Dlouhá pracovní doba zabije ročně 745 tisíc lidí, varuje WHO. A covid to zhoršuje

„Práce 55 hodin týdně a více je vážné hazardování se zdravím,“ prohlásila Maria Neiraová, ředitelka oddělení veřejného zdraví, životního prostředí a sociálních dopadů na zdraví ve WHO. Dodala, že organizace by rády, aby výsledky studie přinesly větší ochranu pracovníků.

Pracovat týdně 55 hodin a víc je nebezpečné

WHO a ILO odhadují, že v roce 2016 zemřelo na celém světě 398 tisíc lidí kvůli mozkovým mrtvicím a 347 tisíc lidí na srdeční choroby, které se u nich projevily v důsledku toho, že pracovali 55 hodin týdně a více. Studie dochází k závěru, že takto dlouhá pracovní doba zvyšuje riziko mozkové mrtvice o 35 procent a riziko úmrtí na ischemickou chorobu srdeční o 17 procent – ve srovnání s lidmi, kteří týdně pracují 35 až 40 hodin, podotkla agentura Reuters.

Ze studie dále vyplývá, že nejvíce obětí nemocí z nadmíry práce tvořili muži (72 procent) a lidé ve středním věku nebo starší pracovníci. Dopad přemíry odpracovaných hodin se u nich projevil častokrát později, někdy i desítky let poté, co si dlouhou pracovní dobu odpracovali.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Autoři studie, kterou nyní otiskl odborný magazín Environment International, zkoumali dopady množství odpracovaných hodin na lidské zdraví ve 194 zemích světa v rozmezí let 2000 až 2016. Mezi nejvíce postižené oblasti podle nich patří oblasti jihovýchodní Asie a západního Tichomoří, do které WHO řadí Čínu, Japonsko nebo Austrálii.

Pandemie to zřejmě ještě zhorší

Ačkoliv se zpráva nezaobírá obdobím pandemie covidu-19, WHO se obává, že nárůst množství práce odváděné na dálku a globální zpomalení ekonomiky by mohly mít za následek další zhoršení situace. „Pandemie covidu-19 významně změnila způsob, jakým mnoho lidí pracuje,“ uvedl šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

„Práce z domu se stala normou v mnoha průmyslových odvětvích, častokrát smazala hranice mezi domovem a prací. Nadto mnoho podniků bylo přinuceno omezit nebo ukončit provoz, aby ušetřily. Přičemž lidé, kteří zůstávají na výplatní listině, pracují více hodin. Žádná práce nestojí za riziko mrtvice nebo srdeční nemoci. Vlády, zaměstnavatelé a pracovníci musí spolupracovat, aby se dohodli na limitech, které ochrání zdraví pracovníků,“ dodal šéf WHO.

Premium

Vše o home office: Advokáti o 14 největších záludnostech práce z domova! Na co máte nárok?

Manažer: Už nebudu celý den na Zoomu

O nebezpečí dlouhé pracovní doby v době pandemie svědčí například příběh pětačtyřicetiletého Jonathana Frosticka, manažera nadnárodní banky HSBC, který přinesla stanice BBC. Frostickovi se během pandemie zcela změnil pracovní režim, přešel na práci z domova a měl najednou možnost trávit před obrazovkou mnohem víc času.

Na svém profilu na LinkedIn popsal, že jednou v neděli, když se připravoval do práce, pocítil bolest na prsou, svíralo se mu srdce, tepalo mu v krku, ztuhla mu čelist a ruka a špatně se mu dýchalo. „Došel jsem do ložnice a lehnul jsem si. Všimla si mě manželka a zavolala záchranku,“ vypověděl.

Frostick se nyní zotavuje z infarktu a od základu změnil svůj pracovní režim. „Už nebudu celé dny trávit na Zoomu,“ zavázal se sám sobě. Na jeho příspěvek reagovaly stovky dalších, kteří mají zkušenost s negativním vlivem přepracování.