Místostarosta Chřibské pro Blesk o šíleném střelci: Hoďte mi bouchačku, jinak nás zabije
Když začal šílený Roman C. (†39) na radnici v Chřibské střílet, místostarosta Jaromír Nepovím se zabarikádoval v kanceláři. Pomocí těžkých komod držel nezamčené dveře, které ho oddělovaly od vraha. Podle jeho slov ustál až 200 výstřelů, než ze strachu vyskočil oknem. I díky jeho statečnosti nebylo obětí více.
„Na úřadě nás všechny zachránilo to, že ten člověk střílel z bytu z domu naproti a trefil starostu, který se šel podívat na rozbitou schránku. To byl ten první impuls, který nás zachránil, protože od té doby jsme věděli, že se střílí. Starosta po střelbě utekl dovnitř, zesnulý kamarád Libor C. utíkal nahoru a říká: Jarine, na náměstí se střílí, je tam nějaký šílenec a střílí. V ten moment jsem šel na kamerový systém a viděl jsem, jak je starosta dole u stolu,“ vzpomínal pro Blesk místostarosta Nepovím.
„Dolů za ním okamžitě utíkaly sekretářky, do poslední chvíle jsme nevěděli, co se děje. Na kameře jsem viděl, že nějaký šílenec v kšiltovce, s kapucí a dlouhou zbraní v ruce jde od kašny směrem na úřad. Cestou střílí na starostovo auto i do budovy úřadu a poté vešel dovnitř. V tu chvíli děvčata přiběhla nahoru, zamkly se do svojí kanceláře a my s Liborem jsme zůstali sami na chodbě,“ líčil Nepovím.
„Nenapadlo nás nic jiného, než přistrčit dvě velké komody ke dveřím. Libor šel mezitím do druhé kanceláře, já držel ty komody do poslední chvíle, připadalo mi to jako věčnost, ale mohlo to být šest deset minut. Odhadem padlo 200 výstřelů, hodně z nich do zámku, protože si myslel, že ty dveře jsou zamčené. Celé to tam rozstřílel. Sekretářky seděly v místnosti za mnou v další kanceláři za dveřmi,“ popisoval místostarosta.
Hoďte mi bouchačku, jinak nás zabije
Situace byla stále zoufalejší. „Měl jsem štěstí, že jsem byl za silnou zdí, protože jinak tam je všechno ze sádrokartonu, a všechno to rozstřílel na padrť. Když už jsem neměl sílu, utekl jsem za Liborem, ale ten už byl zřejmě bohužel zraněný asi od nějaké odražené kulky. Naházel jsem tam ještě další komody… Pak jsem vykoukl z okna a křičel jsem na policisty, ať nám hodí bouchačku, že už je za dveřmi a že když nic neudělají, všichni tam umřeme. Byli ve stresu a řekli, že nemohou nic dělat, že musí počkat na URNU,“ vypověděl Nepovím.
„Uvědomil jsem si, že je to konečná, že jestli tam zůstaneme, tak jsme mrtví. Sednul jsem si na parapet, podíval jsem se na Libora a řekl mu: ‚Cico, pojď, pojď‘. Nevěděl jsem, že je zraněný, že nemůže, a šel jsem. Nahnul jsem se z okna k vlajce, chytnul jsem se držáku a zkoušel jsem se zhoupnout a skočit na okno pod tím, ale dopadl jsem přímo na zem bokem. Potom už jsem se jen odplazil, utekl směrem k náměstí a v tu chvíli začal policejní zásah,“ vylíčil místostarosta.
Zastřelil se před mámou
Objevily se zmínky, že střelec o záměru vystřílet obci mluvil dlouhodobě. „To nevím, kde ty lidé vzali. Já nic takového neslyšel. A co se týče nelegálně držených zbraní a že to každý věděl? To je nesmysl, kdybych to věděl, hned to nahlásím a řeším, sám jsem držitelem zbrojního průkazu,“ sdělil Blesku místostarosta.
O motivu místostarosta nespekuloval. „Absolutně o něm nic netuším, bydlel v městském bytě, takže jsem se s ním potkal jen kvůli výměně žárovky, na chodbě, na náměstí. Vůbec netuším, co ho k tomu vedlo,“ vysvětloval.
Střelec se nakonec dostal i do místnosti, ve které se schovávala trojice sekretářek. „To už mám jen z doslechu, že se dostal dovnitř. Mezi těmi ženami byla i jeho máma. Před ní se nakonec zastřelil,“ popsal Jaromír Nepovím.
Matka střelce to podle něj bude mít těžké. „Jeho matku vynechám, to je záležitost kriminální policie, tady v obci to bude mít mezi lidmi samozřejmě těžké, je to hrozná tragédie. Zbylé dvě sekretářky to berou neskutečně statečně. Nyní se zařizují opravy a úklid, v rámci úřadu spolu komunikujeme a od dalšího týdne by se měl obnovit provoz, starosta samozřejmě zůstane ještě v rekonvalescenci a úřad do jeho návratu povedu já,“ dodal.
Střílet do míst, kam není vidět je chyba. Policistka střílela skrz dveře a zranila úřednici.