Izrael zesílil údery na jihu Pásma Gazy. Chystá několikaměsíční „likvidační“ operace?

Drazí čtenáři, online zpravodajství pokračuje zase v sobotu ráno, teď přejeme klidnou noc.

Ministr zahraničí Spojených států Antony Blinken létá po Blízkém východě a řeší situaci kolem Izraele a Gazy. Od včerejška stihl Izrael, Jordánsko (kde jej čekal i palestinský premiér Mahmúd Abbás), Katar, Bahrajn a Saúdskou Arábii.

„Hamas rozmístil silniční bariéry, aby zabránil Gazanům v útěku na jih, jak jim nařídila izraelská armáda. Je jasné, že Hamás doufá, že Izrael zabije mnoho Palestinců a že je použije jako lidské štíty,“ tweetuje Josi Melman z izraelského levicového deníku Ha'arec.

Izraelské útoky proti cílům v Gaze jsou teprve začátek boje proti hnutí Hamás, který vyhrajeme, řekl premiér Netanjahu v projevu k národu. „Dnes, jak všichni víte, bojujeme za naši vlast a bojujeme jako lvi,“ řekl Netanjahu v projevu, který vysílala televize. „Zničíme Hamás a vyhrajeme, ale nějakou dobu to potrvá, “ řekl izraelský premiér. „Nebudu podrobně popisovat, co bude dál. Ale říkám vám, že to je jenom začátek,“ dodal. Denik Haarec uvedl, že Netanjahu pronesl projev neobvykle v předvečer svátku šabat.

V palestinském Pásmu Gazy, které od soboty čelí masivnímu bombardování izraelskou armádou, dnes zavládl ještě větší chaos - s výzvou izraelské armády, aby obyvatelé do 24 hodin opustili město Gaza a sever oblasti. „Z praktického hlediska jde o 1,1 milionu lidí, nemají prostředky, aby se přesunuli. Jak to mají udělat? Na oslech? Aut je málo a navíc nemají kvůli blokádě palivo,“ řekl reportér Al-Džazíry Safvat Kahlút.

Situaci v Pásmu Gazy pod totální blokádou popsala také zpravodajka Al-Džazíry Júmna Saídová. „Nemocnice nestíhají ošetřovat zraněné, márnice jsou plné mrtvol,“ uvedla. „Lidé jsou v Pásmu Gazy jako v kleci, snaží se uniknout, ale běhají jen z rohu do rohu,“ popsala Saídová zoufalou situaci civilistů. „Stovky lidí jsou v sutinách. Arabové se na nás vykašlali, celý svět mlčí,“ postěžoval si na videozáznamu této novinářky jeden z obyvatelů Gazy.

U propalestinské demonstrace v Berlíně museli zasahovat policejní těžkooděnci.

„S velkou lítostí jsme jsme zjistili, že byl zabit náš kameraman Íssám Abdalláh,“ uvedla mluvčí agentury Reuters. „Aktuálně se snažíme zjistit další informace, spolupracujeme s úřady v regionu a poskytujeme podporu Íssámově rodině a kolegům.“

Podle agentury AP, jejíž fotograf byl svědkem incidentu, střela vypálená z Izraele zasáhla skupinu mezinárodních novinářů, kteří sledovali situaci z libanonské strany hranice. Mezi šesti zraněnými jsou i reportérka a kameraman stanice Al-Džazíra a další dva pracovníci agentury Reuters. Tragický incident zachytila kamera, jejíž záběry se živě streamovaly. Záznam byl ale později z internetu odstraněn.

Izraelská armáda uvedla, že její pozemní jednotky s tanky v posledních 24 hodinách provádí lokální operace za hranicí Pásma Gazy. Cílem je vyčistit pohraniční oblast od bojovníků palestinského hnutí Hamás, informují izraelská média. Podle deníku Haarec vojáci také hledají osoby, které členové Hamásu unesli při sobotním útoku na Izrael.

Generální tajemník Ligy arabských států, Egypťan Ahmad Abúl Ghajt, označil izraelskou výzvu k přesunu obyvatel Gazy zločin a akt pomsty. Tento krok kritizovalo i Turecko, Jordánsko, OSN či různé humanitární organizace.

Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Bogdanov dnes jednal s íránským velvyslancem v Moskvě o možnostech, jak urovnat současný konflikt mezi Izraelem a radikálním hnutím Hamás ovládajícím Pásmo Gazy. Ruský a íránský představitel se podle agentury TASS shodli, že je potřeba zabránit dalšímu krveprolití, a ujistili se, že v tomto ohledu chtějí spolupracovat.

Během schůzky si ruský náměstek a íránský velvyslanec potvrdili „vzájemnou ochotu koordinovat úsilí při hledání efektivních cest snížení napětí na Blízkém východě“, uvedla agentura TASS.

Bogdanov kromě toho podle agentury Interfax uvedl, že Rusko bude pokračovat v kontaktech s hnutím Hamás. „Ten problém se přeci musí řešit. A jak můžete řešit problém, pokud nemáte kontakty,“ sdělil náměstek.

„I ve Spojených státech amerických se objevují hodnocení toho, co se děje, a objevují se různé varianty rozvoje událostí, včetně toho, že v Pásmu Gazy se mohou přijmout opatření vojenského i nevojenského charakteru takového druhu, jako v době blokády Leningradu během druhé světové války,“ uvedl dnes ruský prezident Vladimir Putin.

„Z mého pohledu je to nepřípustné. Žije tam přes dva miliony lidí. A rozhodně ne všichni tam mimochodem podporují Hamás. Ale trpět musejí všichni stejně včetně žen a dětí,“ uvedl také Putin.

Šéf Kremlu mimo to řekl, že Izrael sice čelil bezprecedentnímu útoku, ale že na něj reaguje poměrně tvrdě. Zároveň nabídl, že se Rusko v případě zájmu může zhostit role prostředníka a pokusit se o urovnání konfliktu. Uvedl, že Rusko má dobré vztahy jak s Izraelem, tak s Palestinci, a nikomu by se nesnažilo „nahrát“.

Izraelský miliardář Idan Ofer a jeho manželka Batia odcházejí z výkonné rady Kennedyho školy - politologické fakulty Harvardovy univerzity na protest proti tomu, jak univerzitní představitelé reagovali na teroristické útoky Hamásu na Izrael.

„Naše víra ve vedení univerzity byla bohužel zlomena a nemůžeme v dobré víře nadále podporovat Harvard a jeho výbory,“ uvedl pár v prohlášení pro CNN. Magazín Forbes odhaduje jeho jmění na 320 miliard Kč, čímž je 124. nejbohatším člověkem.

Ozbrojený konflikt mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás by podobně jako dřívější války na Blízkém východě mohl poškodit světovou ekonomiku. Pokud by se do něj zapojily další země, mohl by dokonce globální hospodářství uvrhnout do recese, píše agentura Bloomberg s odvoláním na prognózy analytické společnosti Bloomberg Economics.

Tři zvažované scénáře znamenají negativními dopady pro světovou ekonomiku v podobě dražší ropy, vyšší inflace a pomalejšího hospodářského růstu. Liší se však v rozsahu těchto dopadů. Čím více by se konflikt rozšířil, tím globálnější by tyto dopady byly, píše agentura Bloomberg. Upozorňuje rovněž, že světová ekonomika se nyní zdá být zranitelná, protože se stále ještě nezotavila z negativních důsledků vzestupu inflace, za kterým stálo loňské zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

Obavy z eskalace panují i na okupovaném Západním břehu, který sousedí s Jordánskem. V jordánské metropoli Ammánu se dnes stejně jako v dalších arabských městech konala demonstrace na podporu Palestinců. V Jordánsku se protiizraelských demonstrací účastnily tisíce lidí, ministerstvo vnitra zakázalo protesty v pohraniční oblasti, ale jinde byly povoleny.

Televize Al-Džazíra s odvoláním na svědky uvedla, že jordánská policie s pomocí slzného plynu zastavila asi 500 demonstrantů, kteří se snažili z okraje metropole dostat na dálnici vedoucí k asi 30 kilometrů vzdálené hranici s Izraelem. Za touto hranicí je Západní břeh Jordánu, který Izrael okupuje od šestidenní války z roku 1967, během níž obsadil i východní Jeruzalém, egyptský Sinajský poloostrov s Pásmem Gazy a syrské Golanské výšiny.

I na Západním břehu Jordánu dnes v několika městech vyšly do ulic tisíce tamních palestinských obyvatel, aby vyjádřily solidaritu s lidmi z Pásma Gazy, které izraelská armáda od soboty masivně bombarduje v odvetě za rozsáhlý útok Hamásu.

„V pátek 13. října 2023 dopoledne ukončilo Ministerstvo zahraničních věcí ve spolupráci s Ministerstvem obrany repatriaci českých občanů z Izraele, na který zaútočilo teroristické hnutí Hamás,“ informuje MZV. „Ze země odletělo 228 osob vládními speciály. Nejmladšímu bylo jen pár měsíců a nejstarší pasažérce 93 let. Čeští diplomaté v Izraeli nadále zůstávají, aby pomohli dalším individuálním cestovatelům.“

I poslední let už dorazil do Prahy. „Šlo o jednu z logisticky nejnáročnějších akcí. Během tří dnů jsme vypravili šest speciálů, které dovezly do Česka 228 osob. Naše kapacity z Prahy jsme zároveň poskytli 73 izraelským občanům, kteří se vraceli pomoci své vlasti v tuto nelehkou dobu,“ shrnul ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. 

Záběry ukazují, jak izraelská armáda znovu získala kontrolu nad jednou z izraelských základen obsazených Hamásem. 

Při útoku Hamásu zemřela v Izraeli podle televize Markíza Slovenka, jež má také izraelské občanství. Bratislava informaci nevyloučila ani nepotvrdila. 

Ministerstvo zahraničních věcí SR „nevylučuje, že mezi oběťmi útoků se mohou nacházet i osoby s dvojím státním občanstvím Izraele a SR. Zastupitelský úřad aktivně komunikuje v této věci s izraelskou stranou“, cituje úřad server TV Noviny.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navštívila zmasakrovaný kibuc Kfar Azza v Izraeli. „Byli jsme v Kfar Azza, jednom z epicenter zvěrstev spáchaných Hamásem minulý víkend. Hrůza z toho, co se tu stalo, je nevyslovitelná. Truchlíme spolu s rodinami obětí,“ napsala. 

Hamás poprvé od sobotního vyostření konfliktu vypálil proti Izraeli rakety Ayyash-250 s delším dosahem. Izrael oznámil, že rakety byly sestřeleny systémem protiraketové obrany „Davids Sling“.

Při izraelském bombardování Pásma Gazy zemřelo od soboty 1799 Palestinců, včetně 583 dětí, uvedlo podle AFP palestinské ministerstvo zdravotnictví.

Vatikán se nabídl jako prostředník v jednání o propuštění rukojmích, které palestinské hnutí Hamás při sobotním útoku na Izrael uneslo do Pásma Gazy. Vatikánský státní sekretář, kardinál Pietro Parolin uvedl, že Izrael by měl na „nelidský“ sobotní útok Hamásu reagovat „přiměřeně“.

Podle Parolina je také Vatikán přesvědčen, že mír v blízkovýchodním regionu může zaručit jedině dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu. „Propuštění izraelských rukojmích a ochrana nevinných životů v Gaze jsou jádrem problému způsobeného útokem Hamásu a reakcí izraelské armády,“ řekl Parolin, který je nejvyšším vatikánským diplomatem. 

Izraelská armáda dnes při střetech na okupovaném Západním břehu Jordánu zabila nejméně osm Palestinců. Tisíce lidí tam vyšly do ulic kvůli Gaze.

Blinken ve čtvrtek s Netanjahuem mluvil i o vytvoření bezpečných zón pro civilisty v Gaze, uvedl podle Reuters vysoce postavený americký diplomat.

Za složitý úkol označil dnes Bílý dům izraelský požadavek, aby se asi milion obyvatel severní části Pásma Gazy během jednoho dne přesunul na jih zóny kontrolované radikálním hnutím Hamás. Mluvčí John Kirby Palestince v této souvislosti označil za oběti, Spojené státy však podle něj izraelský krok nechtějí kritizovat, informovala agentura Reuters.

Česko do Izraele jedním z repatriačních letů poslalo zhruba 650 kilogramů materiálu z veřejné sbírky, například čelovky nebo databanky, řekl Smolek z MZV.