Experti upozorňují na daň za časté videokonference: I Češi se ženou na plastiky
Kvůli pandemii covidu-19 začali lidé více pracovat z domova a často používat videokonference. Pomocí různých online platforem se neřešila jen práce, ale také online výuka, mnohdy i běžná komunikace mezi členy rodiny, kteří se nemohli vídat. Kvůli tomu vznikl nový fenomén: Zoom Dysmorphia. Lidé nikdy tak často nevídali svoji tvář na monitorech a na mnoho z nich to má negativní psychický dopad kvůli zevnějšku. V USA tak narostl počet návštěv plastických chirurgů. Začínají poruše vnímání sebe sama propadat i Češi?
Platformy jako Zoom, Google Meet nebo Skype zažívaly během pandemie boom. Zatímco v lednu 2020 si podle statistik stáhlo platformu na konferenční hovory Zoom přibližně 56 tisíc lidí denně, od března se tento počet zvýšil na 2,13 milionů stažení denně. Před pandemii denně používalo video platformu Zoom 10 milionů lidí. Během roku 2020 to bylo již 300 miliónů lidí za den. A Google Meet používá nyní přes 100 miliónů lidí za den.
Lidé přes online konference řešili práci, online výuku, ale i třeba blahopřání k narozeninám, příbuzní, kteří se nemohli vídat, trávili často svůj čas videokonferenčními hovory. Nekonečné pracovní home office u počítače si ale berou daň i na tom, jak smýšlíme sami o sobě.
Lidé pochybují o svém zevnějšku
Odborníci v USA upozornili na nový fenomén, který nazvali Zoom Dysmorphia (Zoom dysmorfie). Pojem je odvozen od dysmorfofobické poruchy, kdy je člověk přesvědčen, že má na svém těle jednu či více vad a kvůli tomu vyhledává různé lékaře - zejména plastické chirurgy, aby se nedokonalostí zbavil. Jedná se o poruchu hodnocení vlastního těla, kdy člověk trpí úzkostmi ze svých domnělých nedostatků.
Díky častějším video konferencím se mnozí musí koukat na svoji zmenšenou video podobiznu i hodiny v kuse. A to může mít pak za příčinu to, že někteří lidé začnou více pochybovat o svém zevnějšku: „Nemám druhou bradu?“ Mám víc spadlá víčka“? Nemám nějak moc povolené tváře? apod. Věci, které dříve při běžném pohledu do zrcadla nevadily, najednou po hodinách strávených u kamery počítače začínají obtěžovat tak, že mnozí se vydají do ordinací estetických klinik.
Aktuální studie odborného magazínu Facial Plastic Surgery & Aesthetic Medicine ukazuje, že až 85 % nových pacientů jde k plastickým chirurgům či estetickým dermatologům právě díky nespokojenosti svého zevnějšku z video konferencí. Studie byla provedena mezi estetickými dermatology z celého světa. K častějším estetickým zákrokům přihrává i fakt, že lidé mají díky home office i větší čas na rekonvalescenci doma.
Češky vyhledávají lékaře kvůli video hovorům
Jak tento jev komentují čeští lékaři? „Nemyslím si, že by byl vyloženě růst zákroků v období pandemie, ale pozorujeme vyšší zájem operací právě v oblasti obličeje - operace nosu, očních víček, povislé kůže v obličeji, a to může mít souvislost s častějším používáním video hovorů lockdownu. A je pravda, že už několik pacientek mi tuto skutečnost potvrdilo. Během video hovoru člověk mluví, používá mimiku, více si všímá detailů v obličeji během zapojení mimických svalů,“ říká plastický chirurg MUDr. Roman Kufa.
Pozor na úhel kamery
Na rozdíl od různých zkrášlujících filtrů na instagramu, tak kamery na Zoom či na Skype naopak ukazují spíše nelichotivý pohled na samu sebe. Často tomu pomáhá i špatné světlo či nekvalitní počítačové rozlišení, které může za to, že se lidé na kameře vidí ještě o dost hůře, než jaká je realita. Navíc webové kamery, které snímají člověka z kratší vzdálenosti, mají tendence vytvářet obličej velmi zkresleně.
Podle profesora Standtofské univerzity Jeremy Bailensona, který se věnuje současnému fenoménu video konferencí, jsme v době, kdy člověk nezažil tak častý pohled sám na sebe, na svoji tvář. A to právě díky četným online hovorům. Neustálý pohled na svůj obličej pak může vést u některých k negativnímu hodnocení své osoby a potřebě více měnit svůj vzhled. Kromě problémů s fyzickým zevnějškem podle Bailensona u lidí dochází i k větší únavě, apatii a silnější podrážděnosti vůči svým kolegům, než jakou bychom měli, kdybychom společně pracovali v kanceláři či open space.
Máte strach, že propadnete Zoom dysmorphii? Zde je pár tipů, jak se jí vyhnout:
- Vypněte kameru - je to krátkodobé řešení, ale pokud není třeba mít kameru zapnutou, vypněte ji.
- Zakryjte svůj obraz: Při hovoru s více lidmi můžete svůj odraz zakrýt samolepícím papírkem, který se používá na pozvánky. Nebudete tak na sebe neustále zírat.
- Dívejte se na ostatní: Naučte se dívat ostatním účastníkům video hovoru do očí. Je to výzva, ale navázání očního kontaktu s ostatními vás odnaučí dívat se na sebe.
- Pozitivní afirmace: Jednoduchá poučka, kterou radí většina terapeutů. Při pohledu do zrcadla se pochvalte. Sice to bude zpočátku působit vynuceně, ale pokud to budete často opakovat často, zlepší se to.
- Snažte se poprat s negativními myšlenkami: Pokud vás během video hovoru napadne něco negativního o vašem vzhledu, zapište si je a pak přemýšlejte, jak je přetvořit do pozitivního myšlení.
- Neprojíždějte před video hovorem sociální sítě: Sociální sítě mohou značně ovlivnit váš pohled na vzhled. Srovnáváme se s ostatními, navíc si neuvědomujeme, kolik filtrů může na sociálních sítích zlepšovat vzhled, na sociální sítě lidé dávají většinou fotografie, kde vypadají lépe než ve skutečnosti. Pak se připojíte na videohovor a najednou se nelíbíte sami sobě. Je to spojené s tím, na co jste se dívali těsně předtím, a to ovlivní způsob, jakým se na sebe díváte.
Tož to je už opravdu porucha, ale v hlavě