Nákaza z grilovaného masa i rybníku: Vysoké teploty přejí „letním“ infekcím

Autor: ula - 
1. srpna 2020
07:25

Vysoké teploty, špatně uskladněné potraviny, grilování -  to všechno stojí za výskytem letních infekčních onemocnění, jako je salmonelóza a kampylobakterióza. Podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) jsou to právě letní měsíce, které těmto bakteriím přejí a počty nemocných se tak zvyšují. Zdrojem nákazy jsou především potraviny, jako je například maso nebo vejce, u kampylobakteriózy je méně známým zdrojem infekce rybník nebo jezero. U obou nemocí se objevuje horečka, únava a bolesti svalů. Od koronaviru je ale odlišuje průjem, bolesti břicha a zvracení.

Podle statistik SZÚ od ledna 2020 onemocnělo v Česku salmonelózou 3576 lidí, přičemž v červnu to bylo 1228 případů. Kampylobakteriózou onemocnělo 7183 lidí, z toho 2222 lidí prodělalo infekci v červnu.

„Nejedná se ovšem o nic výjimečného, je to naprosto běžný jev, který odpovídá typickému sezonnímu trendu výskytu salmonelóz, zhruba od června do září je pravidelně evidován zvýšený výskyt,“ uvedl MUDr. Jan Kynčl, vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ. Vyšší výskyt souvisí s vyššími teplotami. Salmonelózou se můžete nejčastěji nakazit ze špatně tepelně upravených, kontaminovaných a zkažených potravin, zejména masa a vajec.

Pozor na grilovačky i oslavy narozenin

V Česku nejčastěji dochází k onemocnění salmonelózou při veřejném stravování (ve veřejných, školních či závodních jídelnách, na táborech) a také při rodinných oslavách, kde se se konzumují především cukrářské a lahůdkářské výrobky, domácí pokrmy připravované z vajec, méně pak ryby a drůbež.

Rizikové akce bývají grilování, ale i oslavy narozenin, svatební hostiny nebo zabijačky. V krátkém období a na omezeném prostoru se mohou potraviny navzájem kontaminovat.

Horečka a silný průjem

Nyní se má každý na pozoru a každá zvýšená teplota může znamenat přítomnost koronaviru. Vysoká horečka je také příznakem salmonelózy, ale hlavně akutní a silný průjem, bolesti břicha, zvracení, bolesti hlavy, netečnost a dehydratace. Stejně jako v případě covid-19 jsou nejvíce ohroženi jedinci se slabou imunitou, starší děti a senioři. Tělo při salmonelóze ztrácí vodu a minerální látky, v jejichž důsledku může nastat v krajních případech i smrt.

Při podezření na nákazu okamžitě vyhledejte lékaře. V lehčích případech zabírá dieta a pitný režim. V horších případech musí být pacient napojen na infuzi.

Největší riziko představuje:

  • Maso (mleté, masové výrobky)
  • Kuřecí maso a výrobky z kuřecího masa
  • Syrové nebo i sušené vejce
  • Výrobky z vajec (majonézy, ale i cukrářské výrobky, pečivo plněné krémy)
  • Zmrzlina (obsahuje mléčné složky)
  • Plody moře (korýši, měkkýši, mušle, ústřice)
  • Sýry
  • Máslo a smetana ze syrového mléka, které není pasterizované

Salmonelózou mohou být ovšem kontaminované i potraviny neživočišného původu:

  • Naklíčená semena
  • Nakrájené ovoce a zelenina
  • Nepasterizované ovocné a zeleninové šťávy
  • Neomyté ovoce a zelenina  

Nákaza z kuřecího masa i rybníku

Kampylobakteriózu, průjmové onemocnění, způsobuje bakterie rodu Campylobacter. Ta se běžně vyskytuje v zažívacím traktu domácích zvířat (drůbeže nebo skotu), kterým nepůsobí žádné problémy. Do lidského těla se dostane nejčastěji z nedostatečně tepelně upraveného drůbežího masa nebo z nepasterizovaného mléka nebo sýrů. Typickým zdrojem nákazy jsou nedostatečně propečená kuřecí masa při grilování nebo grilovaná kuřata ze stánků, případně nevhodné pracovní prostředí (stejné prkénko na maso i syrovou zeleninu). Rizikový může být i tatarský biftek.

 Málo známým zdrojem infekce je kontaminace vod rybníků a jezer z trusu divokých ptáků.

KampylobakteriózaKampylobakterióza | Profimedia

Příznaky kampylobakteriózy

Po uplynutí inkubační doby, která je 1 až 7 dnů, dochází k vzestupu teploty, únavě, bolestem hlavy a svalů. Za několik hodin nastupují křečovité bolesti břicha a průjem s vodnatými stolicemi, někdy s příměsí krve. Zvracení bývá přítomno výjimečně.

Co na bakterie platí?  

Salmonely jsou obecně odolné k podmínkám zevního prostředí. Mohou růst v prostředí s přístupem kyslíku i bez něj, jsou odolné vůči vyschnutí, ve vlhkém prostředí vydrží týdny, zmražené vydrží i několik měsíců. Avšak spolehlivě je ničí kyselé prostředí, teploty nad 70 °C a běžné dezinfekční prostředky.

Kampylobaktery jsou naopak velmi citlivé na podmínky vnějšího prostředí (sucho, teplo, světlo, dezinfekční prostředky). Při běžném skladování v chladničkových teplotách se, na rozdíl od jiných bakterií, nepomnožují. Mražení výrazně snižuje jejich počty. Vaření, smažení a pečení tyto bakterie spolehlivě ničí. 

Jak se vyhnout nákaze?

  • V domácnosti je vhodné dodržovat základní hygienická pravidla;
  • neomývat zakoupenou drůbež a maso pod tekoucí vodou (vzniká aerosol, který potřísní a infikuje okolní plochy a předměty);
  • striktně oddělit kuchyňské pomůcky a nástroje pro práci se syrovým masem a vejci od ostatních, které jsou určeny ke zpracování pokrmů pro přímou konzumaci;
  • časté mytí a dezinfekce rukou a pracovních ploch;
  • dostatečná tepelná úprava pokrmů (i uvnitř pokrmů) bezprostředně před požitím; syrové (nepasterizované) mléko převařit;
  • při skladování oddělovat potraviny určené k přímé spotřebě od masných produktů a vajec.
  • Dodržování hygienických pravidel je významnou prevencí onemocnění i v případě kontaktu s domácími mazlíčky a při koupání v přírodních venkovních vodních nádržích.

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud