Izrael zesílil údery na jihu Pásma Gazy. Chystá několikaměsíční „likvidační“ operace?

Probíhající válka stojí ekonomiku podle Bank of Israel přibližně 600 milionů dolarů týdně. Uvádí to The Times of Israel. 

Při izraelských úderech v Pásmu Gazy od 7. října zemřelo 10.812 Palestinců včetně 4412 dětí, uvedly dnes podle agentury Reuters zdravotnické úřady v Pásmu Gazy, které ovládá radikální palestinské hnutí Hamás. Tyto údaje z válečné zóny nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Izrael oblast už přes měsíc tvrdě bombarduje a současně vede rozsáhlou pozemní operaci v severní části pásma s cílem zcela zničit Hamás, jehož ozbrojenci před měsícem nečekaně zaútočili na jih Izraele a brutálně pozabíjeli na 1400 lidí.

Izraelské jednotky dnes pokračovaly ve střetech s bojovníky Hamásu mezi zničenými budovami na severu pásma Gazy a přiblížily se ke dvěma velkým nemocnicím, zatímco situace civilistů na obléhaném území se dále zhoršuje, napsal Reuters. Další tisíce Palestinců prchaly ze severní válečné zóny na jih po nebezpečné trase poté, co je Izrael vyzval k evakuaci. Mnozí z nich však zůstávají na severu a tísní se také v nemocnicích Šífa a Kuds, zatímco kolem nich zuří pozemní boje a dopadají další bomby. Izrael tvrdí, že bojovníci Hamásu mají v nemocnicích a pod nimi svá velitelská centra.

Izraelská policie uvedla, že se zabývá výbuchem školy ve městě Ejlat na jihu země. Explozi vyšetřuje jako „podezřelý bezpečnostní incident“. Na záběrech kamer z blízkosti školy je před výbuchem slyšet bzučení, pravděpodobně z dronu, uvádí TOI. 

Ředitel americké CIA, šéf izraelské tajné služby Mossad a katarský premiér jednali o dohodě o propuštění rukojmích, které drží Hamás. Řešili také humanitární pauzu v izraelském bombardování Pásma Gazy.

Výhodou trojstranného setkání bylo, že se všechny tři strany sešly u jednoho stolu v reálném čase, aby se proces urychlil, uvedl zdroj Reuters. Součástí rozhovorů byla podle něj také diskuse o povolení dovozu pohonných hmot do Gazy, které by sloužily k humanitárním účelům.

Izraelské obranné síly (IDF) uvedly, že dnes zasáhly dvě jednotky Hizballáhu v jižním Libanonu. Na starosti měly mít protitankové řízené střely. Dodává, že bojovníci Hizballáhu dnes stříleli na dron IDF nad oblastí Mount Dov. V reakci na to izraelská armáda zahájila ostřelování oblasti zdroje palby. 

Dnes byla z jižního Libanonu odpálena i protitanková střela na základnu Mitzpe Adi poblíž Margaljotu. IDF odpověděly dělostřeleckým ostřelováním.

Tři palestinské lidskoprávní organizace ve středu podaly stížnost k Mezinárodními trestnímu soudu (ICC) v Haagu, v níž požadují vyšetřování Izraele, který se podle nich v Pásmu Gazy dopouští genocidy. Žádají rovněž, aby ICC vydal zatykače na izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga, premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta.

Organizace Al-Hak, Al-Mizan a Palestinské středisko pro lidská práva (PCHR) vyzvaly, aby soud věnoval „naléhavou pozornost nepřetržitému izraelskému bombardování hustě obydleným oblastí s civilisty v Pásmu Gazy“, které podle zdravotních úřadů v Gaze zabilo více než 10 500 Palestinců, z nichž téměř polovinu tvoří děti.

Na fotografiích jsou vidět izraelští vojáci, kterak se plaví po Středozemním moři na jihu Izraele poblíž hranice s Pásmem Gazy. 

Britská ministryně vnitra Suella Bravermanová se stala terčem kritiky kvůli velmi ostrému výpadu proti londýnské metropolitní policii, která je podle ní zaujatá a nedostatečně zasahuje proti účastníkům demonstrací na podporu Palestiny. Spory o propalestinské manifestace nejvyšší patra britské politiky zasáhly už v úterý, kdy premiér Rishi Sunak šéfa londýnské policie pranýřoval za to, že povolil jednu z demonstrací tuto sobotu, kdy si země připomíná výročí ukončení první světové války.

Ministryně Bravermanová v textu, který dnes zveřejnil deník The Times, napsala, že policisté nepřistupují k různým protestům spravedlivě a naznačila, že důvod je ideologický. „Proti pravicovým a nacionalistickým demonstrantům, kteří se uchýlí k násilí, policie po právu tvrdě zasahuje, ale ignoruje propalestinský rozvášněný dav, který se chová prakticky stejně, i když zjevně porušuje zákon,“ uvedla ministryně. Podle ní je to důkaz „dvojího metru“, který policie uplatňuje, když pravicové protesty přísně sleduje a neváhá proti nim zakročit, zatímco ty levicové toleruje a přistupuje k nim shovívavěji.

Při střetech s izraelskou armádou v uprchlickém táboře Džanín na okupovaném Západním břehu Jordánu zahynulo osm Palestinců. Dalších 14 lidí utrpělo zranění, uvedla dnes agentura Reuters s odkazem na Palestinskou samosprávu. Při útocích izraelské armády a osadníků zemřelo na Západním břehu Jordánu od začátku války přes 170 Palestinců. 

Fotografie pořízené na hraničním přechodu Nitzana v Izraeli zobrazují balíky s humanitární pomocí směřující do Pásma Gazy. 

Antisemitismus je jedem německé demokratické společnosti a cizinci zastáváním antisemitských názorů riskují povolení k pobytu v Německu. Dnes to v projevu k připomínce nacistického protižidovského pogromu z roku 1938 prohlásil spolkový kancléř Olaf Scholz. Řekl, že ho projevy nenávisti vůči Židům v Německu pobuřují a že se za takové chování stydí, nadějí ho ale naplňují četné projevy sympatií Němců, kteří naopak antisemitismus odsuzují.

Německo si dnes připomíná 85 let od takzvané Křišťálové noci, kdy nacisté v Německu v noci z 9. na 10. listopadu 1938 rozpoutali protižidovský pogrom. Piety se konají ve stínu útoku radikálního palestinského hnutí Hamás, které v říjnu zaútočilo na Izrael. V Německu se od té doby opakovaně konají manifestace na podporu Palestinců, které se často mění v antisemitské a násilné akce.

„Jakákoli forma antisemitismu je jedem naší společnosti,“ řekl Scholz na pietě v berlínské synagoze, která se v říjnu stala terčem útoku zápalnými lahvemi. Zdůraznil, že slib „Nikdy více“, kterým se poválečné demokratické Německo zavázalo zabránit dalšímu zopakování holokaustu, musí být splněn právě v nynější těžké době.

Při střetech s izraelskou armádou zahynulo šest Palestinců v uprchlickém táboře Džanín na okupovaném Západním břehu Jordánu. Dalších pět lidí utrpělo zranění, uvedl server The Times of Israel s odkazem na Palestinskou samosprávu.

Izraelské ozbrojené síly provedly útok bezpilotním letounem proti skupině ozbrojených Palestinců v oblasti. Dnes ráno také operovaly v Džanínu, aby odstranily výbušná zařízení, která byla nastražena v ulicích uprchlického tábora, uvedl izraelský server. Izraelská armáda potvrdila, že v Džanínu provádí protiteroristické razie, ale nesdělila žádné další podrobnosti.

Šéf Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) Philippe Lazzarini vyzval k otevření všech přechodů do Pásma Gazy, aby jimi mohla proudit do této oblasti blokované a ostřelované přes měsíc Izraelem humanitární pomoc. Podle serveru BBC dnes ráno zůstával zavřený jediný fungující přechod do Pásma Gazy, přechod Rafáh. Agentura AFP dnes citovala izraelského plukovníka Mošeho Tetra z úřadu pro vztahy s Palestinci, který prohlásil, že civilisté čelí v Pásmu Gazy mnoha problémům, ale žádná humanitární krize tam podle něj není.

Lazzarini, který se v Paříži účastní mezinárodní konference o humanitární pomoci Gaze, vyjádřil znovu obavy o osudy civilistů ve dvoumilionovém Pásmu Gazy a vyzval k pravidelným a větším dodávkám humanitární pomoci, včetně pohonných hmot. Ty naléhavě potřebují nemocnice, které kvůli blokádě nemají kromě dostatku léků, potravin, vody ani elektřinu potřebnou pro životně důležité přístroje. Izrael palivo do oblasti nepouští s tím, že by ho využilo k bojům hnutí Hamás, které v oblasti vládne.

Při střetech s izraelskou armádou zahynulo šest Palestinců v uprchlickém táboře Džanín na Západním břehu Jordánu, píší The Times of Israel.

Násilí páchané židovskými osadníky na palestinském Západním břehu Jordánu od 7. října prudce vzrostlo. Izraelská armáda a kolonisté od doby, kdy Hamás spáchal zvěrstva proti Izraeli, zabili na tomto území nejméně 155 Palestinců. Toto číslo je jen zlomkem počtu mrtvých, kteří za stejné období zahynuli při izraelském bombardování Gazy. Obětí však nebezpečně rychle přibývá a okupovaný Západní břeh se blíží k bodu varu, napsal magazín The Economist.

Podle prezidenta Emmanuela Macrona je v palestinském Pásmu Gazy nutné co nejdříve domluvit humanitární přestávku v bojích, která by umožnila doručení pomoci. Francie zvýší letos svůj příspěvek Palestině z 20 milionů eur (493 milionů eur) na pětinásobek, oznámil prezident.

„Civilisty je třeba ochránit, to je nezbytné, nelze o tom vyjednávat a jde o bezprostřední nutnost,“ řekl Macron. Podle něj nyní civilisté v konfliktu trpí a Izrael má povinnost dodržovat právo, i když jedná v nutné sebeobraně. Macron zdůraznil, že „všechny životy jsou stejně cenné“ a že ani boj proti terorismu nelze vést bez pravidel.

Německo zakáže další spolky považované za antisemitské. Dnes to v parlamentu během pietní rozpravy o ochraně Židů v Německu prohlásila spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová.

Zdůraznila, že nenávist vůči Židům Německo nebude a nesmí tolerovat, protože představuje útok na svobodnou německou společnost. „Už jsme zakázali aktivity (palestinského islamistického hnutí) Hamásu a organizace Samidún. Chci vás ujistit, že pracujeme na dalších zákazech,“ řekla Faeserová.

V konfliktu mezi Izraelem a Hamásem je potřeba pracovat na dojednání příměří, nezbytností je ochrana civilistů, řekl na konferenci v Paříži Macron.

Podívejte se na fotografie zachycující izraelské vojáky během pozemní operace ve městě Gaza. 

Terorismus v té nejodpornější podobě podle něj znovu hrozí uvrhnout Blízký východ do víru konfliktu, svět také sleduje asertivní nástup Číny. Při zahájení dnešní konference Diplomacie a bezpečnost v Černínském paláci v Praze to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). 

„Odolnost mezinárodního systému vůči vlivu těch, kteří ho chtějí změnit či zničit, bude záviset i na tom, zda budeme schopni vysvětlit svoje postoje i zemím Afriky či Asie,“ míní Lipavský. Je podle něj potřeba zabránit také tomu, aby Rusko a Čína oslabovaly české a evropské vazby se zeměmi západního Balkánu či Východního partnerství.

Rozkolísání mezinárodního řádu je patrné téměř všude. V projevu na konferenci Diplomacie a bezpečnost v Černínském paláci to dnes řekl prezident Petr Pavel. „Probouzejí se zamrzlé konflikty například na Kavkaze, stále větší znepokojení způsobuje vlna vojenských převratů v afrických zemích, především v Sahelu. Výbušný potenciál současné krize na Blízkém východě, kterou vyvolal barbarský útok Hamásu na Izrael, je pak zřejmý nadevše,“ řekl prezident.

Jedním z nástrojů pro zajištění bezpečnosti musí podle Pavla zůstat diplomacie. Řekl, že vždycky musí předcházet vojenskému řešení. „Také v případě sílící krize na Blízkém východě je role diplomacie nezastupitelná. Odsuzujme jakékoli projevy barbarského násilí na civilistech a agresi v principu, zdůrazňujme naše jasná východiska a pevné hodnotové postoje, pragmaticky kultivujme bilaterální vztahy, přispívejme k tomu, aby se konflikt nerozšířil, a pomáhejme hledat řešení vedoucí k mírovému soužití,“ řekl Pavel.

Palestinští radikálové z hnutí Hamás, kteří 7. října zaútočili na jih Izraele, použili k překonání hranice paraglidingové vybavení české firmy Nirvana Systems. Uvedl to dnes server Seznam Zprávy, který o tom informovala americká organizace Sjednocení proti jadernému Íránu (UANI). Podle ní je motorový paraglide přerovské firmy vidět na záběrech, které odvysílala zahraniční média. Majitel firmy netuší, jak se stroje mohly k teroristům do Pásma Gazy dostat.

„Netuším. Prodali jsme celkem 3500 paramotorů po světě a přes 5000 padáků. Asi chápete, že neznám všechny svoje zákazníky, dealera máme mimochodem i v Izraeli, také v Americe, Německu a celkem 42 zemích. (...) Normálně si naše výrobky mohli kdekoliv po světě koupit,“ řekl serveru majitel firmy Pavel Březina.

Podle webu firma měla v minulosti partnerskou společnost v Íránu, který má dobré vztahy s Hamásem. S leteckou školou v Teheránu, která figuruje na stránkách přerovské firmy jako jeden z distributorů, už podle Březiny společnost nespolupracuje. „Ten člověk žije už posledních pět let v Americe v Los Angeles. Jestli je tedy uvedený na našich stránkách, tak jenom z historického hlediska,“ uvedl Březina a doplnil, že na Blízkém východě v posledních letech žádné velké zakázky firma neměla.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu bude muset po válce do tří měsíců uspořádat nové parlamentní volby a až po nich by měla být vytvořena vyšetřovací komise k možnému selhání státních složek před útokem Hamásu na Izrael. Deníku Maariv to řekl jeden z ministrů Netanjahuovy koaliční vlády. Ministr práce Joav Ben Cur ale posléze svá slova mírnil a řekl, že byla vytržena z kontextu. 

„Po skončení války bude Netanjahu nucen do 90 dnů uspořádat volby, a to ještě před ustavením vyšetřovací komise,“ řekl Ben Cur deníku Maariv. „Slušnost vyžaduje, aby se po tak hrozné události vyjádřila veřejnost...A pak uvidíme, jestli Netanjahu získá mandát,“ dodal ministr práce, který je členem ultraortodoxní strany Šas. Podle něj vláda takto po válce nebude moci dále fungovat.

Terorismus v nejodpornější podobě opět hrozí uvrhnout Blízký východ do víru konfliktu, míní Lipavský. Svět dle něj také sleduje asertivní nástup Číny.

Obě strany se dopustily válečných zločinů v konfliktu mezi radikálním hnutím Hamás a Izraelem. Při návštěvě hraničního přechodu Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem to ve středu uvedl vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk.

„Zvěrstva, která spáchaly palestinské ozbrojené skupiny 7. října, byla ohavná, brutální a šokující, a byly to válečné zločiny, stejně jako pokračující zadržování rukojmích,“ řekl Volker Türk na egyptském přechodu Rafáh. „Kolektivní trestání palestinských civilistů ze strany Izraele je rovněž válečným zločinem, stejně jako nezákonná násilná evakuace civilistů,“ dodal.