalu, nebo dokonce vůbec (silný alkohol), žádné datum nenajdeme. EU zvažuje rozšíření této kategorie o rýži, těstoviny, kávu nebo maso v konzervě,“ dodává Strejcová.

Její organizace od roku 2013 pomohla na téma plýtvání jídla upozornit veřejnost, soukromé podniky i neziskové organizace: „Řetězec Tesco zveřejňuje, kolik jídla vyhazuje, zvýšila se finanční podpora potravinových bank, vznikají nové aplikace proti plýtvání jako Nesnězeno či Jídlov,“ vyjmenovává Strejcová některé z úspěchů. Spolek Zachraň jídlo také vydává nápadité recepty, jak využít přebytkové jídlo či dokonce části zeleniny, které mnohé kuchaře ani nenapadne použít.

Video  Vědci z Mendelovy univerzity prohrabávali popelnice a zjistili, že každý Brňan vyhodí ročně 37 kg jídla  - Jiří Nováček
Video se připravuje ...

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

vera51 ( 7. června 2021 09:46 )

Drive mel kazdy u domku drubez a nebo prase.Takze veskere zbytky se zuzitkovaly.Dnesni pecivo se neda s tim drivejsim vubec srovnavat protoze nevydrzi vice jak 2 dny.Kdyz jsem bydlela v bytovce tak jsem davala suchy chleba do krabice na chodbu kde si to po 14ti dnech vzal jeden pan co mel prase. Delala to cela bytovka.Zadny chleba nekoncil v kontejneru.

leehern ( 7. března 2021 00:56 )

Co to je za *** článek?! Kolik potravin vyhoděj "slimáci" - afrikáni a další netáhla?! My a nejen my posíláme a živíme tenhle brak jak dotacema, příspěvkama...tak i všemožnou pomocí...což je veliká chyba a hloupost!!!

Zobrazit celou diskusi