Vyhrocený rozvod Britů s EU: „Tvrdý brexit“ odmítli, chtějí měnit dohodu

Britští poslanci v úterý večer na závěr série hlasování o pozměňovacích návrzích k vládnímu plánu pro další postup ohledně brexitu podpořili požadavek, aby kontroverzní severoirskou pojistku v ‚rozvodové dohodě‘ Británie s Evropskou unií nahradila nespecifikovaná ‚alternativní ujednání‘ v zájmu zachování hladkého provozu na irské hranici.

Mluvčí předsedy Evropské rady Donalda Tuska ale odmítá nové podmínky Velké Británie. Preben Aaman řekl, že postoj unie je koordinovana s 27 hlavními městy bloku, že ‚rozvodová dohoda‘ zůstává nejlepší a také jedinou cestou, jak zajistit spořádaný odchod Británie z evropského bloku. „Pojistka je součástí dohody o vystoupení a dohoda o vystoupení není otevřena novému vyjednávání,“ uvedl mluvčí Tuskův mluvčí.

Návrh, který předložil vlivný předseda skupiny konzervativních poslanců Graham Brady a který byl označován za jeden z klíčových dodatků předložených poslanci, podpořila i premiérka Theresa Mayová. Unijní vyjednavačka Sabine Weyandová ale již v pondělí prohlásila, že sedmadvacítka je sice alternativním ujednáním otevřená, ale v tuto chvíli podle ní žádná neexistují.

Dílčí hlasování

Poslanci v úterý večer odmítli rozdílem 23 hlasů návrh labouristky Yvette Cooperové, který by otevíral cestu k hlasování o možnosti odložit vystoupení Británie z Evropské unie. Opatření požadovalo hlasování o alternativním brexitovém zákonu, který počítal s odkladem brexitu, pokud do 26. února nebude schválena dohoda zakotvující jeho podmínky.

Návrh byl součástí snahy poslanců převzít otěže procesu britského odchodu z Unie. Měl podporu labouristických špiček v Dolní sněmovně i dalších opozičních poslanců a také některých konzervativců. Britská premiérka Theresa Mayová v úterý poslance od jeho podpory zrazovala, protože odklad brexitu podle ní současné problémy neřeší.

Češka v Londýně má strach koupit letenku do Prahy. A líčí zmatky kvůli brexitu

Britští poslanci v úterý večer v úvodní sérii hlasování zamítli ale hned tři klíčové pozměňovací návrhy k vládnímu plánu pro další postup ohledně brexitu. Neprošly tak mimo jiné požadavky odmítnout britský odchodu z Evropské unie bez příslušné dohody s Bruselem, požadavek zajištění intenzivnější debaty Dolní sněmovny o brexitovém procesu či labouristická myšlenka jednat o novém brexitovém referendu.

Za klíčový někteří pozorovatelé označovali návrh konzervativce a bývalého generálního prokurátora Dominica Grievea, aby v únoru a v březnu vždy jeden den v týdnu neplatilo pravidlo, že vládní návrhy mají v parlamentu přednost před těmi od řadových poslanců. To by vytvořilo prostor k projednání nejrůznějších variant pro další směřování britského odchodu z Unie. Poslanci tuto myšlenku zamítli většinou dvaceti hlasů (301 ku 321).

Neprošel ani návrh předsedy opozičních labouristů Jeremyho Corbyna, který požadoval hlasování o labouristickém brexitovém plánu i o možnosti vypsat nové referendum. Podpořilo ho 296 poslanců, zatímco 327 hlasovalo proti.

„Evropa je v nebezpečí.“ Kunderu, Rushdieho a další slavné děsí vlna populismu

Stejný osud, ovšem s výrazně větším rozdílem, potkal dodatek předložený Skotskou národní stranou, který chtěl mimo jiné zabránit brexitu bez dohody (39 pro a 327 proti).

Britové se pro odchod své země z EU vyslovili v referendu v roce 2016. Vystoupení Británie je naplánováno na 29. března letošního roku. Britská premiérka Theresa Mayová sice s EU připravila dohodu o podmínkách brexitu, Parlament ji však odmítl. Odchod Spojeného království z EU bez jakékoliv dohody je proto stále reálnou variantou.

Komentátoři: Naprostý obrat Mayové

Mayová dnes potvrdila, že se pokusí projednat „významné“ změny v rozvodové dohodě, což podle ní znamená její opětovné vyjednání. „Nemluvím tu o další výměně dopisů, ale o významné a právně závazné změně v dohodě o odchodu z EU,“ řekla Mayová poslancům. Připustila, že vyjednat takovou změnu nebude snadné. „Bude to znamenat nové otevření (brexitové) dohody, tedy krok, který, jak vím, má mezi evropskými partnery jen malou podporu,“ dodala.

Britští komentátoři toto oznámení považují za naprostý obrat. Připomínají, že Mayová strávila vyjednáváním dohody s EU dva roky, a nyní se de facto rozhodla podrobit vůli poslanců.

Problém irské pojistky

Premiérka dodala, že chce především další záruky týkající se takzvané irské pojistky. Takzvaný protokol o Irsku a Severním Irsku v připravené dohodě o brexitu stanoví, že pokud se nenajde lepší řešení, obnovení hranice mezi těmito dvěma územími se po přechodném období brexitu odvrátí vytvořením společného celního prostoru EU s Británií. Část britských politiků ale v takovém scénáři vidí snahu EU trvale připoutat Británii k bloku.

Evropská sedmadvacítka včetně klíčového Irska dala opakovaně najevo, že o dohodě včetně irské pojistky znovu jednat nehodlá. Dojednaná pojistka je podle Dublinu už v nynější podobě kompromisem respektujícím britské požadavky.

Plán vypustit pojistku z brexitové dohody předložil vlivný předseda skupiny konzervativních poslanců Graham Brady a podporu mu dnes v Dolní sněmovně vyjádřila i premiérka Mayová. Šlo o poměrně mimořádný krok, neboť předsedkyně vlády tím v podstatě argumentovala proti části dohody s EU, kterou sama dojednala. Dříve navíc uváděla, že bez pojistky zajišťující volnou hranici mezi Irskem a Severním Irskem se dohoda o brexitu neobejde. Zároveň se dá očekávat, že na požadavek nahradit severoirskou pojistku mlhavými alternativními mechanismy by EU nereagovala vstřícně.

Corbyn chce nové referendum

Celkem sedm pozměňovacích návrhů k vládnímu plánu pro další postup ohledně brexitu posunul do dnešní poslanecké rozpravy předseda britské Dolní sněmovny John Bercow. Pozornost médií i politiků se soustřeďuje na dva z nich: jeden otevírá cestu k hlasování o odkladu brexitu, ten druhý se zabývá právě irskou pojistkou v „rozvodové dohodě“ Británie s EU, kterou by mohlo nahradit nespecifikovaná „alternativní ujednání“ pro zachování hladkého provozu na irské hranici.

Schválenými pozměňovacími návrhy k vládní strategii pro další postup se kabinet nemusí řídit, byl by však pod velkým politickým tlakem, aby tak učinil. Tento měsíc už se Mayová jednou takto parlamentu podřídila.

Další tři dnešní pozměňovací návrhy se různými způsoby snaží odvrátit brexit bez dohody. To lídr labouristů Jeremy Corbyn požaduje hlasování o labouristickém brexitovém plánu, jakož i o možnosti vypsat nové referendum. 

Dovoz z Británie do Česka se propadá

Nejistota kolem brexitu je patrná i v souvislosti s mezinárodním obchodem. Dovoz zboží z Británie do ČR se v posledních měsících stále více propadá, v listopadu se snížil meziročně o 35,9 procenta. Pokles importu se postupně prohlubuje už od loňského ledna, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu.

Český export do Británie loni za 11 měsíců klesl jen o 2,7 procenta. Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka listopadová hodnota dovozu zboží z Velké Británie do ČR může být negativním výkyvem, za období leden až listopad je meziroční pokles nižší. „Nicméně negativní trend je zřejmý a je velmi pravděpodobné, že brexit, resp. obavy z něj, k tomu přispívají. Z této situace profitují firmy v ostatních evropských zemích, které dokážou nahradit dodávky britských firem,“ uvedl Marek.

Komunistu v podmínce láká Brusel. Arťom (30) chce znárodnění i referendum o EU

„Nejistota související s brexitem si vybírá postupně stále vyšší daň v oblasti vzájemného obchodu Česka a Británie. Zatímco ještě počátkem roku 2018 se dovoz ze Spojeného království do ČR pohyboval na meziročně vyšší úrovni, poté začal měsíc po měsíci klesat,“ dodal hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Připomněl, že Spojené království je spolu s Rakouskem jediným z klíčových importérů do ČR, jehož objem dovozu loni meziročně klesal.

„Vzhledem k tomu, že všechny podoby brexitu s sebou nesou negativní dopady na britskou ekonomiku, liší se jen jejich intenzitou, dopadne brexit negativně také na vývoz z ČR do Británie. Brexit nejvíce zasáhne, kromě Británie samotné, Irsko, skandinávské země, Benelux, střední Evropu a Pobaltí,“ dodal Marek.

Plán pro tvrdý brexit: Konec volného pohybu osob

Britské ministerstvo vnitra v pondělí zveřejnilo plán, podle nějž vláda v případě odchodu z EU bez dohody neprodleně ukončí pravidla volného pohybu osob pro občany zbývajících unijních zemí. Zákaz se bude vztahovat na Švýcarsko a státy Evropského hospodářského prostoru, který kromě zemí EU tvoří také Norsko, Island a Lichtenštejnsko.

Pro přechodné období budou lidé z Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska spolu se svými rodinnými příslušníky moci jezdit do Spojeného království na návštěvy a za účelem studia nebo práce ve stejném režimu jako dosud. Pro pobyty delší než tři měsíce si však občané dotčených států už budou muset zažádat o přechodný pobyt. V případě, že budou chtít v Británii zůstat déle než tři roky, budou muset podat žádost již v rámci nového imigračního systému, který bude spuštěn v roce 2021 a který bude založen na odborné kvalifikaci, sdělilo ministerstvo.