Neděle 25. února 2024
Svátek slaví Liliana, zítra Dorota
Zataženo, déšť 8°C
Nejčtenější
na Blesk.cz

Nebezpečí pro zdraví Čechů? Oblíbené ryby jsou plné plastů a mají i parazity

Autor: Markéta Mikešová - 
23. srpna 2020
07:15

Ryby a mořské plody, které konzumujeme, obsahují mikroplasty. Skutečnost, o které se začalo mluvit v předchozích letech, stále platí. Další studie potvrdily, že problém je vážný – například všichni živočichové zakoupení na australském trhu byli malými částečkami zamořeni. Podobně dopadly ryby ze Středozemního moře. U nich byl navíc prokázaný vztah mezi mikroplasty a přítomností parazitů. Stále ovšem není jasné, jak to ovlivňuje naše zdraví.

Jezte ryby, vyzývají odborníci po celém světě. Rybí maso je velmi prospěšné – jednoduše se tráví, nemusí být zpracováváno dlouho a navíc obsahuje vysoké množství bílkovin, málo cholesterolu, zinek, železo, jód, vitamin B12 a zdravé omega-3 mastné kyseliny. Lepší potravinu by člověk jen těžko pohledal.

Zároveň se ale s tímto masem pojí potenciální riziko, na které upozorňuje stále více výzkumů. Ryby a mořské plody obsahují mikroplasty. Jsou jimi navíc zamořeny natolik, že je velmi těžké se tomu vyhnout.

Například nedávná studie australských univerzit v Queenslandu a Exeteru ukázala, že ani jeden zakoupený živočich na tamních trzích nebyl „v pohodě“ – všechny vzorky obsahovaly mikroplasty. Vědci miniaturní částečky hledali v ústřicích, krevetách, krabech, olihních a sardinkách, přičemž sardinky dopadly nejhůře – jedna porce obsahovala 30 miligranů mikroplastů, což je množství velké jak zrno rýže.

U ostatních plodů byla situace o něco lepší. Olihně měly 0,04 miligramů mikroplastů na gram hmoty, krevety 0,07 miligramů, ústřice 0,01 miligramů, krabi 0,3 miligramů. Sardinky v tomto měřítku měly 2,9 miligramů mikroplastů na gram hmoty.  

Vědci u nich hledali nejznámější plastové polutanty. Mezi ty patří polystyren, polyetylen, polyvinylchlorid, polypropylen a polymethylmethakrylát. Všechno jsou to materiály, které se běžně používají ve stavebnictví, jako obaly, nebo v textilním průmyslu. „Našli jsme polyvinylchlorid – široce užívaný syntetický plastový polymer – ve všech vzorcích, které jsme testovali, ale nejpoužívanější plast dnešní doby, polyetylen, měl největší koncentraci,“ popsala v textu vedoucí studie Francisca Ribeirová.

„Dalším zajímavým aspektem byla diverzita mikroplastů mezi druhy. Polyetylen měl největší zastoupení u ryb, zatímco u ústřic byl zjištěný pouze polyvinylchlorid,“ dodala odbornice. Vypadá to tak, že různí živočichové jsou náchylnější na různé plasty.

Překvapivý vztah

Ke znepokojujícím zjištěním týkající se mikroplastů došel také tým z Oceánografického institutu v Barceloně. Jeho zkoumání přitom původně směřovalo úplně jinam – odborníci chtěli zjistit, proč se stavy ančoviček a sardinek neustále snižují. Jsou to totiž nejvíce komerčně využívané ryby ve Středozemním moři a jejich mizení by mohlo ohrozit celý mořský trh v regionu.

Hlavní příčina úbytku se nakonec vědcům podařila identifikovat – ančovičky a sardinky nejvíce ohrožují klimatická změna a nadměrný rybolov. Zjistili ale, že důležitou roli hrají také mikroplasty. V těle je mělo 58 procent sardinek a 60 procent ančoviček. Navíc tyto zamořené ryby měly v trávicím traktu parazity a celkově byly v horším zdravotním stavu.

Vědci příliš nechápou, proč tento vztah existuje. Nad přesným mechanismem teprve probíhají debaty, nicméně příliš pozitivní zprávou to není. „Nevíme přesně, proč se to děje. Ale je jasné, že čím více mikroplastů ryby měly, tím hůře na tom byly a také měly parasity,“ popsala pro deník El País Marta Collová, která se na výzkumu podílela.

Jednou z teorií je, že plasty na sobě parazity měly, už když je ryby zkonzumovaly. Uvažuje se také, že více mikroplastů se nachází v oblastech, kde je větší znečištění, jelikož horší voda sebou automaticky nese více parazitů. „Další část našeho výzkumu se bude týkat této korelace,“ odhalila Collová.

Původ ryb bude sledovat nejmodernější technologie

Zatímco australské ryby tuzemské spotřebitele nejspíš příliš trápit nebudou, středozemní ryby běžně v Česku konzumujeme. Jde třeba o makrely, pražmu nebo diskutované sardinky – dováží je sem například řetězec Makro, odkud putují do dalších obchodů.

Přítomnost mikroplastů na pultech evropských supermarketů potvrdil i dva roky starý test mořských plodů, kterého se účastnili také Češi, jak upozornil časopis dTest. Produkty byly zakoupeny v několika státech po celém kontinentu a výsledkem bylo, že dvě třetiny mořských plodů měly mikroplasty. Obsahovala je také mořská sůl.

Obor si nicméně uvědomuje, že téma kvality potravin lidi zajímá a že potenciálně zamořené ryby nejsou nic atraktivního. V loňském roce proto začal vznikat systém na bázi blockchainu (typ decentralizované databáze), v rámci kterého lidé zjistí o kupované rybě každý jeden detail – kde byla vylovena, přes jaký přístav a firmy přešla, jak dlouho to trvalo apod.

Tyto informace mohou pomoci se mikroplastům vyvarovat, protože plastového znečištění je tradičně více u břehů. Když si koupíte rybu vylovenou uprostřed oceánu, je větší jistota, že plast v sobě mít nebude, respektive bude ho mít méně. Sledování na bázi blockchainu začínají používat například norští rybáři. Z Norska se nejčastěji do Česka dostávají lososi.

Škodí mikroplasty vůbec lidem?

Je tu ale také rovina, že stále nevíme, jak mikroplasty ovlivňují lidské zdraví. Výzkumy teprve probíhají a k žádným definitivním výsledkům zatím nedošly. Jisté je jen to, že plastů je v moři stále více. Podle Organizace spojených národů lidé ročně vyhodí do oceánů 13 milionů tun plastového odpadu a zabijí tím minimálně 100 tisíc mořských živočichů.

O zkoumání vlivu mikroplastů na lidské zdraví se pokouší i Světová zdravotnická organizace (WHO). Ryby totiž zdaleka nejsou jediným zdrojem, jak je lidé konzumují – jsou i v balené vodě nebo zelenině. Zatím WHO došla k tomu, že větší částice mikroplastů teoreticky nic nedělají, lidským tělem prostě projdou.  

Potenciálně nebezpečné jsou tak hlavně menší částice, které se mohou vstřebávat do lidských orgánů. Existuje také riziko, že všechny mikroplasty na sobě nesou nebezpečné bakterie, které mohou v konečném důsledku přispívat k rezistenci proti antibiotikům.

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

e.lesanova ( 23. srpna 2020 15:27 )

A v čem je problém ??? Je to jen pár desítek let zpátky, kdy se společnost bez plastů obešla, většinu odpadu zužitkovala, recyklovala, žila bez výrazné ekologické stopy...dnes je lidstvo a BYZNYS založen na stupiditě vyprodukování co největšího množství odpadu, použij + vyhoď...politici stále dělají mrtvé brouky, protože PENÍZE jsou přece na prvním místě, že ?? Není nač čekat, zakažme to HNED !! i tak se z míry zamoření vším tím svinstvem už planeta nemá šanci uzdravit

hafblaf ( 23. srpna 2020 15:06 )

V téhle spotřební společnosti, kde se vše hodnotí dle výše konta by normální - fungující rodina vypadala jako z jiné planety.

dostojevskij ( 23. srpna 2020 11:57 )

To snad stačí. Vše začíná u rodin, ale dnes se těžko hledá fungující rodina. Škola má jiné priority a tak to jde dál.... V období puberty se mládí vzbouří, aby po studiích našlo práci v průmyslu a pokračuje devastace... PRAC­HY!!!!­!!!!!!­!!!!!!

dostojevskij ( 23. srpna 2020 11:54 )

Zapomněl jste na umělé lidi. Ti nás nahradí, až se sami vyhubíme! Matka Země už nás má plné zuby.

hafblaf ( 23. srpna 2020 08:41 )

Je ještě něco, co se nám "ROZUMNÝM" nepodařilo zničit?

Zobrazit celou diskusi