Obavy rostou, Putinova invaze na Ukrajinu má přijít brzy. USA zmiňují „hrůzostrašný scénář“

Bílý dům považuje situaci na ukrajinsko-ruské hranici za „extrémně nebezpečnou“. Vojenští experti amerického prezidenta Joea Bidena se bojí, že by Moskva mohla každou chvíli zaútočit.

„Jsme nyní ve fázi, kdy Rusko může každou chvíli zahájit útok na Ukrajinu. Prezident Putin a Rusové budou muset učinit rozhodnutí, zda se budou potýkat s ekonomickými následky svých činů, nebo nikoliv,“ uvedla mluvčí Bílého domu Jen Psakiová.

Také britské ministerstvo obrany se obává nejhoršího, velké invaze pohlcující města, která si vyžádá životy mnoha civilistů. Vojenští specialisté jsou toho názoru, že se Putin v případě vpádu na Ukrajinu rozhodne pro „nejčernější scénář“.

Ruská armáda končí „mírovou misi“. Z Kazachstánu se vrátilo šest letadel s vojáky

Odborníci se nejprve domnívali, že Putin zvolí „jednoduché řešení“ a pošle svoje jednotky na Donbas, do regionu, který chce nezávislost a je okupovaný proruskými separatisty. Bojuje se zde od roku 2014. Podle posledních informací to však vypadá, že Rusko chystá nějakou větší akci, Putinovy jednotky jsou totiž na dostřel od Kyjeva.

„Opravdu silně věříme, že Putin se přikloní k plné invazi a nejen malému útoku. Dá se říct, že chce získat, co nejvíc Ukrajiny, co může,“ objasnil jeden z odborníků.

„Pokud by okupoval jen východní oblasti, nikdy by se nebyl schopen zmocnit celé Ukrajiny,“ dodal s tím, že ruský prezident si je dobře vědom toho, že Ukrajina nespadá do NATO, a západní státy tak na jeho vpád pravděpodobně nebudou vojensky reagovat. Zároveň Putina neodrazují ani sankce, už nyní totiž Rusko čelí postihům za anexi Krymu v roce 2014.

Napětí na ukrajinsko-ruské hranici stoupá. | ČTK/AP

Blinken: Hrozí útok v brzké době

Americký ministr zahraničí Antony Blinken při dnešní návštěvě Kyjeva řekl, že Rusko může zaútočit na Ukrajinu v brzké době. Zároveň vyzval Putina, aby se držel diplomacie. Washington současně oznámil další vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 200 milionů dolarů (4,3 miliardy korun), informovala agentura Reuters.

V rozhovoru s diplomaty na americkém velvyslanectví v Kyjevě Blinken uvedl, že pevně doufá, že ruský prezident bude řešit spory kolem Ukrajiny diplomatickou a mírovou cestou. Varoval však, že by Putin mohl v krátké době vydat rozkaz k útoku.

„V posledních několika měsících jsme se intenzivně věnovali Ukrajině kvůli značnému shromažďování ruských sil, které jsme zaznamenali v blízkosti ukrajinských hranic,“ řekl Blinken. „Víme, že existují plány na další zvýšení počtu vojáků ve velmi krátké době, což dává prezidentu Putinovi možnost, aby rovněž ve velmi krátké době podniknul další agresivní kroky proti Ukrajině,“ dodal s tím, že Moskva vojska soustřeďuje bez zjevného důvodu.

Zelenskyj varoval před panikou

Zdrženlivý postoj vůči názoru, že Ukrajině hrozí bezprostřední nebezpečí, naopak dnes v projevu k národu zveřejněném po dnešních jednáních s Blinkenem vyjádřil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Prezident připomněl, že Ukrajinci žijí s vědomím rizika možné ruské agrese již osm let od doby, kdy Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Toto riziko podle něj není v současnosti větší. Obyvatele Ukrajiny Zelenskyj zároveň vyzval, aby nepropadali panice.

Vojenští experti však zdůrazňují, že Rusko zintenzivnilo propagandistickou kampaň, kde Ukrajinu označuje za agresora, vyslalo také agenty zvyklé provádět sabotáže, což podle nich ukazuje na chystanou invazi. Sabotáže by měly vést k provokacím, které by měly podobnou ruskou operaci na Ukrajině zdůvodnit. Rusko však opakované odmítá, že by připravovalo útok na Ukrajinu, a dožaduje se, aby byl Ukrajině odepřen vstup do NATO.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Blinken po rozhovoru se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou ujistil, že USA budou pokračovat v „neúnavném“ diplomatickém úsilí, aby odvrátily případnou ruskou agresi vůči Ukrajině, a přislíbil, že v případě nutnosti Spojené státy poskytnou další asistenci Kyjevu nad rámec toho, co je již dohodnuto.

Na řadě jednání s Lavrovem

Pomoc Ukrajině podle Blinkena má v americkém kongresu silnou podporu republikánů i demokratů. Ministr také Rusko varoval před možnými sankcemi. Upřesnil, že během pátečních jednání v Ženevě se svému ruskému protějšku Sergeji Lavrovovi nechystá předat odpověď v písemné formě na ruské požadavky. O tom, že Moskva žádá detailní reakci Washingtonu v písemné podobě, mluvil Lavrov minulý týden.

Šéf ukrajinské diplomacie Kuleba na tiskové konferenci po jednání s Blinkenem ubezpečil, že Ukrajina nechystá vojenskou akci proti proruským separatistům na východě země. Zároveň obvinil Rusko, že se svým současným jednáním snaží zasít v ukrajinské společnosti paniku, a tím destabilizovat její finanční systém i celou její ekonomiku. Ukrajina podle něj doufá, že se Evropská unie a USA shodnou na důrazných protiruských sankcích.

Velvyslanec: Máme se bránit kameny?

Ukrajinský velvyslanec v Británie Vadym Prystaiko apeluje na Západ a žádá o další pomoc. „Nestydím se za prosby o pomoc. Žádáme víc a očekáváme, že víc dostaneme,“ nechal se slyšet ukrajinský diplomat.

„Rusko musí být zastaveno, nesmí se zastavit, když Putin rozhodne, že získal dost,“ navázal Prystaiko. Kritizoval hlavně Německo, které na rozdíl od Británie zatím neposkytlo Ukrajině pomoc. „Jak se máme bránit, pokud nemáme zbraně? Kameny?“ prohlásil. Prystaiko se domnívá, že prozatímní nepomoc Německa tkví v plynovodu Nord Stream 2. Kancléř Olaf Scholz vzkázal, že pokud Rusko skutečně útok zahájí, Německo chod plynovodu pozastaví.

Pomoc z USA

Administrativa prezidenta Joea Bidena dnes uvedla, že vojenská pomoc ve výši 200 milionů dolarů byla Ukrajině schválena koncem prosince. Ještě před přesunem ruských vojsk k ukrajinským hranicím poskytl Washington koncem loňského roku vojenskou pomoc Kyjevu ve výši 450 milionů dolarů (9,6 miliardy korun).

„Chtěl bych vám osobně, prezidentu (Joeu) Bidenovi a americké administrativě poděkovat za vojenskou podporu Ukrajiny, za zvýšení této pomoci,“ řekl Blinkenovi ukrajinský prezident. Vyjádřil také přesvědčení, že jakékoli rozhodnutí o Ukrajině nebude učiněno bez Ukrajiny. Na twitteru informoval, že s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem projednával po telefonu možnou účast Ukrajiny na červnovém summitu Severoatlantické aliance.

Lavrovův náměstek: Přestaňte jim dodávat zbraně

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov dnes podle agentury Interfax zopakoval, že USA a jejich spojenci by měli přestat dodávat Ukrajině zbraně. Bezpečnostní situace v Evropě je podle něj „kritická“, protože Západ využívá Ukrajinu k nátlaku na Rusko. Náměstek nicméně prohlásil, že si nemyslí, že v Evropě hrozí vypuknout rozsáhlá válka.

Británie v pondělí oznámila, že Ukrajině poskytne protitankové zbraně, Kanada podle médií vysílá na Ukrajinu malý kontingent speciálních jednotek. O dodávce zbraní a munice Kyjevu podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) uvažuje i česká vláda, uvedl v úterý deník Hospodářské noviny.