Zavírání škol bylo zbytečné. Na šíření covidu nemělo téměř žádný vliv, potvrdila studie
Japonští vědci ve spolupráci se svými americkými kolegy představili studii zaměřenou na vztah mezi šířením covidu-19 a zavíráním škol. Podle závěrů jejich práce tato taktika, kterou během pandemie přijala většina světových států, v Japonsku na jaře 2020 nezafungovala, uvedl list Daily Mail.
Studie, kterou předložili experti z Harvardu, tokijské Univerzity Gakušúin a Univerzity v Šizuoce a která vyšla v odborném časopise Nature Medicine, se zaměřuje na japonské obce a města, jež zavřely, případně nezavřely své školy během první vlny covidu-19 na jaře loňského roku. Podle odborníků zavření škol nemělo na počty nakažených na 100 tisíc osob vůbec žádný vliv.
Zavírání škol mělo spíše negativní dopad
„Statisticky tam nebyl žádný rozdíl,“ shodují se autoři výzkumu. Předešlé studie dokonce uvedly, že distanční výuka přes platformy jako Zoom měla až negativní dopad na děti a dospívají, a to nejen na jejich vzdělání a schopnosti se učit, ale i na jejich duševní zdraví. Podle expertů zavírání škol rozhodně „nepřispělo k zamezení šíření nákazy“, pouze vedlo k narušení života žáků a studentů.
„Nenašli jsme žádné důkazy, které by ukazovaly, že zavření škol v Japonsku snížilo počet případů covidu-19 a zabránilo dalšímu šíření viru,“ vysvětlili vědci ve své práci. „Což dokazuje, že by tato strategie měla být přezkoumána, zvláště pak kvůli negativnímu dopadu na děti a jejich rodiče,“ doplnili specialisté.
Uzavření škol přišlo, nejen v Japonsku, na jaře 2020 a stalo se jednou z klíčových taktik boje s pandemií covidu-19. Už od její první aplikace začali experti zkoumat její účinnost. Došli k závěrům, že distanční výuka je škodlivá pro děti všeho věku, od školky po závěr střední školy. Dobře se s ní nevyrovnávají ani starší studenti.
Lepší strategií je sociální distancování
Během své práce měli vědci k dispozici údaje z 847 obcí v Tokiu a Ósace a pracovali se záznamy 25 z celkových 47 japonských prefektur. Neobjevili žádné rozdíly v počtu případů na 100 tisíc obyvatel v místech, kde byly a kde nebyly uzavřeny školy. Zaměřovali se období březen až červen 2020. „Uzavření škol snížilo učební příležitosti dětí, negativně se odrazilo na jejich fyzickém i psychickém vývoji, ztížilo pracovní život jejich rodičů,“ vyjmenoval spoluautor studie Kentaro Fukumoto.
„Centrální vláda by měla do budoucna zvážit, zda by se měly školy v takových situacích zavírat,“ dodal. Jejich studie rozhodně není prvním výzkumem, který vyzdvihl negativní dopad distanční výuky a fakt, že zavírání škol v podstatě nemá na boj s covidem-19 žádný vliv. Stejné problematice se věnovali odborníci z Hongkongu nebo Pekingu. Oproti tomu sociální distancování v rámci celé populace na veřejných místech podle světových kapacit snížilo počty případů i obětí někdy až o 50 procent.
Jedná se o matoucí studii na objednávku, aby se vlády vyvinily z tisíců mrtvol učitelů s covidem, které mají otevřené klasické tereziánské školy na svědomí. Data jsou z jara 2020, a tedy se týkají ještě původní varianty viru, proti které mohly rozestupy ještě trochu pomáhat. Ale současná delta plus varianta má už mnohem vyšší reprodukční číslo, takže pár nakažených spolehlivě promoří celou školu, viz. Bílina. Státy se samozřejmě drezury shrbených žáků v dřevěných lavicích vzdát nechtějí, je to pro ně mocenský nástroj, ale budoucnost patří kombinovanému vzdělávání s online výukou a dalšími formami. A překvapivě státy dnes považované za rozvojové v tom získávají převahu. Tamní učitelé jsou často i překvapeni, proč vyspělá Evropa zabíjí učitele prezenční výukou na covid, zatímco v méně bohatých státech se distanční výuku podařilo celkem dobře zavést.