Češka v Londýně má strach koupit letenku do Prahy. A líčí zmatky kvůli brexitu

„Na 29. března bych si letenku do Prahy ještě koupila, na 30. března už ne,“ říká Tereza Anteneová - bývalá česká novinářka, která žije ve Velké Británii už téměř 7 let. Založila si tam vlastní firmu a je současně mluvčí Českého centra Londýn, jehož zřizovatelem je české Ministerstvo zahraničí.

Její obavy z nákupu letenek po zatím oficiálním termínu brexitu tak jen odrážejí obavy a náladu mezi Brity ale i občany Evropské unie, kteří ve Spojeném království žijí a pracují. Aby tam ti, co jsou v zemi více než pět let, mohli žít relativně v klidu i po brexitu, doporučují jim úřady, aby si zažádali o takzvanou rezidenční kartu a přihlásili se do online systému. Jenže i dva měsíce před oficiálním termínem brexitu – který má nastat 29. března, se podmínky pro všechny mění téměř nepřetržitě.

Chaos okolo poplatků

„Za vše mluví příklad z minulého týdne. V úterý ráno všechna média psala a říkala, že všichni Evropané se musejí online registrovat, a k tomu že musejí zaplatit i poplatek 65 liber, aby tu mohli zůstat, ale za dvě nebo tři hodiny na to premiérka Mayová v parlamentu řekla, že žádný poplatek nikdo platit nebude, a kdo už ho zaplatil, bude mu vrácen,“ popisuje chaos doslova v přímém přenosu, který předvádějí britští politici v čele s premiérkou, Češka Tereza.

CzechInvest jedná s desítkami firem z VB o přesunu aktivit do ČR

Sama si prý už raději kartu vyřídila – už jí zbývá vyřídit jen online registrace. A vypadá to, že povinný poplatek 65 liber tedy opravdu ušetří. Všichni Evropané žijící ve Spojeném království ale stále také ani neví, jestli se musejí do systému přihlásit ještě před brexitem, nebo stačí až v průběhu několika týdnů, co Británie skutečně oficiálně Evropskou unii opustí.

„Ideální je samozřejmě si vyřídit občanství, což je zdlouhavé, ale dá se to. Minimálně ale ta rezidenční karta a zaregistrování se online znamená, že by nikdo neměl mít problém s dalším působením tady.“

Firmy, kde jsou nejen Češi ale i občané dalších evropských států zaměstnaní, se prý snaží svým lidem vyjít co nejvíce vstříc a s povinnostmi spojenými s brexitem jim co nejvíce pomoct. „Firmy samozřejmě o své zaměstnance stojí a tak se jim snaží dávat potřebné informace a směřovat je na správné úřady. Kdo potřebuje, dostane tu kvůli úřadování den nebo dva volna,“ popisuje vstřícnost firem Tereza.

Byrokrati na úřadech

S přístupem úřadů už je to podle jejích vlastních zkušeností ale horší. „Britové jsou obecně velcí byrokrati. A na úřadech tu mají čistě chladný přístup. Téměř vůbec tu s ničím nepomůžou. Když vám chybí nějaký dokument, tak vás prostě vrátí a vůbec žádné slitování nemají. A je jedno, že brexit je především jimi způsobený problém,“ popisuje Tereza, která Sama raději na úřady nejdříve telefonuje, než se tam s dokumenty vydá osobně.

BBC čeká po „rozvodu“ stěhování. Pro vysílání v EU potřebují základny i v ostatních zemích

Chaos okolo Brexitu se už ale nelíbí ani samotným Britům. Nad pivem nebo kafem si dost často povídají o tom, jak politici selhali. „Lidé se v tom už ztratili a jsou čím dál tím víc nazlobení. Nejen kvůli tomu, že nikdo nic neví, ale lidé si také uvědomují, že politici jsou víc a víc rozhádaní a v takovém měřítku na to tady nikdo není zvyklý. Tady jsou lidé zvyklí na to, že se i sebevětší problém dá vyřešit nad šálkem silného černého čaje s mlékem, ale ani ten už na brexit jak se zdá nestačí, navíc na něj v budoucnu možná bude platit clo,“ popisuje bývalá novinářka s tím, že ani sami Britové stále nevědí, jak vůbec brexit dopadne.

Rezignuje Mayová? 

„Britové už chtějí, aby konečně k něčemu došlo a ne, aby se stále politici handrkovali, je zkrátka potřeba, aby jim zchladly hlavy. Druhého referenda se ale na druhou stranu lidé bojí, protože vědí, že by dostala na frak především demokracie,“ dohady a posledních dva a půl roku, kdy podle ní selhává jak vláda, tak opozice, převedli zemi do ústavní krize, i když v Británii fakticky psanou ústavu nemají.

Stále častěji se v Londýně mluví také o možnosti, že by Theresa Mayová mohla celou situaci odblokovat a to tím, že by za určitých podmínek rezignovala na post premiérky. I když ona sama to stále vehementně odmítá.

„Problém je ale v tom, a tady se o tom už mluví, že to možná bude muset položit, aby vůbec nějaký brexit prošel. Udělat to ale může za určitých podmínek a navrhnout scénář například: "Já odejdu, ale vy mi garantujete, že se nestane to a to…", tedy že bude hrát vabank,“ říká Tereza, která má dění v Británii hned z první ruky. Plynně mluví anglicky, protože tu vyrůstala část svého dětství, čte místní noviny a setkává se také pravidelně s místními politiky v rámci své každodenní práce.

Mayová řekla plán B pro brexit. Kateřina Zemanová při něm ušetří

Mayová ale podle ní bude bojovat do poslední chvíle. A to i proto, že hned po referendu před dvěma a půl lety vzala vše na svá bedra a dohodu se snažila dojednat v podstatě úplně sama.

„Ona je opravdový politik. Žije jen s manželem, nemá děti a politika je tedy její pomyslné dítě. Bere ji jako poslání, ona skutečně chce Británii pomoct, a dělá to, co si myslí, že je pro zemi to nejlepší,“ říká o britské premiérce bývalá česká novinářka, a to ať už si o vyjednávání Theresy Mayové můžeme myslet cokoliv.

Porod Meghan víc než brexit

Na závěr rozhovoru pro Blesk Zprávy se navíc shodla s českým velvyslancem v Londýně Liborem Sečkou, podle kterého staví Britové naroveň zájem o brexit stejně jako o porod Meghan Markle – manželku prince Harryho. Podle Terezy je zájem o narození nového člena královské rodiny v posledních týdnech možná ještě o něco větší – termín porodu se totiž blíží.

„Za porodem je vidět lidský příběh, navíc je Meghan Američanka, která se stala členkou královské rodiny a porodí dítě, které bude napůl Američan a napůl Brit, to je něco, co je pro královskou rodinu naprosto neslýchané. Zato brexit jednoduše pro Brity hmatatelný není. Nikdo neví, jestli a kdy vůbec bude a jaké skutečné důsledky může mít,“ dodala Tereza Anteneová, která sama s napětím vyhlíží konečné rozhodnutí.

Britský parlament přitom může zavelet k odchodu z Evropské unie buď na základě dohody s Evropskou unií, nebo může prásknout do stolu a odejít bez stanovení jakýchkoliv dalších pravidel, může ale také požádat o odklad brexitu a nebo také o jeho úplné zrušení.