14°C
Komentář: Příšerné drahá nafta? Jestli vláda nechce prohrát Ukrajinu doma, musí pomoci i Čechům
Válka na Ukrajině mezi lidmi vzedmula obří vlnu solidarity a dočasně spojila českou vládu s opozicí. Každé kouzlo ale jednou končí. Válka na Ukrajině totiž raketově zdražuje energie, hypotéky, jídlo i palivo, jehož cena poprvé v historii začíná i pětkou. Vláda proto nyní zrušila povinné přimíchávání biosložky do pohonných hmot i silniční daň a dohlédne na marže prodejců a distributorů paliva.
To je ale nakonec jen minimum toho, co mnozí čekali. I ministr práce a sociálních věcí za KDU-ČSL Marian Jurečka totiž předtím mluvil o možnosti zastropování cen nebo snížení DPH, jak to už udělaly některé evropské vlády a o co v Česku například žádají i autodopravci. Ostatně právě kvůli tomu teď jezdí Češi hromadně tankovat do výrazně levnějšího Polska. A stejně to vyřešili i v Itálii, Dánsku nebo Švédsku, zatímco v Rakousku všem vyplatí finanční příspěvek.
Navíc krátce před rozhodnutím vlády napsal na twitteru ministr průmyslu za STAN Jozef Síkela, že zrušení přimíchávání biosložky do paliv bude mít na cenu paliva „nulový“ vliv. Vláda hájí pouze omezená opatření tím, že nechce dál zvyšovat inflaci plošným rozdáváním peněz. A taky chce i dál šetřit, což je její hlavní slib. Jenže válka na Ukrajině rychle mění pravidla hry včetně cen téměř všeho. A stejně tak i myšlení.
Třeba ekonom, investor a někdejší kandidát TOP 09 do Senátu Radovan Vávra vládu na twitteru vyzval, aby „skutečně“ řešila ekonomické problémy lidí „i za cenu vysokých rozpočtových schodků. Jednota národa se nesmí rozpadnout na účtech za elektřinu,“ napsal. Je v tom socioekonomická logika: díky válce na Ukrajině padá ještě více lidí do ještě horší energetické chudoby, kterou vláda řešila už před tím, než zešílel ruský prezident Vladimir Putin.
Jurečka se tehdy omluvil za byrokratické peklo, které lidem způsobila nekonečná lejstra žádostí o příspěvky, jenže současná drahota je úplně nová „válečná“ liga. Ano, reálně (po započtení inflace) už jsme kdysi tankovali i za víc peněz než dnes, jenže to lidi současně neničily i extrémně drahé energie, potraviny nebo bydlení. Putinovo válečné šílenství Čechy spojilo k bezprecedentní pomoci Ukrajině, každá solidarita ale končí s vlastní prázdnou peněženkou.
Zapomeňte teď proto na tvweetyněkterých bohatších Pražáků, že si v rámci solidarity s Ukrajinou za litr benzínu rádi připlatí „pár korun“ navíc. Za prvé na to nemálo lidí fakt už nemá. A za druhé mnozí na rozdíl od nás Pražáků musejí denně autem opravdu dojíždět do práce, aby uživili své rodiny. A pro ně může být právě těch „pár korun“ navíc ekonomickou pohromou. A pro vládu pro změnu pohromou politickou.
Video Sankce pro Rusko: Stahování světových značek i zabavování majetku oligarchům
Video se připravuje ...
I proto ji Vávra vyzval, ať tak striktně netrvá na šetření. Válku nikdo nemohl do rozpočtu započítat, stejně jako předtím nikdo nečekal covid. Vávra samozřejmě není sám, kdy pochopil novou „válečnou“ situaci a její společenské nebezpečí. Ostatně ekonomické dopady války rychle končí i krátký politický smír, který antibabišovské vládě díky Ukrajině dopřál i expremiér a šéf ANO Andrej Babiš, jenž se za sebou snaží sjednotit i mimoparlamentní opozici.
Logicky: zatímco vládní pětikoalice SPOLU a PirSTANu zastupuje v průměru bohatší voliče z měst, opozici průměrně volí spíš chudší lidi z venkova. A právě na ně padne válečná drahota nejhůř. I proto Babiš žádá dočasné zastropování některých cen a snížení DPH. Nic z toho určitě není běžné „mírové“ řešení a většina ekonomů je nenávidí. Stejně tak ale není běžná válka - nebo aspoň mimo Putinovu hlavu. Vláda by se totiž mohla prošetřit až k tomu, že „Ukrajinu“ nakonec prohraje doma.
Válka Rusko vs. Ukrajina
18:48
Dnes
Díky hořkým zkušenostem, které mají země ze středu a východu Evropy se Sovětským svazem, se Evropská unie naučila hodně o vzorcích chování Kremlu i ruského prezidenta Vladimira Putina a stala se tak ostražitější. V rozhovoru ke 20. výročí dosud největšího rozšíření Evropské unie to dnes uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropská unie podle ní není dokonalá, ani taková nemůže být, protože je spolkem 27 členských států a 450 milionů obyvatel, připomněla šéfka unijní exekutivy. Výhody, které členství v EU přináší, jsou ovšem podle ní obrovské.
„Pro mě je Evropská unie více než jen spolek zemí, je to náš společný domov,“ zdůraznila von der Leyenová v rozhovoru se skupinou novinářů ze států, které do EU před 20 lety vstoupily. V roce 2004 se unie rozšířila o Česko, Polsko, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Kypr a Maltu.
Vzhledem k dění v některých nových členských státech, například pokud jde o problémy s dodržováním pravidel právního státu v Maďarsku či svobody médií na Slovensku, se někdy objevuje tvrzení, že tyto země ještě nebyly na vstup do EU zralé a připravené. S tím dnes ale Ursula von der Leyenová nechtěla souhlasit.
18:13
Dnes
Kyjevská městská správa oznámila naléhavou evakuaci dvou nemocnic v hlavním městě. Ukrajinská média naznačují, že evakuace je způsobena výhrůžkami ze strany šéfa běloruské KGB Ivana Tertela, píše kanál Nexta.
Na zasedání „Všeběloruského lidového shromáždění“ Tertel prohlásil, že jeho služba bude čelit „teroristům“ z Ukrajiny. „Všichni tito lidé a jejich plány jsou nám známy. V boji proti terorismu jednáme podle zákonů válečného stavu. Mezi teroristy jsou mrtví a zranění, budou potrestáni, přestože si za své doupě vybrali kyjevské nemocnice v Bohatyrské ulici 30-32, kde se vlastně schovávali za zády nemocných dětí,“ řekl šéf KGB.
18:01
Dnes
Na moskevském letišti Ostafjevo se v noci na dnešek podařilo zničit víceúčelový ruský vrtulník Ka-32, oznámila ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Zveřejnila také videozáznam, který podle ní operaci zachycuje. K zodpovědnosti za operaci se přímo nepřihlásila, ukrajinské zapojení ale naznačila heslem „Sláva Ukrajině!“ na konci oznámení. Podobná prohlášení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
Vrtulník podle rozvědky používala ruská armáda během svého tažení na Ukrajině při podpůrných operacích. Vrtulníky Ka-32 se využívají k přepravě osob či nákladu, k pátracím a záchranným operacím při humanitárních katastrofách nebo i k hašení požárů.
Letiště Ostafjevo podle ukrajinské rozvědky patří ruskému ministerstvu obrany, které ho využívá společně se společností Gazpromavia patřící pod plynárenský podnik Gazprom. Podle dostupných informací slouží letiště pro civilní i vojenské lety.
Témata:
Související
Zbyňda z Opavy nestíhá ani když pracuje 7/24. Borec z Opavy už má nachystaného nového ministra financí...