Tomáš (†40) a jeho láska Markéta (†17) se utopili v Itálii: Dojemné poslední rozloučení s bývalým vojákem
Obrovská tragédie se stala v září v italském městečku Martinsicuro. Zamilovaný pár, který tam byl na dovolené, se utopil v moři. Jejich těla našla policie až po několika dnech. V pondělí proběhlo v Litoměřicích dojemné rozloučení s Tomášem, obřad se také vysílal online. Pozůstalí na Tomáše vzpomínají jako na člověka s dobrým srdcem, který byl ochoten každému pomoci.
Dvojice si koncem srpna vyrazila autem na dovolenou do Itálie. Ubytovali se v apartmánu a užívali si společný čas. V závěru dovolené se však Markéta přestala ozývat mamince Ireně a ta dostala o dceru strach. Později se potvrdilo nejhorší, policie našla v moři tělo teprve sedmnáctileté dívky, paní Irena ji poznala podle náušnice. O dvacet kilometrů dál úřady našly další tělo, nebylo ovšem jisté, zda jde o přítele Markéty Tomáše. Bývalého vojáka nakonec identifikovali pomocí testu DNA.
Tragická smrt páru zasáhla všechny, kteří je znali. Nyní proběhlo také poslední rozloučení s oběma. S mladou dívkou se rodina rozloučila v rodinném kruhu. Tomáše blízcí vyprovodili na poslední cestu v pondělí v Litoměřicích a všichni, kdo se nemohli zúčastnit, mohli obřad sledovat na YouTube.
Krásná slova o zesnulém pronesl litoměřický evangelický farář Jiří Šamšula a Zdeněk Bárta, který spoluzaložil místní pobočku Diakonie. Což je zařízení Českobratrské církve evangelické, druhá největší nestátní organizace zabývající se sociálními službami a občanskou pomocí. V litoměřické Diakonii Tomáš ochotně a nezištně pomáhal.
Obětavý a srdečný dobrovolník
Na pohřbu zazněla dojemná slova. Na bývalého vojáka všichni vzpomínají především jako na laskavého muže, který život zasvětil tomu, že pomáhal druhým. Mluvčí zmínili také jeho lásku k fotografování, knihám, lyžování i cestování. „Nadevše miloval svou rodinu, do které počítal také svoji partnerku,“ uvedl ve vzpomínce Šamšula.
„Když jste mu zavolali ve tři ráno, byl ochoten sednout do auta a jet přes půl republiky, aby pomohl.“ Během smutečního obřadu zazněla také píseň Řiditel autobusu od kapely The Tap Tap, kterou měl Tomáš moc rád. Prý mu vždy připomínala, že on chce být přesným opakem takového řidiče. „Pro každého měl svůj úsměv, řada lidí mi dosvědčila, že jim zlepšoval náladu, cítili z něj, že má rád lidi,“ uvedl Zdeněk Bárta.
Pomáhat má smysl, říkal
Ten také řekl, že je moc rád, že měl tu čest Tomáše poznat. Popsal, jak zesnulý začal pomáhat v chráněném bydlení jejich Diakonie a později se víc a víc zapojoval i v jiných projektech. Město Litoměřice jej dokonce za jeho dobrovolnickou činnost v roce 2019 ocenilo. Další ocenění v letošním roce už muž bohužel dostal in memoriam. „Jsem moc rád, že jsou organizace, kam může člověk jako dobrovolník přijít a zapojit se, jsem přesvědčen, že pomáhat má smysl,“ napsal o dobrovolnictví v Diakonii sám Tomáš.
Řečníci nezapomněli zmínit ani lásku k fotografování, kterou v sobě laskavý dobrovolník choval. „Byl to skvělý fotograf, měl zvláštní dar zbavovat fotografované objekty trémy,“ zaznělo z úst Bárty. Ten také připojil krásnou milou vzpomínku od ženy, kterou jednou Tomáš fotil. Na závěr zazněla krátká modlitba a promítaly se snímky ze života zesnulého. „Vážení a milí cestující, váš prďácký a milý řidič vám přeje, abyste na něj nikdy nezapomněli,“ ukončil farář obřad slovy samotného Tomáše.
Témata:
Související
