Pod vodou i padesátkrát za rok. Jak se žije na zvláštních ostrůvcích v Severním moři?

Malý, placatý ostrov Nordstrandischmoor bývá pod vodou i padesátkrát za rok. „Land unter,“ „Země pod“, říkají tomu místní. Příliv a odliv se tu střídá až extrémně. Moře se rozlije prakticky po celém ostrově, z vody ční jen čtyři umělé kopce (Warft), na nichž si lidé vystavěli svá obydlí a chlévy pro ovce.

Pobřeží Severního Fríska, nejsevernějšího německého okresu, chrání před náporem moře deset takových rázovitých ostrůvků zvaných Halligen. Většinu z nich před vysokým přílivem nechrání hráze. Některé jsou neobydlené, na jiných si lidé vytvořili kopce pro své domovy. Dva největší, Langeness a Hooge, mají po stovce obyvatel. Na Nordstrandischmoor se svými ovcemi žije 25 lidí.

„Jakmile předpověď hlásí možnou záplavu, varujeme děti, ať si sklidí hračky a kola,“ popisuje pro BBC babička Ruth Hartwig-Kruseová, starostka Nordstrandischmooru, jejíž rodina se na ostrůvek přestěhovala roku 1717. Typicky se ostrov zaplaví na dvanáct hodin. Pokud však zuří bouře, může Land unter trvat i několik dní. Ostrované zůstanou odříznutí od pevniny i od svých sousedů, jakož i obchodů, úřadů či škol na dalších kopcích. Takový lockdown. Stravují se ze zásob, děti mají domácí výuku, pochůzky musejí počkat.

Když voda opadne, dá se chodit mezi ostrovy i na pevninu pěšky. Na odhaleném dně mohou sbírat mušle. A na kopec naženou své ovce, jež kopyty udusávají půdu a zvyšují jeho odolnost vůči zátopám.

Příroda se na zvláštní podmínky adaptovala, voda přináší živiny rostlinám. Hnízdí tu na 60 000 ptáků, mj. 71 % všech německých rybáků severních a polovina racků mořských či rybáků dlouhoocasých. Slaniska jim při odlivu nabízejí spoustu potravy a naopak zimní záplavy čistí ostrovy od pevninských predátorů. Německo, jakož i sousední Dánsko a Nizozemsko, skoro celou tuto část Severního moře a pobřeží zvanou Waddenzee chrání, spolupracují na tom už od roku 1978.

Ostrovy rostou

Místní lidé časté záplavy neberou jako hrozbu. Naopak mají jistý přínos: nánosy. Každoročně se ostrůvky o nějaký ten milimetr zvětší. Toho chtějí někteří využít, ba proces urychlit. Věří, že jim to spolu s dalšími opatřeními pomůže čelit setrvale stoupajícímu moři - pesimistické odhady hovoří i o metrovém zvýšení hladiny.

„Poučili jsme se od předků, musíme problémy řešit včas,“ připomíná Hartwig-Kruseová, kterak se její rodina za tři staletí dvakrát po ostrůvku stěhovala, když jim kopec narušila eroze. Naposledy roku 1919. „Vždycky mysleli dopředu, než bylo pozdě. Jinak by tu naše rodina už nebyla,“ oceňuje.

Změny klimatu pociťují už dlouho. S globálním oteplováním se pro nás dost mění,“ uvedla roku 2007 pro Světový fond na ochranu přírody (WWF). „Kvůli stoupající hladině moře jsou už bouře stále nebezpečnější.“ A Land unter, tradičně zimní záležitost, začali zažívat i v létě, což věci dost komplikuje.

Očkovací pas jako nutnost pro cestování? První země ho zavedou už od léta

„Musíme najít, jak by náš Hallig rostl, abychom neskončili na super-duper vysokém kopci a okolo Land unter každý den,“ říká pro BBC starostka Hartwig-Kruseová. Proto možná poněkud paradoxně své ostrovy nejen před vodou nechrání, nýbrž dokonce ještě víc zaplavují. S geologem Matthiasem Deickem z Univerzity Georga-Augusta tak narušili hráz, která ze severu chrání Nordstrandischmoor před menšími nápory vody, při bouřích kontrolovaně otevírají propusti. Nainstalovali také roury, které vodu dovedou ještě dál, aby opadávala pomalu a zanechávala po sobě víc sedimentů.

„Halligen jsou pro vědu skvělé, můžeme tu testovat metody, které by snad fungovaly i v jiných regionech,“ cituje BBC Deickeho. Má na mysli nejen další části německých břehů Severního moře, nýbrž i východní pobřeží USA či další státy, kde se musejí nějak zařídit na stoupající hladiny oceánů. „Z dlouhodobého hlediska nebude fungovat stavění stále vyšších hrází. Země musí růst s hladinou moře,“ argumentuje. Pokud by se nějaká hráz protrhla, voda na chráněnou souš udeří s katastrofickými následky.

Ostrovy měří už třináct let. Vypočítal, že by Nordstrandischmoor potřeboval růst o čtyři až pět milimetrů ročně, zatím to však bývají sotva dva.

Na kontrolovaném zaplavování se všichni neshodnou. „Já jsem pro zaplavování a myslím, že bychom ho na Halligen měli podporovat všichni, ale samozřejmě jiní říkají ne, ne, ne, jen to prodlužuje Land unter a nás to uvězní,“ cituje BBC Katju Justovou, starostku Hooge. Druhý největší tamní ostrov má na rozdíl od ostatních ochrannou hráz, která zamezí skoro veškeré vodě; Land unter zažívají možná třikrát do roka.

I kdyby snad všechny přesvědčila, jsou pro zachování ostrůvků zapotřebí i další opatření. „Zaprvé se musí zvýšit kopce, aby tam mohli žít lidé. Zadruhé se musí rozšiřovat půda, a to lze jedině skrze Land unter. Zatřetí se musí břehy chránit před erozí,“ říká Hans-Ulrich Rösner, ředitel pobočky WWF v nedalekém Husumu. Třetí bod už se provádí několik desetiletí, zpevňuje se pomocí kamenů. Také je potřeba zachovat svébytný ekosystém. A v neposlední řadě také něco, co odsud příliš neovlivní: „Bez dobře fungující globální ochrany klimatu tady nic nezachráníme,“ řekl Rösner pro BBC.

Otce a syna (10) uvěznily povodně uprostřed pustiny, 50 kilometrů od civilizace: Zachránili je obětaví přátelé

Pokud jde o zvedání kopců a lidských obydlí, vláda spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko vynakládá na tuto adaptaci miliony eur. Podle nového pojetí má být kopec o 1,5 metru vyšší, dost široký pro budoucí stavbu dodatečných budov a také má mít západní svah dlouhý a pozvolný, aby lépe čelil záplavám hnaným západními větry.

Tři nové kopce na Hooge, Nordstrandischmooru a Langeness jsou skoro hotové. Rodině Hartwig-Kruseových takto přibyl pozemek na druhý dům, kam se výhledově přestěhuje starostčin syn s rodinou. Na Hooge vznikl obecní pozemek; zřejmě tam postaví náhradní ubytování pro tu rodinu, která bude zrovna přestavovat svůj dům a kopec.

Projekty nešly tak snadno jako na pevnině. Písek se nesměl těžit v chráněné oblasti, musel se složitě dovážet odjinud. I proto kopce vyšly dráž, než se původně počítalo – od 3,7 po 9 milionů eur (96-233 mil. Kč). Má to pro těch pár lidí cenu? Starostka Justová připomíná, že se tady hraje o víc: „Pokud Halligen zmizí, pobřeží se vystaví síle, která přinese ohromné škody a náklady. Z dlouhodobého pohledu ochrana Halligen znamená ochranu pobřeží,“ cituje ji BBC.

Školy a internet

„Rozhodli jsme se stát při Halligen. To znamená udržet je obyvatelné. Když nebudou obyvatelné, nepůjde je zachránit,“ dodává Birgit Matelskiová z úřadu pro ochranu pobřeží a moří. Připomíná, že spousta místních obyvatel pracuje právě v ochraně tamního ekosystému.

„Beru to jako ohromný dar, že tady můžu žít, mohla tu vychovávat děti, v této svobodě, v tom unikátním prostředí,“ pochvaluje si Ruth Hartwig-Kruseová. Ne každý rodič to však bere jako ona, jednotřídku a bídný internet nepovažují za dobrý standard pro vzdělání. I na tom musejí ostrované zapracovat, pokud mají svůj způsob života udržet.