Zelenskyj přivítal prezidenty čtyř zemí. To není válka, to je terorismus, bouřil Duda
Polský prezident Andrzej Duda dnes po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě označil Ruskem zahájenou válku na Ukrajině za terorismus. Podle agentury Reuters zároveň zdůraznil, že za spáchané zločiny musejí před soudem stanout i ti, kdo dávali rozkazy.
Polský prezident Duda dnes na Ukrajinu přijel s prezidenty Estonska Alarem Karisem, Litvy Gitanasem Nausédou a Lotyšska Egilsem Levitsem.
Jde o první cestu hlav států na Ukrajinu od 24. února, kdy Rusko zahájilo agresi proti sousednímu státu. Předtím napadenou zemi navštívilo několik předsedů vlád, mezi nimi český premiér Petr Fiala, a tři čelní představitelé Evropské unie.
Před rozhovorem se Zelenským prezidenti Polska a Pobaltí společně zavítali do měst Borodjanka a Buča u Kyjeva, která utrpěla během ruského bombardování a okupace značné škody. Po jejich osvobození vyšly najevo barbarské zločiny, které tam ruští vojáci spáchali na civilním obyvatelstvu.
„Toto není válka, toto je terorismus,“ prohlásil na večerní tiskové konferenci Duda pod dojmem z návštěvy v Buči a Borodjance.
Ukrajina pokročila v klíčových reformách, zbývající přístupové kapitoly by mohly být otevřeny do konce letošního roku. Ve své pravidelné hodnotící zprávě o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v EU to dnes uvedla Evropská komise. Ukrajinská vláda již dříve naznačila, že jejím cílem je uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028. Komise je podle svých slov připravena tento podle ní ambiciózní cíl podporovat, nicméně k jeho dosažení je podle unijní exekutivy nutné urychlit tempo reforem, zejména v oblasti právního státu
Ukrajinské speciální síly se zapojily do těžkých bojů ve strategickém Pokrovsku na východě země, potvrdila dnes vojenská rozvědka bránící se země. Ruské ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských jednotek ve městě, kde prý už ovládli desítky budov.
„Pokračují tvrdé boje s ruskými okupanty,“ uvedla o situaci v Pokrovsku ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Příslušníci speciálních sil podle ní zajistili pozemní koridor, umožňující zásobování obránců města, a nyní se snaží nepříteli znemožnit ostřelování zásobovacích tras.
Rada Evropské unie schválila pátou platbu pro Ukrajinu ve výši 1,8 miliardy eur (přibližně 44 miliard Kč) z takzvané ukrajinské facility neboli nástroje pro Ukrajinu. Napadená země podle dnešního prohlášení Rady EU pokračuje v reformách, kterými unie vyplácení financí z nástroje podmínila. Peníze mají podpořit makrofinanční stabilitu a fungování veřejné správy Ukrajiny, která se od roku 2022 brání ruské invazi.
„Tato částka odráží úspěšné splnění devíti kroků požadovaných pro pátou platbu a jednoho zbývajícího kroku ze čtvrté platby,“ uvedla Rada EU, která zastupuje členské státy. Doplnila, že schválení další pravidelné čtvrtletní platby reflektuje reformy například v oblasti soudnictví, boje proti korupci, finančních trhů, místních samospráv nebo energetické politiky.
Litevský prezident Nauséda zareagoval ještě hned v Borodjance. „Tady ukázala svou tvář temná stránka lidstva,“ napsal na twitteru. „Brutální válečné zločiny spáchané ruskou armádou nezůstanou nepotrestány,“ dodal.
Rusko opakovaně popírá, že by se při bojových operacích zaměřovalo na civilní cíle, přestože záběry z bombardovaných měst a obcí jasně ukazují množství zničených obytných domů a objektů civilní infrastruktury. Obvinění z válečných zločinů páchaných ruskými vojáky Kreml označuje za provokace a falešné zprávy.
