Psycholožka popsala agresi v uzavřených oblastech: Hrozí extrémní reakce, varuje
Doba je těžká. Lidé jsou zavření doma v rámci karantény nebo práce z domu. Jsou naštvaní ve frontě v obchodě, útočí na ty nezodpovědné bez roušek. A také stoupá napětí mezi lidmi, kteří jsou hermeticky uzavřeni ve městech Litovel, Uničov a dalších obcích v Olomouckém kraji. Vědí totiž, kdo nákazu do regionu přitáhl, a mají vztek. Jak se dá takové agresi zabránit?
Podle psycholožky Laury Janáčkové v důsledku paniky a stresu dochází k vyostřenému vnímání emocí s potlačením racionální složky chování. „V rámci přirozených obranných mechanismů typu útěku či boje se můžeme setkat s agresivním chováním spojeným s bezohledností a sebestředností. Toto chování se může projevovat jak v rámci malé trpělivosti a snížené tolerance v komunikaci v rodině, tak ve slovní i neslovní formě v širší společnosti,“ říká psycholožka a přidává vysvětlení.
„Vysvětlím to takto: jde o slovní napadání, nadávky, vulgarismy, slovní značkování, vyhrožování až po fyzické napadení v různé šíři (šťouchání, strkání, facky, kopance, pěstní útoky apod.). Důsledkem tohoto jednání dochází k hádkám, křiku a k vyostřeným vztahům. Aktuální situaci pak dokreslují zásahy ostrahy či policie v hromadných prostředcích, potravinách, ale i v domácnostech. Je pravděpodobné, že čím déle budou někteří jedinci vystaveni stoupajícímu stresu v souvislosti s vnímaným ohrožením v rizikových uzavřených komunitách, tím větší budou tendence k extrémním reakcím,“ vysvětluje Janáčková.
Chování v karanténou uzavřených oblastech
Novinové titulky nás nyní upozorňují na iracionální chování některých lidí v uzavřených vesnicích či částech měst. Lidé se zde znají, a přesto dochází mezi nimi ke zkratkovitému chování. „Nejprve se hledá viník, kdo za to může. Obviňuje se státní aparát, který zavedl restriktivní opatření, následně ti, kteří se nechovali zodpovědně a virus k nám zavlekli, a nakonec i sousedé, kteří chodí ven,“ vypočítává Janáčková a dodává:
„Slovní útoky, a to jak na sociálních sítích, tak v rámci pavlačových potyček, jsou nejprve zaměřeny na tyto »viníky« a později se to rozšíří na politický aparát. Z těchto důvodů je nutná dostatečná edukace lidí, podpora a konkrétní pomoc s cílem snížení paniky a uvolnění napětí.“
Účinným řešením je podle Janáčkové i zaměření na cílenou prospěšnou a smysluplnou činnost, která změní zdánlivou bezvýchodnost v pozitivní pohled s nadějí na lepší časy. Je známo, že ze zdánlivého padoucha se může stát hrdina.
Agrese v rodinách
I toto nebezpečí je třeba brát v úvahu. Teď už to vnímají všichni, kteří jsou delší dobu izolováni v rodinném prostředí. Stávají se nervózními, odsekávají, bez příčiny zvyšují hlas. Hádají se v situacích, které vždy s přehledem zvládali.
Jak s agresorem komunikovat?
■ Pohled rázně z očí do očí
■ Hovořte klidně, věcně, pomalu, srozumitelně, neosobně, bez afektu
■ Gestikulujte pomalu
■ Nejednejte nadřazeně, ale vážně
■ Stůjte za svými stanovisky, projevte však pochopení, nabídněte možnost důstojného ústupu
