Jemné praní zkázou pro přírodu: Z oblečení uvolňuje mikroplasty, varují odborníci
Jemné prací programy, které obsahuje většina moderních praček, velmi zatěžují přírodu. Z oblečení uvolňují mikroplasty, jež za poslední léta zamořily životní prostředí. Jemný program dokáže z oblečení uvolnit 1,4 milionu vláken, při klasickém programu je to „jen“ 800 tisíc vláken, vyplývá ze studie britské univerzity Newcastle. O mikroplasty jde proto, že oblečení je v dnešní době často vyráběno z umělých materiálů.
Jemný program je takový, který se používá pro praní choulostivých materiálů typu hedvábí, vlna nebo syntetika. Pračky při něm perou při nižších teplotách, využívají více vody a méně spoléhají na točivý pohyb, takže je oblečení více chráněno před poškozením.
Jenže větší množství vody podle výzkumu způsobuje, že se z oblečení uvolňuje větší množství vláken, jež mnohdy mohou být z plastu. Tyto mikroplasty jsou tak miniaturní, že je pračka nezachytí, ale vypustí pryč. Skončí proto v životním prostředí.
Že oblečení uvolňuje mikroplasty, možná někoho překvapí. Mnoho oblečení je dnes ale tvořeno z umělých plastových materiálů. Nejčastěji jde o polyamid (známější název nylon), akryl (levná a umělá náhražka vlny) či polyester, přičemž poslední jmenovaný je nejrozšířenější. Z polyesteru se vytváří široká škála oblečení včetně košil, sukní a kalhot, výrobci materiál preferují kvůli nízké ceně. Je vyroben z ropy.
K přírodě je nejšetrnější praní ve studené vodě
Zmíněné materiály se mají prát jemnými programy, aby vydržely a „nesepraly“ se. Jenže když se takto vyperou, uvolňuje se z nich řádově více mikroplastů než při běžném pracím programu. Vědci to zjistili pomocí pokročilé kamery – jemné praní uvolnilo z polyesterového oblečení 1,4 milionu mikroplastů, běžné praní 800 tisíc a praní pomocí studené vody 600 tisíc.
„Navzdory běžnému přesvědčení jsme zjistili, že jemné prací programy uvolňují do vody a životního prostředí více mikroplastů než standardní praní,“ zmínil jeden z autorů studie Max Kelly.
„Předchozí výzkumy přitom naznačovaly, že hlavní faktor pro množství uvolněných vláken je rychlost točení bubnu a to, kolikrát změní směr. Nám se ovšem ukázalo, že i když je točení méně, vlákna se stejně masivně uvolňují. Záleží totiž na množství vody, které je při jemném praní hodně,“ dodal Kelly.
Odborník proto navrhuje, ať lidé nikdy neperou poloprázdnou pračku, protože to znamená, že v ní bude více vody. Jeho kolega doktor Neil Lant, další z autorů studie, navíc apeluje, ať lidé jemné programy využívají jen k praní přírodních materiálů, jako je hedvábí nebo vlna. Umělé oblečení raději vyprat v běžném programu.
Vliv na zdraví není jistý
Jako mikroplast se označuje malá plastová částice, která je menší než pět milimetrů. Existuje řada jejich typů a způsobů, jak vznikají, nicméně praní prádla je dlouhodobě považováno za jeden z významných zdrojů. Mezi další patří například kosmetika nebo pneumatiky.
Protože se téma začalo řešit až v posledních letech, není zatím zřejmé, jaký vliv na lidské zdraví mají. Průzkumy na toto téma teprve probíhají a odpovědi budou dostupné až v budoucnosti. Již nyní se nicméně ví, že minimálně na vodní organismy mají vliv krajně negativní, ucpávají jim trávicí systém a vedou k jejich smrti. Pokud jde navíc o plasty vyrobené z nebezpečných chemických látek typu BPA, mohou přispívat k otravě organismu.
Zatímco u tématu zdraví teprve probíhá diskuse, jedna informace je už jasná – mikroplastů je plná příroda a vodní zdroje. Podle odhadů Evropské komise se ročně do životního prostředí dostane 70 tisíc až 200 tisíc tun mikroplastů. Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) proto v lednu tohoto roku v rámci větší strategie boje proti znečišťování navrhla zakázat až 90 procent všech aktuálně využívaných mikroplastů. Omezení by se mohlo dotknout například tvorby umělých trávníků na sportovištích.
Mikroplastů z oblečení je plná Vltava i Labe
Mikroplasty jsou i v českých řekách, zjistila na jaře organizace Greenpeace. Její zkoumání odhalilo, že je obsahovalo devět z deseti vzorků odebraných z Vltavy a Labe, přičemž nejhorší situace panovala v Ústí nad Labem-Neštěmicích. Průměrná koncentrace byla 3,7 mikroplastových částic na litr.
„3,7 miniaturních plastových částic na litr vody se může na první pohled zdát jako zanedbatelné číslo, ale při vědomí, že v průměru každou sekundu proteče v Labi na česko-německé hranici 308 000 litrů vody, znamená to, že denně mohou z Česka proudit směrem k Severnímu moři až desítky miliard mikroplastových vláken a částic,“ řekl tehdy Jan Freidinger z Greenpeace.
Organizace zkoumala i konkrétní materiál nalezených mikroplastů. Jedno z největších zastoupení měl polyester. Potvrzuje to tedy, že z praní uniká do přírody velké množství mikročástic.
Volte přírodní materiály a omezte praní
Co s tím? Jednoduché řešení neexistuje. „Stačí jen málo a můžeme množství mikrovláken účinně omezit. Komplexní řešení problému vyžaduje společnou akci mnoha aktérů – jak spotřebitelů, tak výrobců praček, provozovatelů čistíren odpadních vod. Hlavní odpovědnost ale leží na výrobcích textilu, ti by měli být hlavním motorem při hledání řešení,“ říká Greenpeace.
Co se týče spotřebitelů, organizace radí omezit nákup syntetického oblečení jen na to nejnutnější. Doporučuje také prát v pračce jen tehdy, kdy je to skutečně třeba a používat šetrné prací prášky. Koupit se dají rovněž speciální filtry do praček, které dokáží zachytávat mikroplasty.
Nejdůležitější je ale změnit svůj přístup k módě. Oblečení lze opravovat a není nutné kvůli každé díře vše hned vyhodit. Ani nákup z druhé ruky není nic špatného, navíc dříve se tolik plastového oblečení nevyrábělo a může být často kvalitnější. A pokud to jde, preferovat značky, které se k problematice mikroplastů a udržitelnosti staví čelem.
