Izrael zesílil údery na jihu Pásma Gazy. Chystá několikaměsíční „likvidační“ operace?
Izraelská letadla a tanky v noci na úterý 2. ledna zintenzivnily údery v jižní části Pásma Gazy poté, co Izrael oznámil, že plánuje stáhnout část svých vojáků. Izrael tvrdí, že válka v Pásmu Gazy bude trvat ještě řadu měsíců. Tel Aviv však naznačil novou fázi ofenzívy, když v pondělí jeden z izraelských představitelů uvedl, že armáda tento měsíc stáhne své síly uvnitř Gazy a přejde na několikaměsíční fázi lokálnějších „likvidačních“ operací.
- Palestinští teroristé z Hamásu zahájili v sobotu 7. října 2023 ráno mohutný útok z Pásma Gazy. Vypálili tisíce raket a zároveň do Izraele vyslali komanda, která vraždila a unášela zpět do Gazy rukojmí. Až 240 lidí teroristé unesli.
- Izraelská armáda i premiér Netanjahu uvedli, že je Izrael ve válečném stavu, a slíbili, že se bude bránit. „Občané Izraele, jsme ve válce,“ vzkázal Netanjahu. „A vyhrajeme,“ slíbil.
- Na 364 těl zabitých mladých lidí za sebou teroristé nechali poblíž kibucu Re’im na tanečním festivalu. Čtěte ZDE
- Izraelská armáda zahájila již v sobotu 7. října 2023 odvetné a tvrdé letecké údery v Pásmu Gazy. Začal hon na teroristy z Hamásu.
- I po novém roce 2. ledna 2024 dál probíhaly údery Izraele na Pásmo Gazy. Dění kolem války Izraele s Hamásem jsme sledovali na Blesk.cz online.
Snížení počtu izraelských vojáků zapojených do ofenzivy, kterou Izrael v palestinském Pásmu Gazy vede proti radikálnímu hnutí Hamás, podle USA signalizuje postupný přechod k operacím nižší intenzity na severu enklávy. Izraelská armáda mezitím oznámila, že v noci na dnešek podnikla vzdušné údery v Sýrii v reakci na útoky na severní Izrael.
Schéma „likvidačních“ operací
Izrael tvrdí, že válka v Pásmu Gazy, která podle Reuters proměnila velkou část území s 2,3 milionu obyvatel v trosky a způsobila tam humanitární katastrofu, bude trvat ještě řadu měsíců. Tel Aviv však naznačil novou fázi ofenzívy, když v pondělí jeden z izraelských představitelů uvedl, že armáda tento měsíc stáhne své síly uvnitř Gazy a přejde na několikaměsíční fázi lokálnějších „likvidačních“ operací.
Snížení počtu vojáků by mělo některým záložníkům umožnit vrátit se do civilního života, podpořit válkou zasaženou izraelskou ekonomiku a uvolnit jednotky pro případ širšího konfliktu na severu země s libanonským Hizballáhem.
Západ naléhá na nižší intenzitu bojů
Washington naléhá na Izrael, aby snížil intenzitu svých vojenských operací uprostřed mezinárodních výzev k příměří kvůli narůstajícímu počtu civilních obětí.
Obyvatelé Pásma Gazy však uvedli, že izraelská letadla a tanky v noci na dnešek zesílily bombardování východních a severních oblastí Chán Júnisu na jihu tohoto palestinského území.
Mrtvých v Gaze dál přibývá
Palestinské zdravotnické úřady v Gaze ovládané Hamásem dnes uvedly, že si izraelská operace v Pásmu Gazy vyžádala životy 22 185 Palestinců a dalších 57 035 při ní bylo zraněno.
Jen za poslední den bylo podle téhož zdroje při izraelských úderech v Pásmu Gazy zabito 207 Palestinců a 338 jich bylo zraněno.
Konflikt se Sýrií
Izraelská armáda oznámila, že v noci na úterý 2. ledna podnikla vzdušné údery v reakci na raketovou palbu zaměřenou na severní Izrael. Terčem izraelských úderů byla podle prohlášení syrská vojenská infrastruktura. Bližší podrobnosti k místu úderu armáda nesdělila.
Syrská armáda uvedla v prohlášení, že izraelský letecký útok, který dnes časně ráno přišel ze směru od Golanských výšin a byl zaměřen na pozice na předměstí Damašku, způsobil určité materiální škody. Od 7. října Izrael vystupňoval své údery na Íránem podporované milice v Sýrii a zasáhl také syrskou armádní protivzdušnou obranu a některé syrské síly.
Spojené státy poskytnou Izraeli vojenskou pomoc, obsahovat bude mimo jiné nespecifikovaný počet raket pro izraelský systém protivzdušné obrany. Dnes to oznámil americký prezident Joe Biden. Následkem teroristických činů hnutí Hamás v Izraeli podle Bidena zemřelo nejméně 14 Američanů. Šéf Bílého domu před novináři vyjádřil odpor nad útoky Hamásu, jehož „jediným cílem je zabíjet Židy“.
Na východ Středozemního moře podle agentury AP již dorazila skupina amerických vojenských lodí, včetně letadlové lodi USS Gerald R. Ford, které mají být připravené poskytnout Izraeli podporu, pokud o ni požádá, a odradit další potenciální nepřátele Izraele, aby využili vzniklého chaosu. „Naše srdce jsou zlomená, ale naše odhodlání je silné,“ zdůraznil Biden.
Univerzita Karlova a také Univerzita Palackého v Olomouci potvrdily České televizi (ČT), že někteří jejich izraelští studenti začali dostávat povolávací rozkazy. Týká se to podle webu ČT především lékařských fakult, kde studuje Izraelců nejvíce. „V případě jejich povolání do vojenské služby fakulta umožní formou individuálních studijních plánů náhradu zameškané výuky,“ uvedl děkan třetí Lékařské fakulty UK Petr Widimský.
„Český ministr zahraničí Jan Lipavský je v Izraeli. Jako vůbec první ministr zahraničí, který Izrael navštívil od teroristického útoku Hamásu,“ uvedla ambasáda.
Četné evropské země evidují stovky žádostí o pomoc od svých občanů v Izraeli, zahájili evakuace a chystají další lety. Část jich vede přes Kypr.
Izrael o víkendu prožil čiré zlo, jediným smyslem existence Hamásu je zabíjet Židy. V Izraeli zemřelo nejméně 14 Američanů, řekl prezident USA Biden.
Izrael odmítl žádost o umožnění dodávek potravin a léků do Pásma Gazy, řekl zástupce Organizace pro osvobození Palestiny. Vyzval svět k intervenci.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes podle agentury Reuters kritizoval Spojené státy za to, že poslaly jednu ze svých letadlových lodí blíže k izraelským břehům. Loď podle něho provede „závažné masakry“ v Pásmu Gazy, odkud v sobotu bojovníci radikálního palestinského hnutí Hamás podnikli překvapivý útok na izraelské území.
„Co bude americká letadlová loď dělat blízko Izraele, proč přijíždějí? Co lodě kolem ní a letadla na ní budou dělat? Zaútočí na Gazu a okolí a podniknou kroky k zásadním masakrům,“ řekl Erdogan na tiskové konferenci s rakouským kancléřem Karlem Nehammerem. Už dříve dal turecký prezident najevo, že je připraven zhostit se zprostředkovatelské role mezi Izraelci a Palestinci, aby zajistil klid.
Podívejte se na nové snímky z Gazy. Palestinci se procházejí sutinami po izraelském útoku.
Podívejte se na nové video s ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti), kdy se setkal s vnučkou 85leté ženy, kterou palestinské hnutí Hamás uneslo do Pásma Gazy.
Strana izraelského premiéra Benjamina Netanjahu dnes oznámila, že pokročila v jednáních s opozicí o „vládě národní jednoty“. Tu navrhl Netanjahu už v sobotu po bezprecedentním útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael, při němž teroristé při pozemní akci a raketami vypálenými z Pásma Gazy zabili nejméně devět set lidí, většinou civilistů. Podle komentáře na webu televize Al-Džazíra se Netanjahu snaží vládou národní jednoty získat „politické krytí“ pro selhání svého kabinetu v zajištění bezpečnosti Izraelců.
Ministr zahraničí Jan Lipavský dnes navštívil Izrael, na který v sobotu zaútočili palestinští radikálové. Setkal se s protějškem Elim Kohenem. Na sociální síti X o tom informoval izraelský novinář Amichai Stein. Podle videozáznamu, který novinář sdílel, se šéf české diplomacie setkal také s vnučkou 85leté ženy, kterou palestinské hnutí Hamás uneslo do Pásma Gazy.
Podívejte se na nové snímky z demonstrace na podporu Izraele v Madridu.
Dánsko a Švédsko dnes dočasně zastavily rozvojovou pomoc Palestincům, informovaly tiskové agentury s odvoláním na ministry pro rozvojovou spolupráci obou severských zemí. „Po 7. říjnu máme novou situaci,“ cituje agentura Reuters švédského ministra Johana Forssella. „Naše rozhodnutí dnes je takové, že Švédsko až do odvolání pozastaví rozvojovou pomoc Palestině,“ řekl Forssell. Kvůli útoku Hamásu na Izrael již v pondělí pozastavilo platby v rámci humanitární pomoci určené Palestincům i Rakousko a Německo.
Většina států Evropské unie podpořila další spolupráci s palestinskými úřady, řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell po mimořádném neformálním jednání ministrů zahraničí EU. Izraelský ani palestinský ministr zahraničí, které Borrell rovněž pozval, se schůzky nezúčastnili. Izrael má podle Borrella právo bránit se, musí to být ale v souladu s mezinárodním humanitárním právem, což některá izraelská rozhodnutí nejsou. Jednání se uskutečnilo zčásti osobně v ománském Maskatu, kde unie jednala s arabskými státy Perského zálivu, někteří ministři se ale připojili prostřednictvím videokonference.
Podívejte se také na další nové snímky izraelského protiraketového systému Iron Dome.
Podívejte se na nové snímky, na kterých je zobrazen izraelský úder na přístav v Gaze.
Ozbrojený konflikt mezi palestinským hnutím Hamás a Izraelem je zbytečným šokem pro světovou ekonomiku, který by v případě rozšíření mohl centrálním bankám v řadě zemí zkomplikovat snahu potlačit inflaci, aniž by se hospodářství dostalo do recese. Uvedl to dnes prezident Světové banky (SB) Ajay Banga.
„Je to humanitární tragédie a ekonomický šok, který nepotřebujeme,“ řekl Banga agentuře Reuters na okraji podzimního zasedání SB a Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Marrákeši. Dodal nicméně, že bezprostřední hospodářské dopady izraelsko-palestinského konfliktu jsou mírnější než v případě ruské invaze na Ukrajinu, protože konflikt nemá vliv na vývoz ropy, obilnin a hnojiv.
V Izraeli zůstanou nejméně do čtvrtečního večera zavřené všechny školy. V oblasti okolo Pásma Gazy až ke městu Netanja, které leží asi 30 kilometrů severně od Tel Avivu, platí omezení také pro obchody, které mohou otevřít pouze v případě, že mají poblíž přístup do krytů. Vyplývá to z nových opatření, o nichž dnes informoval server The Times of Israel.
V situaci, kdy je Izrael ve válečném stavu, není na místě debata o přesunu českého velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Uvedl to prezident Petr Pavel ve vyjádření, které dnes ČTK poskytl odbor komunikace Hradu. Za nutné nyní považuje především zachovat jednotu v podpoře Izraele.
„V situaci, kdy je Izrael ve válečném stavu, není na místě debata o přesunu ambasády. V současné době je především nutné zachovávat jednotu v podpoře Izraele jak v rámci české politiky, tak na úrovni Evropské unie a dalších mezinárodních platforem,“ uvedl Pavel.
Ukončení humanitární pomoci Palestincům ve světle nynějšího vyhrocení konfliktu Izraele s teroristickým hnutím Hamás by bylo „zcela špatné“. Před mimořádným neformálním jednáním ministrů zahraničí EU to uvedla šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková. „Miliony lidí, včetně mnoha dětí, na palestinských územích jsou na nás závislé, pokud jde o jídlo, vodu a léky,“ citovala ministryni Baerbockovou agentura Reuters.
Dolní parlamentní komora ve stanovisku vyzvala vládu, aby „ve vhodném okamžiku“ přesunula české velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma, kde má ambasáda zatím jen úřadovnu. Záměr v pondělí podpořil premiér Petr Fiala (ODS).
Při izraelských útocích v Gaze byli zabiti čtyři palestinští novináři.
Celkový počet mrtvých od sobotních útoků Hamásu na Izrael přesáhl 3300, vyplývá z údajů zveřejněných izraelskou stranou i palestinským Hamásem.
Sněmovna jednomyslně odsoudila teroristický útok hnutí Hamás vůči Izraeli, podpořila jeho vojenskou odvetu i přesun ambasády ČR do Jeruzaléma.
Podle informací západních médií, kterým izraelská armáda umožnila přístup do zmasakrovaného kibucu nedaleko hranice Pásma Gazy, se ve vesnici po příchodu IDF nacházelo 40 těl malých dětí, jimž bojovníci Hamásu usekli hlavu. Ve vstupu z místa situaci popisuje reportérka televize i24 Nicole Zedek.
Genocida prováděná Izraelem v Palestině s pomocí USA by neměla zůstat bez patřičné mezinárodní odezvy.