Izrael zesílil údery na jihu Pásma Gazy. Chystá několikaměsíční „likvidační“ operace?

Politici americké Republikánské strany o víkendu využívali dění v Izraeli k novým výpadům proti administrativě demokratického prezidenta Joea Bidena, které připisují podíl na eskalaci násilí s odkazem na nedávnou dohodu USA s Íránem. Teherán, který je spojencem palestinského radikálního hnutí Hamás, získal přístup k části svých zablokovaných peněz, podle vlády však tento balík zatím zůstává nedotčený. Navíc nejde o peníze Američanů, jak někteří republikáni tvrdí.

„Buďto mají lidé špatné informace, nebo špatně informují,“ reagoval na obvinění americký ministr zahraničí Antony Blinken. V rozhovoru s televizí CNN řekl, že z uvolněných peněz zatím nebyl utracen „ani dolar“.

Egyptské zdroje Reuters tvrdí, že Káhira naléhá na Izrael, aby při náletech na Pásmo Gazy zachoval zdrženlivost, a tlačí na Hamás, aby neubližoval izraelským zajatcům, a byla tak zachována šance na uklidnění situace. Pokračující izraelské vzdušné údery ale podle egyptských zdrojů ztěžují jakékoliv zprostředkování klidu zbraní.

List The Guardian dnes s odkazem na palestinskou agenturu WAFA informoval o 91 mrtvých dětech a 61 mrtvých ženách v Pásmu Gazy. Ministerstvo zdravotnictví bez dalších podrobností uvedlo, že při dnešních izraelských náletech na uprchlický tábor Džabálija zahynuly a byly zraněny desítky Palestinců. Při útocích palestinských ozbrojenců zahynulo nejméně 700 Izraelců, očekává se však, že bilance strmě poroste, protože mnoho lidí podle armády utrpělo vážná zranění.

Po sobotním útoku radikálního palestinského hnutí Hamás z Pásma Gazy na jižní Izrael se mezi Židy v západoevropských zemích začaly šířit obavy o bezpečnost. Dnes ráno kolovaly po sociálních sítích záběry rozbitých skleněných dveří v jedné z restaurací v londýnské čtvrti Golders Green.

„V našem městě nenávist netolerujeme. Ať to udělal kdokoli, dopadne na něj zákon plnou vahou,“ prohlásil v reakci na útok londýnský starosta Sadiq Khan. Ministryně vnitra Suella Bravermanová v neděli uvedla, že očekává od policie vysoké nasazení při prevenci případných protižidovských útoků. Radikální islamisté používají podle ní izraelský odvetný útok na Palestince jako záminku ke svým vlastním útokům proti židovské menšině.

Izraelský anglicky píšící zpravodajský web The Jerusalem Post se stal terčem kyberútoku, potvrdil šéfredaktor. Web serveru je stále nedostupný.

Izraelský ministr energetiky Jisrael Kac oznámil, že nařídil okamžité přerušení dodávek vody do Pásma Gazy, informovala agentu Reuters.

Slovensko ve středu vyšle vládní letecký speciál, který zajistí evakuaci slovenských občanů z Izraele, oznámilo slovenské ministerstvo zahraničí.

V blízkosti hranic s pásmem Gazy ve městě Sderot nadále zuří boje, izraelské jednotky a tanky se pokoušejí zatlačit ozbrojence Hamásu zpět do Gazy. Podplukovník Richard Hecht komentoval, že Izraelské obranné síly (IDF) „víceméně získaly kontrolu nad komunitami“ blízko hranic.

Počet zabitých Palestinců v Pásmu Gazy překročil počet 500. Ministerstvo zdravotnictví Gazy uvádí, že 511 lidí bylo zabito a 2750 zraněno v důsledku izraelských útoků.

Rakouského ministra zahraničí Alexandera Schallenberga pobouřila reakce některých zemí na útoky Hamásu na Izrael, které si na izraelské strany vyžádaly stovky mrtvých. „Je nesnesitelné, že v Íránu zazníval oslavný jásot, že od vlády přišly oficiální gratulace Hamásu,“ řekl Schallenberg. Rakouské ministerstvo zahraničí si předvolalo íránského velvyslance ve Vídni, „abychom dali jasně najevo, co si myslíme o takových nechutných reakcích“, řekl šéf rakouské diplomacie.

Izraelské nálety v noci na dnešek a dnes ráno v Gaze zabily čtyři rukojmí a ozbrojence Hamásu, kteří je zadržovali, informoval mluvčí militantní skupiny. Není přesně známo, kolik Izraelců Hamás unesl, izraelská armáda dnes ráno uvedla, že šlo o „desítky osob“.

Poblíž Ben Gurionova letiště u Tel Avivu dopadla raketa vypálená z Páma Gazy, nejsou hlášeni zranění ani škody, píše The Times of Israel.

Egypt je v kontaktu s Izraelem a Hamásem ve snaze zabránit další eskalaci a zajistit ochranu izraelských rukojmích, řekly Reuters egyptské zdroje.

„Je vysoce pravděpodobné, že bez souhlasu islamistů z Teheránu by k sobotnímu útoku nedošlo. Válka s Hamásem a Hizballáhem proto může velmi rychle přerůst ve válku Izraele s Íránem. Pokud se konflikt takto rozšíří, bude Izrael bojovat nejméně na třech frontách,“ uvedl Zdeněk Kříž z Fakulty sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity.

„Nařídil jsem úplnou blokádu pásma Gazy. Nebude tam žádná elektřina, žádné potraviny, žádné palivo, vše je uzavřeno,“ prohlásil izraelský ministr obrany Galant. „Bojujeme proti bestiím a podle toho jednáme,“ dodal. Pásmo Gazy je od roku 2007, kdy nad ním převzalo kontrolu hnutí Hamás, pod částečnou blokádou Izraele a Egypta, které se odvolávají na obavy o bezpečnost. Blokáda si vybrala ekonomickou daň a většina z více než dvou milionů Palestinců v Gaze je závislá na zahraniční pomoci.

Německo pozastavilo platby na podporu Palestinců, řekla mluvčí ministerstva pro rozvoj. Berlín nyní platby prověří, tvrdí ale, že teroristům nejdou.

K rychlému ukončení bojů vyzval šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov při schůzce s generálním tajemníkem Ligy arabských států Ahmadem Abúlem Ghajtem; Rusko a LAS mohou pomoci zastavit krveprolití, dodal. Ghajt rovněž vyzval k zastavení bojů, ale varoval před pokračujícím násilím, dokud palestinský problém nebude vyřešen. „Bezprecedentně prudký palestinsko-izraelský střet opět potvrdil, že nynější stav v oblasti konfliktu prostě není životaschopný,“ řekl Lavrov podle TASS.

Izraelem zní sirény – varovné houkání hlásí jak Tel Aviv, tak Jeruzalém – cílem bombardování Hamásu je střed Izraele. 

Vypuknutí vojenského konfliktu na Blízkém východě může způsobit, že centrální bankéři budou nuceni bojovat s novými inflačními trendy a zároveň zasadit ránu ekonomické důvěře v době, kdy se zdá, že se zvyšuje naděje na zvládnutí prudkého růstu cen vyvolaného pandemií a ruskou invazí na Ukrajinu. Agentuře Reuters to řekli oslovení analytici. Izraelský šekel v reakci na konflikt vůči dolaru klesl nejníže za sedm let, což přimělo izraelskou centrální banku k rozhodnutí, že prodá až 30 miliard USD (695,7 miliardy Kč) z dolarových rezerv, aby měnu podpořila.

Izraelský šekel dnes oslabil o 1,6 procenta na 3,9 za dolar. Index izraelské akciové burzy TA-35 v neděli klesl o 6,47 procenta, což byl jeho nejvyšší pokles za více než tři roky. Dnes však v reakci na oznámení izraelské centrální banky rostl o 0,1 procenta.

„Izraelská ekonomika je velmi silná,“ řekl zpravodajské televizi CNBC Zvi Eckstein, bývalý viceguvernér izraelské centrální banky. „Pokud nepřijde fyzický útok ze strany Íránu, je velmi pravděpodobné, že Izrael bude plně ekonomicky fungovat do týdne nebo dvou,“ dodal. Izraelská měna bude podle něj trochu devalvována, protože jak Izraelci, tak cizinci budou snižovat svoje napojení na Izrael kvůli rizikům.

Izraelský ministr obrany Jo'av Galant oznámil, že byla nařízená plná blokáda Pásma Gazy. „Žádný proud, žádná voda nebo potraviny, žádné palivo,“ prohlásil ministr.

„Domníváme se, že situaci je nutné co nejdříve obrátit směrem k míru, protože pokračování v kruhu násilí samozřejmě hrozí další eskalací a růstem konfliktu. To představuje velké nebezpečí pro region, a tak jsme krajně znepokojeni,“ zdůraznil kremelský mluvčí Dmitrij Peskov podle agentury TASS.

Zdroj z Hamásu citovaný čínskou státní agenturou Nová Čína tvrdí, že Hamás chce za pomoci Kataru vyměnit zajaté Izraelky za palestinské vězeňkyně.

„Netanjahu nese odpovědnost za tuto válku Izraele s Gazou,“ napsal už v sobotu v redakčním komentáři deník Haarec. Premiér podle autorů vědomě vedl Izrael ke konfliktu, když po loňských volbách sestavil „vládu anexe a vyvlastňování“, což je zřejmě odkaz na rozšiřování židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Haarec také kritizuje Netanjahua za „ignorování práv Palestinců“ a soudí, že národní zájmy nikdy nebudou prioritou pro politika obžalovaného ve třech korupčních kauzách.

Írán dnes vyzval ke svolání mimořádného zasedání zemí Organizace islámské spolupráce (OIC), informuje agentura Reuters s odkazem na oznámení íránského ministerstva zahraničí. Děje se tak poté, co palestinské extremistické islamistické hnutí Hamás v sobotu z Pásma Gazy zahájilo rozsáhlý překvapivý útok na Izrael. Írán tvrdí, že do útoku, při kterém bojovníci Hamásu zabili na 700 Izraelců a odhadem více než sto unesli, nebyl zapojen.

„Teherán vyzval k mimořádnému zasedání Organizace islámské spolupráce (OIC), aby projednala vývoj v regionu,“ uvedl mluvčí íránské diplomacie Náser Kanání. Mluvčí íránské diplomacie také varoval, že jakékoliv ohrožování Teheránu bude mít „ničivou odpověď“.

Rumunské ministerstvo zahraničí oznámilo, že z Izraele repatriovalo již kolem 800 svých občanů.