EU se chlubí úspěchy v Česku: Platili jsme metro A, Baťovy domy i lanovku na Sněžku

Se zdravou, ale místy až nepřiměřenou mírou kritiky se rozhodl bojovat Evropský parlament před volbami, které budou za půl roku. Pomocí webu Co dělá Evropa pro mě tak Čechům připomíná, za co jí mohou nejen spílat, ale také děkovat.

Největší porci peněz z představených projektů spolklo prodloužení linky metra A z Dejvické do Nemocnice Motol, nejen Pražanům se tak usnadnilo cestování po severozápadní části města i do největší tuzemské nemocnice. „EU významně investovala i do rekonstrukce tramvajové trati v ulici Evropská,“ stojí také na webu.

Financí se ale dočkali lidé po celé republice. Eurofondy tekly třeba do plzeňské fakultní nemocnice, kde vznikl mimo jiné heliport pro záchranářské vrtulníky. Rychle populárním se v Plzni stalo také moderní centrum s planetáriem, které popularizuje vědu.

Antibiotika můžou přestat úplně zabírat, varuje europoslanec. Kvůli čemu?

Peníze na vinařské trasy i modernizaci letiště

Ve výčtu přínosu Evropské unie pro Česko nechybí ani půlmiliardová dotace na kompletní rekonstrukci dvou budov v Baťově areálu ve Zlíně, na Olomoucku se podařilo zkrátit dobu příjezdu k pacientovi díky novému operačnímu systému, vybudovat cyklostezku podél Baťova kanálu nebo rozhlednu v Rožnově pod Radhoštěm. Velmi oblíbenými se staly vinařské cyklostezky. „Část z nich (na Hodonínsku a Hustopečsku) byla s pomocí evropských dotací vybavena mobiliářem včetně altánků, posezení, stojanů a servisních míst pro kola,“ doplňuje Evropský parlament.

Dvě stě milionů šlo také na modernizaci pardubického letiště, stamiliony na nový pavilon dětského oddělení nemocnice v Českých Budějovicích a EU podpořila také obnovu lanové dráhy na Sněžku. „Došlo ke kompletní revitalizaci a k výměně sedaček za uzavřené kabinky,“ stojí na webu.

Hovor z dovolené do pěti korun, SMS za 1,5 koruny: Europoslanci zastropovali „roaming“

Brusel si Češi spojují se žárovkami i vysavačem

„Do dnešního dne bylo učiněno jen několik málo pokusů o vyjmenování konkrétních přínosů členství v EU pro občany v celé EU. Tato internetová stránka měla ukázat, do jaké míry EU ovlivňuje každodenní život lidí,“ vysvětlila iniciativu Irena Kubášková z pražské kanceláře europarlamentu.

Kromě rozvoje jednolivých míst v regionech se na webu dočtete také, jaké konkrétní kroky Unie udělala například v oblasti vzdělání, zdravotní péče, nakupování nebo bezpečnosti. 

Některá nařízení evropské legislativy se nesetkala v Česku za poslední volební období, tedy téměř pět let, s velkých úspěchem. V některých případech šlo o dezinterpretace, v jiných ohledech o oprávněnou kritiku. Proslavily se například údajné normy na zakřivení banánů (šlo jen o určení jakost potraviny), konec klasických žárovek (nesmí se vyrábět jen ty s výkonem 75 W) nebo omezování vysavačů (zákaz nad příkon 900 W, hluk do 80 decibelů - důležitější je přitom u vysavače sací výkon).