Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Dobré pondělní ráno, vítejte zpět u online zpravodajství o šíření a boji s koronavirem v Česku i ve světě.

Vláda dnes projedná žádost o další prodloužení nouzového stavu, jenž aktuálně končí s nedělí 14. února. Kabinet by se mohl zabývat také případným zpřísněním restrikcí k omezení šíření epidemie covidu-19. Opatření podle čtvrtečního vyjádření ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) přestala fungovat. Mluvil o možnosti omezit cestování mezi kraji. Premiér Andrej Babiš (ANO) toho ale není přívržencem.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost, kterou jste o víkendu věnovali našemu online zpravodajství o boji s koronavirem v Česku i ve světě. Neděle přinesla v tuzemsku následující zprávy:

• Epidemie koronaviru v Česku znovu nabírá na síle. Testy v sobotu odhalily dalších 4800 případů covidu, to je o zhruba 750 víc než ve stejný den minulého týdne. Počet lidí s koronavirem v nemocnicích klesl oproti předchozímu dni o čtyři stovky na 5450, ve srovnání s minulým víkendem se ale téměř nezměnil. Ve vážném stavu bylo 989 pacientů s covidem, to je v únoru zatím nejméně. Stagnaci zřejmě způsobilo i šíření takzvané britské mutace koronaviru.
• Rizikové skóre protiepidemického systému PES je k dnešku 71 bodů ze sta, už víc než tři týdny tak odpovídá čtvrtému z pěti stupňů pohotovosti. Po zpětné revizi dat se na této hodnotě drží čtvrtý den po sobě.
• Závěrečné ročníky středních škol by se mohly vrátit do lavic 1. března se zavedením pravidelného testování žáků i zaměstnanců škol na covid-19. Vyplývá to z návrhu, který by měl ministr školství Robert Plaga (za ANO) v pondělí předložit vládě. Testovat by se podle něj mělo každých sedm až 14 dnů takzvanými neinvazivními RT-PCR testy, tedy například ze slin. Odběr by si měl ve škole dělat každý sám.
• Zákaz cestování mezi kraji, o kterém mluví ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), je zbytečný a byl by těžko vymahatelný. V dnešní Partii na Primě se na tom shodli hejtmani Pardubického, Jihomoravského a Moravskoslezského kraje a pražský primátor.
• Senátoři se chystají obrátit na Ústavní soud s návrhem na přezkum vládního usnesení o vyhlášení nouzového stavu a dalších opatření včetně zákazu nočního vycházení či omezení amatérského sportu a pohybu.
• Vláda bude podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) jednat v pondělí o finanční motivaci lidí tak, aby se nevyhýbali karanténě nebo izolaci. Ve hře je příspěvek, nebo vyšší nemocenská. Poslanec a ekonomický expert opoziční ODS Jan Skopeček se k záměru staví rezervovaně. Maláčová a Skopeček se také postavili proti případnému omezení cestování mezi kraji, jak o tom mluvil ministr zdravotnictví Blatný (za ANO).
• Národní divadlo v koronavirovém roce 2020 odehrálo 519 představení, 684 představení ale muselo zrušit. Stovka představení se přesouvala, první česká scéna stornovala přes 118 000 vstupenek za více než 76 milionů korun. V důsledku chybějících tržeb především za loňská neuskutečněná představení Národní divadlo uvažuje v letošním finančním plánu se ztrátou 250 milionů korun.
• Divadla v Česku jsou 11 měsíců zavřená. Sčítají ztráty, která jim způsobila opatření proti koronaviru, a hledají možnosti, jak se do budoucna dostat k divákům alternativními cestami, uživit své zaměstnance a v případě soukromých nezkrachovat. Není totiž zatím zřejmé, kdy by se publikum do divadel mohlo vrátit. I když se divadlo vysílá na internetu a na léto plánují další a další scény hrát pod širým nebem, paralyzovaná je už téměř rok důležitá mezinárodní spolupráce.
• Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) sklidila kritiku za vyjádření, že ani druhá světová válka nezpůsobila takové škody na vzdělávání dětí jako současná pandemie koronaviru. Prohlásila to v pořadu Partii Terezie Tománkové na Primě s v diskusi s poslancem ODS Janem Skopečkem (ODS), který takové vyjádření označil za neuvěřitelné a ministryni vyzval k omluvě.
• Agresivnější, takzvaná britská mutace koronaviru se v Česku podle předběžných, neúplných a zatím nepublikovaných výsledků vyskytuje v řádu desítek procent, v některých oblastech zřejmě i víc než 50 procent. Průběžná data ukazují, že mutace se prokázala ve zhruba deseti procentech analyzovaných vzorků.
• Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhne, aby se od března otevřela registrace a rezervace na očkování proti covidu-19 pro lidi starší 60 let. Debatovat se o tom má podle něho příští týden. V současné době se očkují jen zdravotníci, senioři nad 80 let a klienti a zaměstnanci v domovech pro seniory a domovech se zvláštním režimem.

Návratem žáků a studentů do škol společně se systémem jejich testování se vláda bude zabývat v pondělí. Podle Hamáčka tento krok nesmí ohrozit vývoj epidemie. Předpokladem je proto stanovení systému testování. „Především nám jde o žáky prvního stupně, devátých tříd a maturitních ročníků,“ řekl Rakušan. Datum 1. března, jak je uvedeno v návrhu ministerstva školství, pokládá za nejzazší.

Úpravy legislativy tak, aby nebylo potřebné prodlužování nouzového stavu, budou probírat podle Hamáčka špičky sněmovních stran na úterní schůzce. Podle vicepremiéra by se mohlo rozhodnout, zda se půjde cestou zvláštního pandemického zákona, nebo změnou krizových zákonů. Podle Rakušana by si vláda měla s věcí pospíšit. „Ukazuje se, že většina pro to, aby byl stále prodlužován nouzový stav, mizí,“ podotkl.

Širší otevření škol je prvořadým úkolem, shodli se na dnešní večerní schůzce premiér Andrej Babiš (ANO), vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) a předsedové Pirátů a STAN Ivan Bartoš a Vít Rakušan. Politici jednali s ohledem na koronavirovou epidemii také například o krizové legislativě, bonusu pro lidi v covidové karanténě nebo izolaci i o kompenzacích podnikatelům za uzavřené provozovny. O možné podpoře dalšího prodloužení nouzového stavu nemluvili.

Sněmovna by měla o žádosti vlády jednat ve čtvrtek. Nynější nouzový stav skončí v neděli 14. února. „Předpokládám, že pokud se udržíme v této věcné rovině, mohli bychom najít shodu i na čtvrtečním hlasování,“ řekl novinářům Hamáček. Menšinový kabinet zatím podporu pro delší nouzový stav v dolní komoře nemá. Komunisté, kteří vládu v dolní komoře tolerují, oznámili, že hlasy nedodají.

Schůzka v Průhonicích posun v jednáních o nouzovém stavu v Česku nepřinesla. Premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) se sešli s Ivanem Bartošem (Piráti) a Vítem Rakušanem (STAN). Hlavními body jednání byl návrat školáků - ministr školství Robert Plaga (za ANO) chce od března v lavicích zpět maturitní ročníky za podmínky pravidelného testování. „1. březen je nejzazší datum,“ uvedl po schůzce Rakušan, konkrétní termín na jednání ale nezazněl. Bartoš a Rakušan chtějí také víc podpořit lidi, aby se chodili testovat a dodržovali podmínky nařízené karantény. Návrat školáků i kompenzace má v pondělí projedat vláda.

Kritika výroku ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) pokračuje. Na twitteru se o ministryni negativně vyjádřil senátor za TOP 09 Tomáš Czernin. "Nikdy, paní Maláčová, nic nesrovnávejte s II. světovou válkou!" napsal. “Světové kataklyzma, tragédii miliónů, srovnat s důsledky epidemie a především s důsledky neschopnosti vaší vlády, to přesahuje všechny myslitelné hranice hlouposti." Nakonec ji vyzval k omluvě.

Divadla v Česku jsou 11 měsíců zavřená. Sčítají ztráty, která jim způsobila opatření proti koronaviru, a hledají možnosti, jak se do budoucna dostat k divákům alternativními cestami, uživit své zaměstnance a v případě soukromých nezkrachovat. Není totiž zatím zřejmé, kdy by se publikum do divadel mohlo vrátit. I když se divadlo vysílá na internetu a na léto plánují další a další scény hrát pod širým nebem, paralyzovaná je už téměř rok důležitá mezinárodní spolupráce.

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) poukázal na zaostávání české vlády za německou v pomoci rodinám při boji s pandemií. Německá vláda podporuje občany jednorázovými přispěvky na dítě, na které se nevztahuje daň.

Senátoři, kteří se chystají obrátit na Ústavní soud s návrhem na přezkum vládního usnesení o vyhlášení nouzového stavu, poukazují také třeba na podle nich nesmyslný zákaz vycestování z Česka v noci. Podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) lze každé vládní usnesení vykládat různě. „Na hranicích nebude stát ve dvě ráno policista, aby vám dal pokutu,“ komentoval záležitost v dnešních Otázkách Václava Moravce. Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa je ústavní podání až poslední krok. „Než se bude řešit, tak bude dávno po opatřeních,“ míní.

Šéf Pirátů Ivan Bartoš v debatě v České televizi upozornil, že podle jarního soudního verdiktu musí být vládní opatření srozumitelná a odůvodněná. Stížnost podle něho podtrhuje princip, že opatření musí obsahovat vysvětlení, jaký mají přinést efekt, a případně také náhrady.

Elektivní, tedy plánované zákroky se v nemocnicích v blízké době neobnoví kvůli množství hospitalizovaných s covidem-19. Počet hospitalizovaných by musel klesnout asi na 2000, nyní je takových pacientů 5800. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

Dodal, že se zastavil pokles denních přírůstků nakažených, což zřejmě působí šíření britské mutace koronaviru. Kdyby předchozí trend poklesu pokračoval, dostával by se už podle něj počet hospitalizovaných pomalu na úroveň, kdy by bylo možné zahájit i plánované operace a zákroky. Počty nově nakažených ale stagnují.

Průběžná data ukazují, že britská mutace se v ČR prokázala v asi 10 procentech analyzovaných vzorků, řekl v ČT šéf zdravotnických statistiků Dušek.

Senátoři se chystají obrátit na Ústavní soud s návrhem na přezkum vládního usnesení o vyhlášení nouzového stavu a dalších opatření včetně zákazu nočního vycházení či omezení amatérského sportu a pohybu. ČTK to dnes sdělil manažer senátorského klubu STAN Jan Doležálek.

„Senátoři kritizují zejména nesrozumitelnost opatření a to, že vláda v boji proti pandemii sama sobě umožnila krizová opatření svévolně měnit bez ohledu na práva, do kterých zasahují,“ uvedl Doležálek.

Zákaz cestování mezi kraji, o kterém mluví ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), je zbytečný a byl by těžko vymahatelný. V dnešní Partii na CNN Prima News se na tom shodli hejtmani Pardubického, Jihomoravského a Moravskoslezského kraje a pražský primátor. Hejtmani se jinak Blatného, o jehož možném odvolání se spekuluje, zastali. S kraji podle nich komunikuje dobře a hlavní vinu na zmatcích nesou vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO).

Podle hejtmanů by zákaz pohybu mezi kraji nebyl krok správným směrem. „Opravdu si nedokážu představit, že tu budeme budovat hranice mezi kraji,“ řekl jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Podobně se vyjádřil hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD). „Kontroly na hranicích krajů já odmítám, protože to je nesmysl, a pevně doufám, že s tím vůbec nikdo nepřijde,“ řekl.

Závěrečné ročníky středních škol by se mohly vrátit do lavic 1. března se zavedením pravidelného testování žáků i zaměstnanců škol na covid-19. Vyplývá to z návrhu, který by měl ministr školství Robert Plaga (za ANO) v pondělí předložit vládě. Materiál má ČTK k dispozici. Testovat by se podle něj mělo každých sedm až 14 dnů takzvanými neinvazivními RT-PCR testy, tedy například ze slin. Odběr by si měl ve škole dělat každý sám. V další fázi by se testování mohlo rozšířit i na středoškoláky v oborech s praktickou výukou. Pro základní školy by se podle úřadu měly zvážit neinvazivní antigenní testy.

Češi během koronavirové epidemie využívají veřejnou dopravu o 32 procent méně než před jejím vypuknutím. Návštěvnost restaurací, kaváren, nákupních center či kin klesla o 57 procent. Naopak počet lidí v parcích se o 35 procent zvýšil. Vyplývá to z měření internetové služby Google Maps.

Lidé také trávili o čtyři procenta více času ve svém bydlišti. Naproti tomu na pracoviště docházelo o 11 procent lidí méně, než bylo běžné před rozšířením epidemie koronaviru.

Z hlediska dopravy podle dat z map Googlu v karanténě nejvíce rostl zájem o přepravu vlastními motorovými vozidly, který byl o pět procent meziročně vyšší. Zájem o jízdu na kole byl vyšší o tři procenta.

Výskyt nakažlivější britské mutace v Česku je podle předběžných výsledků v řádu desítek procent, někde i přes 50 procent, uvedl imunolog Zdeněk Hel.

Testy v sobotu odhalily dalších 4800 případů covidu, to je o zhruba 750 víc než ve stejný den minulého týdne. Počet lidí s koronavirem v nemocnicích klesl oproti předchozímu dni o čtyři stovky na 5450, ve srovnání s minulým víkendem se ale téměř nezměnil. Ve vážném stavu bylo 989 pacientů s covidem, což je v únoru zatím nejméně. Od začátku epidemie se v Česku novým typem koronaviru nakazilo téměř 1,035 milionu lidí, skoro 920.000 se mezitím vyléčilo a 17.235 lidí s covidem zemřelo. Vyplývá to z aktuálních údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Aktuálně se s nákazou potýká v zemi přes 98.000 lidí. V sobotu laboratoře provedly 14.500 PCR testů na covid-19 a přes 13.000 antigenních testů, to je zhruba poloviční počet než ve všední dny. Podíl potvrzených případů nemoci na počtu provedených testů stoupl z necelých 28 procent na 32,69.

Rizikové skóre protiepidemického systému PES je k dnešku 71 bodů ze sta, už víc než tři týdny tak odpovídá čtvrtému z pěti stupňů pohotovosti. Z údajů na webu ministerstva zdravotnictví vyplývá, že po zpětné revizi dat se na této hodnotě drží čtvrtý den po sobě. Reprodukční číslo udávající rychlost šíření koronaviru stouplo oproti předchozímu dni o jednu setinu na 1,05. Pokud se číslo dostane pod hodnotu jedna, epidemie zpomaluje.

V sobotu ráno ministerstvo uvádělo, že kvůli mezitýdennímu nárůstu hospitalizací stoupl protiepidemický index o dva body na 73, dnes ale jeho hodnotu zpětně snížilo na 71.

Děkujeme za pozornost, kterou jste dnes věnovali našemu koronavirovému online zpravodajství. Sobota přinesla v Česku na toto téma následující zprávy:

• V pátek přibylo v Česku 8559 potvrzených případů covidu, zhruba o 500 víc než před týdnem. Počet zemřelých s koronavirem přesáhl hranici 17 000. V nemocnicích bylo před víkendem 5756 nakažených, asi o 180 méně než předchozí den a o 150 méně než minulý pátek. Ve vážném stavu bylo 1018 pacientů, o něco méně než o den dřív.
• Protiepidemické skóre PES k dnešku stouplo o dva body na 73. Od poloviny ledna tak nepřetržitě odpovídá čtvrtému stupni pohotovosti, země se ale řídí opatřeními pro nejpřísnější, pátý stupeň. Index se zhoršil kvůli mezitýdennímu nárůstu hospitalizací pacientů, u nichž se covid-19 prokázal až v nemocnici.
• Do České republiky dnes ráno dorazila první dodávka vakcíny proti nemoci covid-19 od firmy AstraZeneca, kterou pro použití v EU schválila Evropská komise minulý týden. Podle informací ČTK jde o 19 200 dávek, které se nyní vyloží, jejich rozvoz do očkovacích center začne v pondělí. Distribuci prvních dodávek prozatím zajistí firma Avenier ze skupiny Agel. Dosud zdravotníci v zemi očkují dvěma vakcínami - od společností Pfizer/BioNTech a Moderny.
• Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN) společně vyzvali vládu Andreje Babiše (ANO), aby nezaváděla omezení pohybu mezi hlavním městem a Středočeským krajem. Upozornili na to, že dohromady oba kraje tvoří jednu funkční aglomeraci, která je propojena dopravně, sociálně i ekonomicky.
• Bez nouzového stavu nelze zachovat mnohá opatření proti šíření pandemie covidu-19, už loni to podle bývalého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) ukázal rozsudek pražského městského soudu. Při rozvolnění opatření bude podle něj velmi komplikované pandemii zvládnout a hrozí zhoršení situace. Zároveň se domnívá, že současná protiepidemická opatření není třeba zpřísňovat, spíše dodržování lépe vymáhat.
• Zdravotní systém nebyl na pandemii nemoci covid-19 před rokem podle bývalého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) připraven. Poskytovatelé zdravotní péče nesdíleli data, několik měsíců trvalo, než se všichni připojili na jeden centrální systém. Data o počtu pozitivních případů se v počátku sbírala se zpožděním a sdílela se prostřednictvím excelových tabulek.
• Pravidelné testování zaměstnanců na koronavirus ve firmách by mohlo začít ještě v únoru. Antigenní testy v podnicích by proplácely zdravotní pojišťovny. Dohodli se na tom zaměstnavatelé se zástupci ministerstev. Začátek testování v podnicích bude záviset na tom, kdy ministerstvo zdravotnictví dokončí nastavení podmínek vyšetření. Lidé mohou nyní chodit na antigenní testy do testovacích míst zdarma každé tři dny.
• Na Trutnovsku přibylo za posledních sedm dní v přepočtu na 100 000 obyvatel zhruba 1265 případů nákazy novým koronavirem. Před týdnem to bylo podle tohoto propočtu zhruba 1162 případů. Okres Trutnov je tak znovu regionem, kde se koronavirus v ČR šíří nejrychleji. Následují okresy Cheb a Sokolov v Karlovarském kraji, kde za týden přibylo zhruba 1168 a 1162 případů na 100 000 obyvatel.

Počet mrtvých s potvrzenou nákazou koronavirem začal výrazně růst zejména od října, v listopadu pak byla několikrát překročena i hranice dvou stovek mrtvých za den. Dosavadní rekord 262 mrtvých je ze 3. listopadu. Loni na jaře přitom trvalo měsíc, než celkový počet mrtvých překročil 200 (hranice sta zemřelých byla překročena za 17 dní). Aktuálně počet zemřelých s covidem-19 ve čtvrtek překonal v ČR hranici 17.000.

Hranice pěti stovek zemřelých přitom padla teprve půl roku po prvním mrtvém s covidem, 17. září. Pak ovšem zemřelých začalo přibývat o stovku za několik dní, hranice tisíce obětí padla 10. října. Od 19. října umíralo přes 100 lidí denně. Dvoutisícovou hranici překročil počet zemřelých 22. října, o týden později už bylo více než 3000 mrtvých.

Česká republika má za uplynulých čtrnáct dní asi 87.800 nových případů nákazy novým typem koronaviru. S 821 případy na 100.000 obyvatel je ČR ve srovnání s okolními zeměmi výrazně na prvním místě, má asi čtyřikrát více případů než sousední Rakousko (214) a Polsko (198). Nejlépe je na tom Maďarsko, které vykázalo v uplynulých 14 dnech 172 nových případů na 100.000 obyvatel.

Pravidelné testování zaměstnanců na koronavirus ve firmách by mohlo začít ještě v únoru. Antigenní testy v podnicích by proplácely zdravotní pojišťovny. Dohodli se na tom zaměstnavatelé se zástupci ministerstev.

ČTK to řekl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Podle něj bude začátek testování v podnicích záviset na tom, kdy ministerstvo zdravotnictví dokončí nastavení podmínek vyšetření. Lidé mohou nyní chodit na antigenní testy do testovacích míst zdarma každé tři dny.

V Česku za pátek přibylo 8559 nových případů nákazy covid-19. Aktuálně ministerstvo zdravotnictví uvádí 1 030 112 případů od začátku pandemie, 96 194 případů je aktivních, 916 789 spadá do kolonky vyléčených. V nemocnicích je 5756 hospitalizovaných, s covid-19 zemřelo 17 129 lidí.

Děkujeme za pozornost našemu online zpravodajství o šíření a boji s koronavirem v Česku i ve světě. Pátek přinesl v tuzemsku i následující zprávy:

• Menšinová vláda Andreje Babiše (ANO) se už nemůže spoléhat na to, že její opakovanou žádost o prodloužení nouzového stavu kvůli pandemii koronaviru ve Sněmovně podpoří komunisté, kteří kabinet tolerují. Širší vedení KSČM se shodlo na tom, že nutná opatření proti šíření viru může stát vyhlásit i bez tohoto mimořádného právního režimu. Také sněmovní opoziční strany se staví k požadavku vlády velmi rezervovaně. Vládní politici se obávají, že bez prodloužení nouzového stavu i po 14. únoru hrozí kolaps zdravotnického systému a nekontrolované šíření epidemie, a chtějí proto s ostatními stranami dál jednat.
• Případů nemoci covid-19 v Česku ve čtvrtek přibylo 8032, tedy zhruba stejně jako před týdnem. Dále klesal počet hospitalizovaných s covidem-19 na 5753. Ubylo i pacientů, kteří jsou ve vážném stavu. Hospitalizovaných je přitom nyní podle statistik skoro o čtvrtinu méně než na začátku ledna a o 30 procent méně než loni v listopadu, kdy bylo množství lidí s covidem-19 v nemocnicích nejvyšší. Od loňského března bylo zaznamenáno už více než milion nakažených. Celkový počet úmrtí lidí s covidem-19 dosahuje téměř 17 000. V posledních dnech postupně klesají denní počty zemřelých.
• Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) nevyloučil, že by se vláda v pondělí mohla zabývat omezením pohybu mezi kraji kvůli pandemii koronaviru. Podle něj se ukáže, jak bude vypadat víkend například na horách a jak budou lidé dodržovat potřebná opatření. Podle něj třetinu potvrzených případů nakažlivější britské mutace koronaviru tvoří pendleři mezi ČR a Německem v krajích u hranic.
• Nemocnice jsou podle ministerstva zdravotnictví kvůli covidu-19 na hraně svých kapacit. Rozdíly mezi kraji existují, ale většina nemocnic je obsazena na maximum. Uvedl to náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý. Německo, jehož pomoc po vládě žádá Karlovarský kraj, podle něj může přijmout jen jednotky pacientů, navíc chce ty, kteří nemají britskou mutaci koronaviru.
• Podle údajů ministerstva zdravotnictví bylo v ČR od začátku epidemie koronaviru loni v březnu provedeno přes 4,7 milionu PCR testů. Hromadné antigenní testování začalo v listopadu, od tohoto měsíce bylo provedeno zhruba 1,7 milionu testů. Od začátku února se lidé mohou nechat antigenní metodou, která je hrazena z veřejného zdravotního pojištění, testovat každé tři dny, předtím to bylo jednou za pět dní.
• Dosavadní ředitel libereckého krajského policejního ředitelství Vladislav Husák dnes oficiálně skončil ve funkci. Policejní prezident Jan Švejdar ho sice odvolal k 1. únoru, Husák však kvůli svému zdravotnímu stavu dokument převzal až nyní. Jako první to zjistily Blesk Zprávy. Husáka Švejdar odvolal kvůli účasti na oslavě podnikatele a bývalého vlivného politika ČSSD Petra Bendy v teplickém hotelu.
• Povinnost pětidenní karantény po příjezdu z velmi rizikových zemí se vztahuje i na profesionální sportovce, kteří cestují do Česka na vrcholné mezinárodní akce. Jejich konání může být ohroženo. Týká se to například Světového poháru v běhu na lyžích, který by měl být za dva týdny v Novém Městě na Moravě, březnového SP biatlonistů rovněž na Vysočině nebo úvodního zápasu 2. kola Evropské ligy mezi fotbalisty Slavie a Leicesteru. Ten má termín 18. února. Pražané žádají o výjimku.
• Z přetížených nemocnic v Sokolově a v Chebu záchranáři odvezli 25 pacientů se středním průběhem covidu-19 do zařízení v jiných krajích. Do Prahy, Plzeňského a Středočeského kraje. Převozy pacientů jsou v kraji v poslední době běžné, nemocnice potřebují uvolňovat místa na intenzivní péči a nově i na běžných odděleních pro nové pacienty s koronavirem.
• V sobotu do Česka dorazí první dodávka vakcíny proti covidu-19 od firmy AstraZeneca, kterou pro použití v EU před týdnem schválila Evropská komise. V první dodávce by mělo být asi 20 000 dávek vakcíny. ČTK to napsal Martin Nesrsta, mediální zástupce firmy Avenier, která zajistí distribuci prvních dodávek. Avenier je součástí skupiny Agel podnikatele Tomáše Chrenka.
• Moody's potvrdila rating České republiky na stupni Aa3 se stabilním výhledem. Očekává, že navzdory zadlužení vinou pandemie zůstane ekonomika odolná.

Televizní sledovanost byla loni nejvyšší za 24 let peoplemetrového měření. Lidé starší 15 let strávili před obrazovkou průměrně tři hodiny a 59 minut, což je nárůst o 43 minut. Výrazně se zvýšila také odložená sledovanost. Vývoj ovlivnila mimo jiné pandemie koronaviru, lidé trávili více času doma. ČTK o tom dnes informovala Asociace televizních organizací (ATO).

Vláda loni zavedla protiepidemická opatření poprvé v březnu. Průměrná sledovanost televize v tomto měsíci dosáhla čtyř hodin a 38 minut. V únoru i v dubnu to bylo shodně o půl hodiny méně. S příchodem teplého letního počasí a rozvolňování opatření pak sledovanost klesala až na červencové tři hodiny a devět minut. Poté se zase začala postupně zvyšovat a v prosinci vystoupala na rekordních čtyři hodiny a 47 minut.