Z regálů zmizí kosmetika i drogerie? EU chystá bič na mikroplasty
Evropská unie připravuje legislativní řešení, které by omezilo používání mikroplastů. Cílem je snížit spotřebu tohoto materiálu, aby již nadále v takové míře neunikal do volné přírody, kde páchá stále větší škody – malé plastové částice jsou pravidelně objevovány například v rybách. Některé mikroplasty by měly být omezeny, jiné rovnou zakázány, shodla se Evropská agentura pro chemické látky (ECHA). Regulace by ovlivnila tisíce produktů, které běžně potkáváme v obchodech – třeba kosmetiku, čisticí prostředky nebo hnojiva. Návrh je ale mírnejší, než se plánovalo.
ECHA k tomuto názoru došla v prosinci, kdy o záležitosti diskutoval její Výbor pro socioekonomickou analýzu (SEAC). Uvedl, že kompletní zákaz užívání mikroplastů ve vybraných produktech je jediné řešení, jak současnou, nepříliš šťastnou situaci zlepšit. Regulace by mohla zamezit vypuštění 500 tisíc tun částic do přírody během následujících 20 let. Vedle kosmetiky, čisticích prostředků a hnojiv by se materiál nemohl používat ani třeba pro výrobu umělých sportovních povrchů. Ke stejnému stanovisku došel již dříve Výbor pro hodnocení rizik (RAC).
Zákaz by spadal pod nařízení REACH, které je určujícím dokumentem pro evropskou chemickou politiku. „Musíme uchránit naše životní prostředí před znečištěním mikroplasty, a tento návrh omezení je nejkomplexnější svého druhu na světě. Nyní jsme dokončili naše vědecké a technické posuzování a poskytli naše doporučení, jak nejlépe řešit tato rizika. Přispěje to k rozhodování v Evropské komisi a cílům EU v oblasti plastů,“ uvedl výkonný ředitel ECHA Bjorn Hansen.
Náklady? Až půl bilionu korun
Jako mikroplasty se nazývají částice plastu, které jsou menší než 5 mm a větší než 100 nm. Existují všude kolem nás, dokonce jsou již součástí potravního řetězce. Mikroplasty se v nejširší rovině rozdělují na dva druhy – primární a sekundární.
První skupina zahrnuje ty, které jsou cíleně vyráběny, aby zlepšily vlastnost nějakého produktu. Jsou to už od začátku malé částice, používané například v kosmetice, barvách nebo čisticích prostředcích, které díky nim získávají schopnosti, jež by jinak neměly. Všimli jste si někdy, že zubní pasta obsahuje miniaturní zrníčka? Je to díky mikroplastům. Že nátěrová barva tak září a drží? Opět díky mikroplastům.
Druhá jsou ty částice, které vzniknou více méně omylem. Může za ně rozpad jiných plastových materiálů. Typicky vznikají například používáním pneumatik nebo praním oblečení vyrobeného z polyesteru. Těmito procesy se do přírody uvolňuje násobně větší množství mikroplastů, zároveň je těžší jim zamezit.
ECHA se proto ve svém návrhu zaměřuje na primární mikroplasty, protože u nich existuje jasné řešení, jak jejich úniku předejít – prostě je přestat do produktů přidávat. K uvolňování totiž dochází běžnou lidskou činností, například že si půjdete vyčistit zuby. Právě kosmetiku, čisticí prostředky a hnojiva zmiňuje agentura jako největší hříšníky, ze kterých se mikroplasty dostávají ven nejjednodušeji. Naopak u barev říká, že tak rizikové nejsou, proto by zakázány být neměly..
Celkem by Evropu nová regulace stála 10,8 – 19,1 miliard euro (282 - 499 miliard korun). Výrobci by totiž museli najít alternativu pro své produkty, mikroplasty jsou v současnosti v řadě případů nenahraditelné. Návrh i stanoviska obou svých výborů teď ECHA zašle Evropské komisi.
Produkty bez mikroplastů budou jiné
Co by zákaz znamenal v praxi? Ohromné množství výrobků by se muselo začít vyrábět zcela jinak. Dramaticky zasažen by byl kosmetický segment, mikroplasty najdete skoro všude – šampóny, různé gely, opalovací krémy, peelingy, již zmíněné zubní pasty, ale i dekorativní kosmetika. Důvod, proč se některé oční stíny či rtěnky třpytí, nebo proč mohou existovat rozjasňující make-upy, jsou právě malé plastové částečky.
Pokud si chcete na balení kosmetiky ověřit, jestli produkt mikroplasty obsahuje, hledejte chemické názvy s příponou poly- (polyetylene, polypropylene, polyuretane apod.) nebo nylon (nylon-6, nylon-12). Najdete je i na balení čisticích prostředků, protože to je další skupina výrobků, kde se mikroplasty objevují se zvýšené míře. Třeba v pracím prášku.
Některé drogistické firmy už dříve vycítily, že regulace eventuálně přijde, navíc sami zákazníci začali zelenější produkty vyžadovat. Zařekly se proto, že mikroplasty přestanou používat z vlastní iniciativy, nebo již přestaly. Tzv. přírodní kosmetika (označení je problematické, protože nemá legislativní úpravu) je také obvykle neobsahuje. Takže svět bez mikroplastů v kosmetice není nereálná meta. Je však možné, že tyto produkty budou mít trochu jiné vlastnosti.
Dalším zasaženým oborem by bylo zemědělství. U hnojiv využívá technologii uzavření granulí do malých plastových obalů, ze kterých se pak aktivní látky do půdy pomalu uvolňují (CRF hnojiva). Tento plast v půdě zůstane. Metodu v minulosti hodnotila jako trend třeba česká Lovochemie.
Zákaz měl být tvrdší, ale zasáhli lobbisté
Obecně však průmysl z návrhu nadšený není. Lobbistická skupina Cefic (Evropská rada pro chemický průmysl), jejíž sektorové skupiny Petrochemicals Europe jsou členy i společnosti z koncernu Agrofert, říká, že by regulaci bylo velmi těžké implementovat.
„Zákaz by měl významný dopad nejen na chemický sektor, ale na evropský průmysl jako celek, protože by se dotkl mnoha významných výrobních řetězců, jako je sport, stavebnictví, textilnictví, kosmetika a zdravotnická zařízení,“ uvedla skupina. Podle ní se drobné částice plastů špatně detekují, k případným zákonům by se mělo přistupovat pragmaticky.
Drobného „vítězství“ přitom už Cefic dosáhla. ECHA poprvé o plánech na zákaz mikroplastů začala hovořit začátkem roku 2019, skupině se však podařilo návrh výrazně zmínit, například z něj byly vyňaty nanoplasty. Ty jsou ještě nebezpečnější než mikroplasty, protože mohou pronikat až do buněk živočichů. A skutečně – v současném návrhu agentury nanoplasty chybí. Údajně proto, že neexistuje efektivní způsob, jak je zaznamenávat, což je argument, se kterým operuje Cefic.
To zase dopadne katastrofou, jako vše do čeho se Eurosajuz pustí.