Ministerstvo chce změny v přijímačkách. Školám k úpravám chybí motivace, míní expert

„Nastavené hodnotící procesy a způsoby ověřování znalostí zásadním způsobem ovlivňují to, co se ve školách učí. Z tohoto důvodu je nutné inovativně rozvíjet průběžné hodnocení a změnit koncept jednotné přijímací zkoušky a společné části maturitní zkoušky, aby v mnohem větší míře ověřovaly míru osvojení kompetencí stanovených konkrétním vzdělávacím programem,“ píše ministerstvo školství ve svém dokumentu nazvaném Strategie 2030+.

MŠMT na dotaz Blesk Zpráv pouze stručně odpovědělo, že se debatě o podobě testů v budoucnosti nebrání.

„Strategie ministerstva má dva rámcové cíle. Jedním z nich je proměna cíle obsahu vzdělávání směrem ke kompetencím. Druhý cíl je otázka rovných příležitostí ve vzdělávání bez ohledu na sociální zázemí. Všechna uvedená opatření jsou otázkou roků a roků intenzivní práce, včetně přípravy revize obsahu vzdělávání,“ vysvětlil Blesk Zprávám konzultant společnosti EDUin Karel Gargulák.

U maturity z matematiky pomohly úlevy: Tisíc studentů prošlo „s odřenýma ušima“. Čeština dopadla lépe

Poslanci jsou zahlceni, aby nastavili příští školní rok

Podle poslankyně ČSSD a členky sněmovního školského výboru Kateřiny Valachové nemají ani zákonodárci aktuálně na stole žádný konkrétní návrh změn ve vzdělávání.

„Teď během června jsme jako poslanci zahlceni tím, abychom nastavili příští školní rok v souvislosti s tím, co se stalo,“ řekla Blesk Zprávám s jasným odkazem na covidovou krizi, která ve velké míře otestovala limity českého školství.

„Rozhodně se budeme zabývat dalším školním rokem 2021/22 na společném zasedání zdravotního a školského výboru teď během června. To jsem iniciovala já… a ten smysl je takový, protože pravděpodobně bez přítomnosti covidu-19 nebude, abychom se právě v případě přijímacích zkoušek i maturit lépe připravili než ten minulý rok a lépe se potkalo to zadání a realita toho, co se odučí a těch věcí, které jsou následně ověřovány skrze zkoušky. Tohle lepší propojení mezi všemi aktéry bychom chtěli do konce června vyřešit,“ zmínila Valachová.

Zároveň dodala, že návrhy, které jsou nastíněny ve Strategii 2030+, jsou jí sympatické a v budoucnu je hodlá podporovat.

Do školy bez roušky? Vojtěch zabrzdil naděje dětí i rodičů, s Plagou bude jednat v pondělí

Valachová: Ředitelé možnosti mají, jen je nevyužívají

Ve své strategii ministerstvo totiž mimo jiné píše, že „ředitelé budou podpořeni ve využívání dalších možností hodnocení v rámci školní části přijímacího řízení“. Má tím na mysli například portfolia žáků, předpoklady pro daný obor nebo profilové testy.

„Jde o využití všech kompetencí, které mají jak MŠMT, tak Cermat. Abychom lépe pro žáky a studenty naladili právě to, že ty přijímací a maturitní zkoušky jsou uzlové body, které nemají být v žádném případě likvidační, ale mají být prostupné a mají ověřit, co se opravdu naučilo tak, jak se to odučilo. Cílem je poslat žáka na tu nejlepší cestu za úspěchem,“ řekla poslankyně Blesk Zprávám. A přidala i svůj vhled do problematiky.

Podle Valachové Strategie 2030+ ve skutečnosti reaguje na to, co už je dnes z hlediska praxe možné, ale ze strany ředitelů se moc nevyužívá. „Vysvětluji si ji tak, že by měla v terénu a praxi podpořit to, aby ředitelé těch svých 40 % možností u přijímacích zkoušek (60 % tvoří výsledky ze společné části - matematiky a českého jazyka, pozn. red.) využívali tak, aby ten vějíř dovedností, znalostí a kompetencí u každého žáka byl hodnocen komplexně,“ míní bývalá ministryně školství.

Vysílali jsme: Smejkal o dalším létu s covidem. Čeká nás podobný scénář jako loni?

Lidé by se do škol měli vracet za dalším vzděláváním

Proč ale systém na možnost úpravy nereaguje? Podle Garguláka je důvodem prostá skutečnost, že neexistuje legislativní rámec a finanční motivace, proč by se školy měly do profilace zkoušek více zapojovat.

„V případě přijímacích řízení se hodně mluví o tom, že ty rozhodné testy by neměly být tím hlavním. Test by neměl v tomto případě být nějakým primárním nástrojem, ale spíše by se těm školám měla poskytovat nějaká paleta nástrojů v rámci přechodu mezi základním a středním vzděláváním. Myslím si, že je důležité, aby zároveň s tím probíhala debata o proměně té oborové struktury, která spíše míří tím směrem, že se posílí více obory v tom duchu, že trochu prodlouží to všeobecné vzdělávání a specializace se zacílí do dalších vyšších ročníků střední školy,“ říká Gargulák, jenž zmiňuje další aspekt, který strategie ministerstva zmiňuje jako slibný cíl do budoucna - celoživotní vzdělávání.

„Zároveň se to ještě všechno propojí s tím, že stejně budou ti jednotlivci vzděláváni profesně po celý život. Z toho důvodu by bylo dobré, kdyby ty školy byly klíčovým hráčem a lidé by se tam vraceli za dalším profesním vzděláváním. To je vize, kterou ministerstvo teď hodně akcentuje. Zkrátka se uvažuje o posílení role celoživotního vzdělávání, která zatím ve školství moc podporovaná není,“ dodává Gargulák.