21°C
Zlevní konečně chleba? Ukrajina hledá cesty, jak vyvézt pšenici, která jí „trčí“ v přístavech
Pečivo dlouho nebylo tak drahé, jako letos na jaře. Kromě vysoké inflace za to může válka na Ukrajině. Země zasažená ruskou invazí patří mezi největší světové exportéry pšenice, a jelikož musela uzavřít své přístavy, miliony tun obilnin nemá jak vyvézt. Ceny komodity kvůli tomu vyskočily prakticky všude, i ekonomika země utrpěla. Ukrajina se tak zoufale snaží najít nové cesty jak pšenici vyvézt a konečně jí svítá naděje, stále ale naráží na řadu problémů.
Ukrajina bývá nazývána „obilnicí Evropy“ a právoplatně. Podle údajů mezinárodního obilného výboru byla na přelomu let 2020 a 2021 čtvrtým největším vývozcem obilí, do zahraničí ho prodala 44,7 milionů tun. Nezásobovala přitom jen Evropu, ale i Blízký východ, který byl na dodávkách ukrajinské pšenice částečně závislý.
Export této pšenice se od začátku války prakticky zastavil. Probíhal převážně přes Černé a Azovské moře, jenže Rusové klíčové přístavy obsadili a Ukrajina přes ně nemůže nic vyvážet. Jde zejména o přístavy v Mariupolu, Berďansku, Skadovsku a Chersonu. „Rusko nenechá lodě připlouvat ani odplouvat, má Černé moře pod kontrolou,“ stěžoval si tento týden ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ukrajinské ministerstvo zemědělství pak potvrdilo, že přístavy musí nechat zavřené. „Přijetí tohoto opatření je způsobeno nemožností obsluhovat lodě a cestující, provádět nákladní, přepravní a další související ekonomické činnosti, které by zajistily odpovídající úroveň bezpečnosti plavby,“ uvedl úřad.
Podle zástupce Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) Josefa Schmidhubera uvázlo na Ukrajině kvůli blokádě Mariupolu dalších skoro 25 milionů tun obilí, citovala jej agentura Reuters. Ředitelka Světové obchodní organizace (WTO) Okonjová-Iwealaová v této souvislosti varovala, že pokud bude situace pokračovat, světové ceny potravin ještě porostou a to v některých regionech způsobí hlad. Od začátku invaze pšenice zdražila zhruba o 40 procent.
Ruské versus evropské koleje
Ukrajina si uvědomuje, že je to problém. Zastavení vývozu ji zasáhlo ze všech zemí úplně nejvíce, východoevropský stát byl na exportu pšenice finančně závislý. Je to také jeden z důvodů, proč se Rusko na blokádu černomořských přístavů zaměřilo. Ukrajina se tak na pozadí probíhající konfliktu snaží dojednat nové cesty, jak obilniny vyvážet.
Komunikuje při tom především s Litvou, Lotyšskem a Polskem, aby mohly pšenici vyvézt z jejich přístavů. Nejsložitější je ale vymyslet, jak miliony tun zrní na jejich hranice dostat, existují totiž jen dvě možnosti – vlakem nebo nákladními vozy.
„Hovořili jsme s panem Zelenským o tom, že Lotyšsko může pomoci exportovat obilniny z Ukrajiny, aby tok mohl procházet lotyšskými přístavy. Po jednání jsme svolali naše vlády a podnikneme další kroky, aby toto úsilí bylo úspěšné,“ potvrdil spolupráci už v polovině dubna lotyšský prezident Egils Levits.
Koncem dubna pak ukrajinský ministr pro agrární politiku a výživu Mykola Solskyi navštívil Lotyšsko a domlouval detaily. O několik dní později hovořil i s polskými a litevskými zástupci. „Naše nabídka je na stole. Pokud Ukrajina chce, může použít naše přístavy,“ uvedl minulý týden v rozhovoru pro Wall Street Journal polský prezident Andrzej Duda.
Vše je tedy na papíře připraveno, ale jestli pšenice může být skutečně transportována, ukáže až praxe. Jak popisuje web Fortune, existuje důvod, proč Ukrajina spoléhala hlavně na lodní dopravu – její železnice má jiné koleje než zbytek kontinentu.
Jde konkrétně o vzdálenost mezi jednotlivými liniemi na kolejích. Ukrajina používá ruský standard, který převzala z dob sovětského svazu, který je odlišný od západu Evropy. Obilí proto není problém převézt po Ukrajině, ale jakmile vlak dorazí na hranice, náklad musí vyložen a přemístěn do evropského vlaku přizpůsobenému evropským kolejím. To je časově složitý a drahý proces.
„Zvláštní uznání patří bojovníkům 110. samostatné mechanizované brigády za to, že dnes v Doněcké oblasti sestřelili další ruský (letoun) Su-25,“ vzkázal ukrajinský prezident Zelenskyj v pravidelném večerním videoprojevu.
Další podrobnosti nesdělil, poznamenala agentura Reuters, podle které nelze jeho tvrzení bezprostředně ověřit. Zelenskyj v projevu také hovořil o nové vlně ruského ostřelování ukrajinského území, zejména v Charkovské, Oděské a Dněpropetrovské oblasti, kde zahynuli nejméně dva lidé a další jsou zranění.
Vojáci 110. ukrajinské samostatné mechanizované brigády sestřelili dnes v Doněcké oblasti ruskou stíhačku Su-25, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj.
Podívejte se na aktuální snímky z Charkova, kde dnes zaútočili Rusové.
Lotyšsko a Litva jako bývalé sovětské republiky také sdílí tento rusko-ukrajinský standard, Polsko má ale evropské koleje. To jako překážku už v dubnu označil lotyšský ministr zemědělství Kęstutis Navickas. Zvažuje se proto jiný způsob. „Je možné to (pšenici, pozn. red.) dovézt nákladním vozem z Ukrajiny do Polska, může to být řešením,“ nastínil minulý týden ukrajinský velvyslanec v Polsku Andrij Deščycja.
Rozsah kolejí ale není jedinou komplikací. Ukrajinská železnice byla během bojů poničena, takže ne všechny používané trasy jsou plně funkční. Televize CNN dokonce uvádí, že v posledních dnech Rusové útoky na ukrajinské železnice ještě zesílili, mimo jiné aby zastavili dodávky západních zbraní.
Ukrajina každopádně bude muset situaci brzy vyřešit. Již započala setí letošní pšenice, a i když úroda nebude tak velká jako v předchozích letech, bude ji třeba někde skladovat. Sklady jsou přitom plné loňské pšenice, kterou se nepodařilo exportovat, takže zemi reálně hrozí, že nebude mít obilí kam fyzicky uložit. V dubnu se alespoň podařilo vyvézt 1 milion tun zrní.
