Izrael zesílil údery na jihu Pásma Gazy. Chystá několikaměsíční „likvidační“ operace?
Izraelská letadla a tanky v noci na úterý 2. ledna zintenzivnily údery v jižní části Pásma Gazy poté, co Izrael oznámil, že plánuje stáhnout část svých vojáků. Izrael tvrdí, že válka v Pásmu Gazy bude trvat ještě řadu měsíců. Tel Aviv však naznačil novou fázi ofenzívy, když v pondělí jeden z izraelských představitelů uvedl, že armáda tento měsíc stáhne své síly uvnitř Gazy a přejde na několikaměsíční fázi lokálnějších „likvidačních“ operací.
- Palestinští teroristé z Hamásu zahájili v sobotu 7. října 2023 ráno mohutný útok z Pásma Gazy. Vypálili tisíce raket a zároveň do Izraele vyslali komanda, která vraždila a unášela zpět do Gazy rukojmí. Až 240 lidí teroristé unesli.
- Izraelská armáda i premiér Netanjahu uvedli, že je Izrael ve válečném stavu, a slíbili, že se bude bránit. „Občané Izraele, jsme ve válce,“ vzkázal Netanjahu. „A vyhrajeme,“ slíbil.
- Na 364 těl zabitých mladých lidí za sebou teroristé nechali poblíž kibucu Re’im na tanečním festivalu. Čtěte ZDE
- Izraelská armáda zahájila již v sobotu 7. října 2023 odvetné a tvrdé letecké údery v Pásmu Gazy. Začal hon na teroristy z Hamásu.
- I po novém roce 2. ledna 2024 dál probíhaly údery Izraele na Pásmo Gazy. Dění kolem války Izraele s Hamásem jsme sledovali na Blesk.cz online.
Snížení počtu izraelských vojáků zapojených do ofenzivy, kterou Izrael v palestinském Pásmu Gazy vede proti radikálnímu hnutí Hamás, podle USA signalizuje postupný přechod k operacím nižší intenzity na severu enklávy. Izraelská armáda mezitím oznámila, že v noci na dnešek podnikla vzdušné údery v Sýrii v reakci na útoky na severní Izrael.
Schéma „likvidačních“ operací
Izrael tvrdí, že válka v Pásmu Gazy, která podle Reuters proměnila velkou část území s 2,3 milionu obyvatel v trosky a způsobila tam humanitární katastrofu, bude trvat ještě řadu měsíců. Tel Aviv však naznačil novou fázi ofenzívy, když v pondělí jeden z izraelských představitelů uvedl, že armáda tento měsíc stáhne své síly uvnitř Gazy a přejde na několikaměsíční fázi lokálnějších „likvidačních“ operací.
Snížení počtu vojáků by mělo některým záložníkům umožnit vrátit se do civilního života, podpořit válkou zasaženou izraelskou ekonomiku a uvolnit jednotky pro případ širšího konfliktu na severu země s libanonským Hizballáhem.
Západ naléhá na nižší intenzitu bojů
Washington naléhá na Izrael, aby snížil intenzitu svých vojenských operací uprostřed mezinárodních výzev k příměří kvůli narůstajícímu počtu civilních obětí.
Obyvatelé Pásma Gazy však uvedli, že izraelská letadla a tanky v noci na dnešek zesílily bombardování východních a severních oblastí Chán Júnisu na jihu tohoto palestinského území.
Mrtvých v Gaze dál přibývá
Palestinské zdravotnické úřady v Gaze ovládané Hamásem dnes uvedly, že si izraelská operace v Pásmu Gazy vyžádala životy 22 185 Palestinců a dalších 57 035 při ní bylo zraněno.
Jen za poslední den bylo podle téhož zdroje při izraelských úderech v Pásmu Gazy zabito 207 Palestinců a 338 jich bylo zraněno.
Konflikt se Sýrií
Izraelská armáda oznámila, že v noci na úterý 2. ledna podnikla vzdušné údery v reakci na raketovou palbu zaměřenou na severní Izrael. Terčem izraelských úderů byla podle prohlášení syrská vojenská infrastruktura. Bližší podrobnosti k místu úderu armáda nesdělila.
Syrská armáda uvedla v prohlášení, že izraelský letecký útok, který dnes časně ráno přišel ze směru od Golanských výšin a byl zaměřen na pozice na předměstí Damašku, způsobil určité materiální škody. Od 7. října Izrael vystupňoval své údery na Íránem podporované milice v Sýrii a zasáhl také syrskou armádní protivzdušnou obranu a některé syrské síly.
Vážení čtenáři, tímto se s vámi pro dnešek loučíme. Děkujeme za pozornost.
Několik charitativních organizací dnes večer vydalo společné prohlášení, v němž uvedly, že jsou „zděšeny“ nepřijetím rezoluce vyzývající k okamžitému příměří v Gaze ze strany Rady bezpečnosti OSN.
Při operaci, během které měli být zachráněni dva rukojmí, byli v Gaze vážně zranění dva vojáci, uvádí Izrael. Rukojmí nakonec zachráněni nebyli. Údajně jsou však mrtví členové Hamásu, kteří se mohli podílet na únosu a zadržování Izraelců. Podle mluvčího izraelských obranných sil Hagariho bylo během posledních 48 hodin zatknuto přes 200 podezřelých včetně velitelů Hamásu.
Návrh rezoluce RB OSN neodsoudil Hamás, nežádal propuštění rukojmích, ani neuznal právo Izraele na obranu, vysvětlil americké veto zástupce USA Robert Wood. Wood bezprostředně po hlasování návrh rezoluce označil za „uspěchaný“ a nedostatečně projednaný. Spojené státy k němu podle svého diplomata přesto přistoupily „v dobré víře“. Nakonec však byly proti, protože návrh podle Wooda neuznával právo Izraele na sebeobranu, neodsuzoval brutální činy, včetně vražd a sexuálního násilí, kterých se bojovníci Hamásu dopustili v jižním Izraeli 7. října, a nežádal propuštění rukojmích, které islamistické organizace od té doby v Pásmu Gazy stále drží.
„Dokud se Hamás v Gaze bude držet své ideologie zkázy, jakékoliv příměří bude přinejlepším dočasné a rozhodně nebude znamenat mír. Každé příměří, za kterého bude Hamás v Pásmu Gazy vládnout, bude odepírat Palestincům šanci vybudovat pro sebe lepší budoucnost,“ řekl Wood a zopakoval americký postoj, podle kterého by klid zbraní dal Hamásu příležitost přezbrojit a zopakovat útok proti Izraeli ze 7. října. Dlouhodobým řešením konfliktu je podle USA vznik samostatné Palestiny, zopakoval Wood.
Rada bezpečnosti OSN nepřijala návrh rezoluce, která požadovala zavedení okamžitého humanitárního příměří v Pásmu Gazy a pozastavení bojů mezi Izraelem a islamistickým hnutím Hamás. Proti byly Spojené státy, které v RB OSN společně s dalšími čtyřmi stálými členy disponují právem veta. Pro hlasovalo 13 z 15 zemí, včetně Spojených arabských emirátů, které návrh rezoluce přednesly, Ruska nebo Číny.
Bidenova administrativa požádala Kongres, aby schválil prodej 45 000 nábojů pro izraelské tanky Merkava, které mají být použity při ofenzivě v Pásmu Gazy, informuje agentura Reuters s odvoláním na amerického úředníka a bývalého představitele USA.
Pozornost světa si přitáhla válka mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás, uvedl Wall Street Journal. Ukrajinská vojenská operace ztroskotala na ruských obranných opevněních, politická jednota USA ohledně Ukrajiny se rozpadá uprostřed stranických sporů.
O situaci v Pásmu Gazy dnes po telefonu hovořil i francouzský prezident Macron s izraelským premiérem Netanjahuem. Vyzval přitom k otevření druhého „průchozího bodu“ mezi Izraelem a Pásmem Gazy, a sice hraničního přechodu Kerem Šalom, aby tudy mohla proudit pomoc, kterou palestinští civilisté „naléhavě potřebují“.
Macron v dnešním telefonátu „připomněl potřebu chránit civilisty v Gaze a zdůraznil význam dosažení trvalého příměří“, uvedl dnes Elysejský palác. Francouzský prezident také „připomněl, že Izrael musí přijmout nezbytná opatření k ukončení násilí páchaného osadníky na palestinských civilistech na Západním břehu Jordánu“.
Podle zdravotníků v Gaze bylo při izraelském útoku na rodinný dům v Chán Júnisu zabito nejméně 10 lidí, informovala agentura Reuters. „Mnoho“ dalších lidí je prý zraněno. Tyto informace nelze nezávisle ověřit.
Izrael dnes zveřejnil video z bojů v Chán Júnis na jihu Pásma Gazy.
Při výkonu své profese letos zemřelo 94 novinářů, výrazně víc než kdy dřív. Téměř tři čtvrtiny žurnalistů přišly o život za poslední dva měsíce během bojů v Pásmu Gazy mezi Hamásem a Izraelem, bylo jich 68. Tento konflikt je tak pro lidi v médiích nejsmrtelnější za posledních 30 let, uvedla dnes Mezinárodní federace novinářů (IFJ).
Dvaadvacetiletý Palestinec uvedl, že mu Izraelské obranné síly (IDF) ve čtvrtek nasadily pouta a zavázaly oči. Stalo se to prý na severu Pásma Gazy. Byl mezi dalšími desítkami zadržených izraelskými silami, přičemž pravost jejich záběrů dnes v dřívějších hodinách potvrdila BBC.
K muži měla následně přijet nákladní auta, jeho i ostatní spoutat a zavázat jim oči, odvézt je na neznámé místo. Tam je měli Izraelci náhodně vyslýchat ohledně vztahu k Hamásu. Muže prý spolu s jeho otcem, bratrem a bratrancem nechali téměř nahé, na noc dostali deku. Všechny kromě otce, který údajně pracuje pro Úřad OSN pro palestinské uprchlíky, a nejstaršího bratrance, nakonec propustili.
Libanonské domy, které zasáhla v noci izraelská střela, jak uvádí ČTK.
Evropská unie příští rok poskytne Palestincům v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu humanitární pomoc ve výši 125 milionů eur (přes tři miliardy korun). Slíbená částka je zhruba o čtvrtinu vyšší než letos poskytnuté prostředky, které EU opakovaně navyšovala. O nově přislíbených prostředcích dnes informovala Evropská komise (EK). Finance mají prostřednictvím humanitárních organizací pomoci vyřešit akutní humanitární krizi v Pásmu Gazy, kde proti sobě už dva měsíce bojuje hnutí Hamás a izraelská armáda.
„Humanitární krize v Gaze se každým dnem zhoršuje. V reakci na to EK rychle mobilizovala svůj široký soubor nástrojů pro reakci na mimořádné události. Celkem bylo zorganizováno 30 letů humanitárního leteckého mostu a lidem v nouzi v Pásmu Gazy již bylo zasláno 1 000 tun pomoci,“ uvedla Evropská komise.
Islamistické hnutí Hamás podle izraelského velvyslance při OSN Gilada Erdana manipuluje s počty palestinských obětí v Pásmu Gazy a snaží se maximalizovat počet mrtvých civilistů, aby mezinárodní společenství vyvinulo větší tlak na Izrael k zastavení konfliktu.
Palestinský velvyslanec při OSN Rijád Mansúr naopak prohlásil, že Izrael se na Palestincích dopouští etnické čistky a „pohrává si" s mezinárodním společenstvím, diskutuje s nimi o počtu kamionů s humanitární pomocí, zatímco civilisté v Gaze jsou stále bez vody, jídla a léků.
Francouzský prezident Emmanuel Macron sklízí kritiku za to, že ve čtvrtek večer v prostorách Elysejského paláce spolu s představiteli židovské obce zapálil svíčku na oslavu začátku židovského svátku chanuka. Podle části společnosti, včetně některých Židů, tím prezident porušil princip odluky státu a církve. Macron si ale za svým gestem stojí, prezentuje ho jako snahu o „svornost" obyvatel, uvedla dnes agentura AFP.
Macron uvedl, že zapálení svíčky bylo součástí širšího programu, kterého se účastnili představitelé více náboženství. Podle Macrona šlo o „kulturní gesto" v duchu „svornosti, která je republikánským principem". Prezident rovněž dodal, že tím chtěl „dodat sebedůvěru" francouzské židovské komunitě, která je od začátku války v Pásmu Gazy mezi Izraelem a Hamásem před dvěma měsíci výrazně častěji terčem antisemitských útoků.
Při údajném útoku izraelského bezpilotního letounu zemřeli v Sýrii čtyři lidé, rakety byly podle The Times of Israel vypáleny z Libanonu.
Takhle to vypadá v zasažené nemocnici v Jaffě v Pásmu Gazy.
Nad městem Chán Júnis v Pásmu Gazy stoupá kouř.
„Brutalita Hamásu Izraeli nedává právo kolektivně trestat Palestince, v Pásmu Gazy je zničených přes 60 procent obytných domů,“ řekl šéf OSN Guterres.
„Agentury OSN mohou dodávat humanitární pomoc jen do jedné z pěti částí Pásma Gazy, bezpečno tam není nikde,“ řekl Guterres a vyzval k příměří.
„Hovoříme o mužích vojenského věku, kteří byli odhaleni v oblastech, odkud se měli civilisté evakuovat už před několika týdny,“ řekl podle BBC dnes vládní mluvčí Ejlon Levy k tomu, že se na internetu šíří záběry svlečených Palestinců v Pásmu Gazy, zadržených izraelskými vojáky. BBC dříve ověřila pravost těchto záběrů.
Podle Levyho byli zadrženi v Džabáliji na severu Pásma Gazy a ve čtvrti Šidžajáh ve městě Gaza. Levy dodal, že všichni budou vyslechnuti, aby se zjistilo, kdo je „terorista z Hamásu“ a kdo ne. Řekl také, že muži byli v oblastech, kde izraelská armáda vede boj zblízka s Hamásem, a schválně se převlékli za civilisty a operovali z civilních budov.
Vláda palestinské samosprávy nad poválečným Pásmem Gazy podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua „není řešením“, píše deník Haarec. Netanjahu svým prohlášením reagoval na názor palestinského premiéra Muhammada Ištajji, který řekl agentuře Bloomberg, že izraelská ambice zlikvidovat hnutí Hamás je nerealistická a že islamistická skupina by se měla částečně podílet na poválečném uspořádání Pásma Gazy.
„Žádný Hamás nebude, my ho zlikvidujeme. A samotný fakt, že toto je návrh palestinské samosprávy, mě utvrzuje v přesvědčení, že palestinská samospráva není řešením,“ napsal Netanjahu na síti X.
Ištajja, který vede palestinskou samosprávu pod prezidentem Mahmúdem Abbásem na Západním břehu Jordánu od roku 2019, naopak uvedl, že „Palestinci by neměli být rozdělení“.
Asi tři stovky lidí včetně těch, jejichž příbuzní byli zavražděni palestinským hnutím Hamás či uneseni do Gazy 7. října, dnes demonstrovaly v Jeruzalémě za odstoupení izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Demonstrace se konala poblíž parlamentu, kde někteří příbuzní zavražděných přespávají ve stanu, který v noci začal hořet. Nikomu se nic nestalo. Podle organizátorů protestu ale stan zřejmě někdo úmyslně podpálil, bylo na něm heslo za demisi premiéra, informoval server The Times of Israel.
„Jak je možné, že premiér, za jehož vedení bylo zavražděno a uneseno dosud nejvíce Izraelců, dosud nerezignoval?“ zeptal se na demonstraci Ronni Neeman, jehož neteř zavraždili palestinští ozbrojenci 7. října na hudebním festivalu v izraelském pohraničí u Pásma Gazy. Ten den zaskočilo izraelské bezpečnostní složky několik tisíc palestinských ozbrojenců, kteří pronikli plotem z Pásma Gazy a povraždili v pohraničí na 1 200 lidí a dalších asi 240 osob unesli.
Na celkem 17 487 mrtvých vystoupal podle úřadů v Pásmu Gazy, které ovládá hnutí Hamás, počet obětí izraelských úderů, uvedla dnes agentura AFP. Údaj nelze nezávisle ověřit. Od konce října, kdy izraelská armáda zahájila svou pozemní operaci v oblasti, zahynulo v souvislosti s boji 93 jejích vojáků, píší izraelská média.
Genocida prováděná Izraelem v Palestině s pomocí USA by neměla zůstat bez patřičné mezinárodní odezvy.