22°C
Přihlásit se nebo registrovat
Finský prezident Sauli Niinistö a ministerská předsedkyně Sanna Marinová dnes oznámili, že podporují vstup země do Severoatlantické aliance. Finsko a Švédsko přehodnocují svou neutralitu a zvažují členství v NATO v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Rozhodnutí tleskají i Češi, oslabí to diktátora Putina, míní šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová.
Prezident Niinistö a premiérka Marinová ve společném prohlášení uvedli, že členství v Severoatlantické alianci posílí bezpečnost Finska. Finské členství zároveň podle nich posílí celou alianci.
„Finsko musí bezodkladně požádat o členství v Severoatlantické alianci. Doufáme, že kroky, které jsou k tomuto rozhodnutí v naší zemi ještě potřeba, budou provedeny rychle během několika příštích dnů,“ uvedli finský prezident a premiérka. Také rozhodnutí Švédska ohledně členství v NATO je očekáváno v brzké době.
Sociálnědemokratická strana premiérky Marinové se musí rozhodnout do soboty, zda podání žádosti Finska o vstup do NATO podpoří. Tisková konference finského prezidenta a premiérky před oficiálním zveřejněním „rozhodnutí týkajícího se finské bezpečnostní politiky“ je naplánovaná na neděli, napsala agentura AFP s odvoláním na úřad finského prezidenta. Parlament, kde je podle AFP naprostá většina poslanců pro vstup do NATO, se k prostudování návrhu výkonných představitelů sejde v pondělí a pravděpodobně bude ve stejný den i hlasovat, sdělil dnes předseda zákonodárného sboru Matti Vanhanen. Také rozhodnutí Švédska ohledně členství v NATO se očekává v brzké době.
Směřování Finska do NATO vítá i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se prý v tomto smyslu vyjádřil při telefonátu s finským protějškem. „Také jsme probrali evropskou integraci Ukrajiny a obrannou interakci mezi Ukrajinou a Finskem,“ oznámil Zelenskyj. Naopak Kreml označil zamýšlený krok za hrozbu pro Rusko.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg koncem dubna prohlásil, že pokud Finsko a Švédsko o vstup do aliance požádají, budou vítány a jejich přijetí bude rychlé. Naproti tomu Moskva varovala před „vojenskými a politickými následky“.
Finsko společně se Švédskem zachovávalo v rámci Evropy po dlouhá desetiletí vojenskou neutralitu. Invaze Ruska na Ukrajinu 24. února ale přinesla dramatický obrat, zvláště pro Finsko, které s Ruskem sdílí hranici dlouhou téměř 1300 kilometrů a má z minulého století zkušenosti se sovětskou invazí. Zatímco v uplynulých 20 letech podporovalo evropskou integraci v oblasti obrany asi 20 až 30 procent Finů, nyní jich je pro vstup země do NATO podle médií celých 70 procent.
„Vítám rozhodnutí finského prezidenta a premiérky ucházet se o členství v NATO. Čím jednotnější budeme, tím slabší bude diktátor Putin. Na své nedávné cestě do Švédska jsem na toto téma absolvovala řadu jednání a tuto skutečnost si uvědomují také tamní politici,“ uvedla v první reakci na twitteru šéfka české Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
„Finsko do NATO. Jestli se něco Putinovi povedlo, tak je to posílení NATO,“ zareagoval europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). „Finsko směřuje do NATO! Za mě skvělá zpráva, Finsko má vysoce profesionální a efektivní armádu. Na obranu dává 4-5 % HDP. Bude posílením naší obranné Aliance a bude to posílení i pro Finsko. Jsem ráda, že se Finové nenechali zastrašit Ruskem. Na členy Aliance si netroufne,“ přidala se jeho bruselská lidovecká kolegyně Michaela Šojdrová.
„Vítám rozhodnutí Finska ucházet se o členství v Severoatlantické alianci. Pokud se rozhodne do NATO vstoupit, samozřejmě ho podpoříme,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
„Jsem pro vstup Švédska a Finska do NATO! Jejich zájem ukazuje, že Putinův plán rozdělit a oslabit Západ selhává. Ruská barbarská invaze na Ukrajinu otevřela všem oči a sjednotila demokratické země,“ navázala na Fialu ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
„Gratuluji prezidentu Putinovi k dalšímu velkému úspěchu. A děkuji! Na Finsko v NATO se už moc těším a doufám, že naši společnou alianci jednou posílí i Ukrajina,“ napsal na sociální síti diplomat a bývalý velvyslanec v Rusku i USA Petr Kolář.
„Vladimir Putin chtěl tak moc zabránit rozšiřování NATO, až se Finsko rozhodlo vstoupit. NATO tak bude silnější. Děkujeme!“ poznamenal šéf sněmovního zahraničního výboru Marek Ženíšek (TOP 09).
„Finsko už delší dobu koketovalo s možností vstoupit do Severoatlantické aliance, není to okamžitá událost. Podpora k takovému vstupu nebyla přes 50 procent, k realizaci těch kroků se proto nepřistoupilo. Ale poté, co Rusko napadlo Ukrajinu, tak se podpora veřejnosti výrazně zvýšila. Pokud se Finové rozhodnou, pravděpodobně vstoupí do NATO - je to velmi bohatý stát s velmi dobrou armádou. Myslím si, že to může být skutečně posílení našeho spojenectví,“ uvedl v ČT generál Jiří Šedivý.
Finská armáda požadavky NATO splňuje de facto již dnes, poznamenal Šedivý. I on míní, že vstup Finska by byl rychlým procesem. „My jsme připravovali ČR a naši armádu dva roky, myslím si, že Finsko se může dostat do NATO v době pod jeden rok, záleží, jak budou vypadat ratifikační procesy v jednotlivých státech Severoatlantické aliance,“ upozornil.
Finsko je státem, který sice v minulosti byl vybaven sovětskou technikou, ale oprostilo se jak od sovětské letecké techniky, tak i těžké pozemní techniky. Mají k dispozici nejmodernější leteckou techniku z USA, je to jedna „velmi dobře připravená armáda“, míní Šedivý.
Rusové svou agresí na Ukrajinu dosáhli tak skutečně pravého opaku a dostávají se opět do o něco složitější situace, pokračuje Šedivý. „Pro Rusko to bude samozřejmě poměrně velký problém,“ poznamenal bývalý náčelník generálního štábu.
„Myslím si, že Rusové budou velmi silně protestovat, už v minulosti vyhrožovali tím, že to bude mít politické a další důsledky. Uvidíme, jak se dál budou chovat. V každém případě je to pro Rusko něco velmi nepříjemného. Ta původní idea agrese na Ukrajinu byla vedena i tím, že Severoatlantická aliance nerespektovala požadavky Ruska vrátit se před situaci před rok 1997. Teď naopak, aby se NATO stahovalo od hranic Ruska, jak Rusové požadovali, tak se přibližuje,“ dodal Šedivý.
Šedivého slova potvrzují i první ruské reakce. Vstup Finska do NATO bude pro Rusko představovat hrozbu, uvedl mluvčí ruského prezidenta. Konkrétní kroky Moskvy v reakci na rozšíření NATO budou podle něj záviset na tom, nakolik se vojenská infrastruktura aliance posune k ruským hranicím.
Mluvčí Kremlu podle ruských agentur také uvedl, že žádná strana si nepřeje přímý střet mezi Ruskem a NATO, současně ale Dmitrij Peskov varoval, že Rusko odpoví na případný zásah do „speciální vojenské operace“, tedy do války, kterou Moskva od konce února vede proti Ukrajině.
Sousední Dánsko a Estonsko se dnes vyslovily pro rychlý proces přijetí Finska do NATO. Dánská premiérka Mette Frederiksenová i předsedkyně estonské vlády Kaja Kallasová daly v prohlášeních na twitteru najevo, že přijetí Finska do aliance by maximálně podporovaly.
„Dánsko samozřejmě Finsko v NATO vřele přivítá. Posílí to NATO a naši společnou bezpečnost,“ napsala Frederiksenová. „Dánsko udělá všechno pro rychlý přijímací proces po formálním podání žádosti,“ dodala.
„Plnou podporu“ slíbila Finům také Kallasová. Estonsko podle ní učiní veškeré kroky spojené s očekávanou finskou žádostí rychle a podporuje „rychlý přijímací proces“. „Naši severní sousedé právě píší dějiny. Dnešní oznámení premiérky Sanny Marinové a prezidenta Sauliho Niinistö otevírá cestu pro finský vstup do NATO,“ napsala.
Švédsko při rozhodování o možném vstupu do Severoatlantické aliance vezme v úvahu postoj Finska. Podle agentury Reuters to dnes uvedla švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová.
„Finsko je nejbližším bezpečnostním a obranným partnerem Švédska a my musíme vzít finské stanovisko v úvahu,“ podotkla Lindeová.
„Vzhledem k tomu, že Finsko a Švédsko mají poměrně velmi úzké vztahy, velmi často koordinují některé své kroky v oblasti vojenství, mám takový dojem, že u Švédska to nebude dlouho trvat a Švédové půjdou podobnou cestou,“ řekl ČT generál Šedivý.
Neočekává zásadní rozpory v přijetí těchto zemí, otázkou jsou nicméně podle něj postoje a rychlost aceptování přibrání nových členů ze strany Maďarska, Bulharska či Chorvatska, upozorňuje Šedivý.
Ruská ofenzíva zkrátka přinutila Finsko společně se Švédskem k úvahám, zda by svou dlouhodobou vojenskou neutralitu neměly přehodnotit.
„Paradoxně jeden ze záměrů, kterým prezident Vladimir Putin odůvodňoval agresi proti Ukrajině, totiž zastavit rozšiřování NATO k ruským hranicím, vede k opaku. Totiž, že válka na Ukrajině nasměrovala Finsko společně se Švédskem ke členství v NATO ve snaze zajistit svou bezpečnost před případnou další vojenskou agresí Ruska,“ uvedl nedávno Antonín Novotný z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany.
Debatu o tom, jak posílit bezpečnostní situaci země v reakci na vojenské hrozby, zahájili finští politici již loni v prosinci. Nyní ve Finsku převládá pocit, že vzhledem k agresivitě a nepředvídatelnosti Ruska může bezpečnost zajistit pouze článek Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně. Tento postoj sdílí i mnoho politických stran. Finský parlament zahájil debatu o potenciálním členství země v NATO v polovině dubna. V úterý konstatoval obranný výbor finského parlamentu, že členství Finska v NATO je „nejlepší zárukou národní bezpečnosti“.
Video
NATO - jak funguje a pomáhá?
Video se připravuje ...
Finsko má s invazí Rusů své neblahé historické zkušenosti. Po Finské válce roku 1809 postoupilo Švédsko převážnou část finskojazyčných oblastí ruskému impériu, které na nich vytvořilo autonomní Finské velkoknížectví. Finsko vyhlásilo svoji nezávislost na Rusku po bolševické revoluci v roce 1917. V roce 1939 vpadly do Finska sovětské jednotky a začala takzvaná zimní válka.
Konflikt skončil po třech měsících. Pro Finsko znamenal územní ztráty, na rozdíl od Moskvou anektovaných pobaltských republik však zůstalo suverénním státem. Napětí mezi oběma zeměmi vyústilo v letech 1941 až 1944 v další ozbrojený konflikt, takzvanou pokračovací válku, která skončila příměřím.
V rámci smlouvy, podepsané po druhé světové válce v roce 1948, finští vůdci pod tlakem Moskvy souhlasili, že se Finsko nepřipojí k žádnému z politických a ekonomických bloků. Pro tento finský postoj se vžil termín finlandizace. Důsledkem toho Finsko odmítlo Marshallův plán, který vytvořili Američané na obnovu válkou poničené Evropy, a také se nestalo součástí NATO. Země se tak nestala jedním ze satelitních států tehdejšího SSSR, ale její zahraniční a obranná politika byla stále pod dohledem Moskvy.
Po pádu Sovětského svazu vstoupilo Finsko spolu se Švédskem v roce 1994 do programu NATO Partnerství pro mír (PfP) a v roce 1997 se obě země připojily k Euroatlantické radě partnerství (EAPC), které sdružuje všechny spojence a partnerské země NATO v euroatlantickém prostoru. Staly se tak jedněmi z nejaktivnějších partnerů NATO, účastnily se misí vedených NATO na Balkáně, v Afghánistánu a v Iráku, stejně jako mnoha společných vojenských cvičení. Rusko nyní varovalo, že pokud Finsko a Švédsko vstoupí do NATO, rozmístí ve své pobaltské enklávě Kaliningradu jaderné a hypersonické zbraně.
Dnes má Finsko podle vojenských analytiků moderní a kompetentní ozbrojené složky.
Na obranu vynakládá čtyři až pět procent svého HDP. Armáda země s 5,5 milionu obyvateli čítá 280.000 bojeschopných mužů, plus dalších 600.000 rezervistů, což je v rámci EU výjimečný počet. Finská profesionální armáda má však jen 12.000 mužů, byť každoročně trénuje 21.000 branců.
Po začátku ruské invaze na Ukrajinu oznámilo Finsko společně se Švédskem výrazné navýšení výdajů na obranu.
Těla dvou utonulých mužů našla v řece Tise sobotu večer hlídka ukrajinských pohraničníků. Vzhledem k vysokým peřejím a silnému proudu se těla podařilo vytáhnout z vody až dnes ráno. Úřady se nyní snaží zjistit totožnost utonulých.
Tisa tvoří částečně hranici Ukrajiny s Rumunskem, Maďarskem a Slovenskem. Přes řeku se podle médií snaží dostat muži obávající se povolání do války proti Rusku. Po invazi ruských vojsk ukrajinské úřady zakázaly mužům od 18 do 60 let cestovat do zahraničí.
Od vypuknutí války jen na úseku, který střeží pohraniční jednotka z Mukačeva, našli těla už 24 mužů, kteří se pokoušeli řeku překročit, uvedl ukrajinský list. Ačkoliv momentálně stav vody v řece klesl, pokoušet se ji přeplavat je mimořádně nebezpečné, a to zejména v noci, kdy plavec může narazit do ostrých kamenů či zbytků stromů, nemluvě o prudkém proudu a nízké teplotě vody, varují pohraničníci.
Ruská vojska dobyla další vesnici v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, Novobachmutivku, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Ukrajinská strana se zatím k ruskému tvrzení nevyjádřila, uvedl server BBC News na svém ruskojazyčném webu.
Novobachmjutivka leží severozápadně od města Avdijivka, odkud ruské invazní síly vytlačily ukrajinské obránce po měsících bojů letos v únoru.
„Polovina německých tanků, které zaútočily na Polsko v roce 1939, byla ve skutečnosti česká. Tedy - jestli Putin získá Ukrajinu, bude silnější. A tehdy budeme mít větší problém,“ varoval Sikorski před možným ruským ovládnutím ukrajinských průmyslových a vojenských kapacit. „Je lepší zastavit Putina na Ukrajině, 500 či 700 kilometrů na východ odtud,“ odpověděl na otázku, zda by mělo smysl poslat na Ukrajinu pozemní vojska.
