Nejžhavějším kandidátem na Junckerův post je lidovec Weber. Jeho volba rozdělila Čechy
Předseda lidovecké frakce Evropského parlamentu, kam spadají poslanci KDU-ČSL, STAN a TOP 09, bude nejžhavějším kandidátem na post předsedy Evropské komise po Jean-Claude Junckerovi. Právo obsadit tento post dostane po květnových volbách nejsilnější frakce, kterou byli před čtyřmi lety právě lidovci. Favority budou i příští rok a s nimi i Manfred Weber, současný šéf lidovců v Evropském parlamentu. Na kongresu porazil finského expremiéra Alexandera Stubba.
Zhruba sedm set delegátů volilo Spitzenkandidáta, tady volebního lídra, lidovců pro květnové volby. 492 z nich dalo hlas Manfredu Weberovi.
A vítezem se stává... Manfred Weber! pic.twitter.com/REm4BBKqJR
— Stanislav Polčák (@stanislavpolcak) 8. listopadu 2018
Zatímco lidovci a TOP 09 se přiklonili na stranu vítězného Manfreda Webera, konzervativnějšího z obou kandidátů, Starostové se už před hlasováním hrdě přihlásili k podpoře Alexe Stubba.
„Zástupci Starostů a nezávislých ve volbě celoevropského lídra Evropské lidové strany pro květnové eurovolby podpoří Alexe Stubba, bývalého premiéra Finska, který naplňuje naše naděje o charismatickém lídrovi s vizí Evropy, preferující spolupráci členských států před politikou vražených klínů,“ uvedl předseda STAN Petr Gazdík.
„Obrovská gratulace Manfredu Weberovi k 80% hlasů. Vítezství je naprosto zasloužené a moc se těším na spolupráci,“ přispěchal s blahopřáním pár minut po vyhlášení výsledků Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Finský expremiér si ale podle zdrojů Info.cz znepřátelil delegáty kongresu ostrou kritikou maďarského premiéra Viktora Orbána. Do lidovecké skupiny totiž v Evropském parlamentu patří mimo jiné Orbánova strana Fidesz.
EU27 (without UK): Centre-left S&D hits new record low with 17.9% in today's @EuropeElects projection. S&D is made up of parties like German SPD (14% in YouGov poll), French PS (7.5% in Ifop poll) and Italian PD (18% in Tecné poll). #EP2019
— Europe Elects (@EuropeElects) 7. listopadu 2018
All data: https://t.co/JaP0MTYOBR pic.twitter.com/2R2fX9twrb
Volbu sledoval i europoslanec ODS Jan Zahradil, který kritizoval oba kandidáty za potřebu udržovat v EU status quo. „Volba mezi Weberem a Stubbem je jako volba mezi kolou zero a kolou light,“ napsal na sociální síti.
Manfred Weber, bavorský venkovan
Manfred Weber působí aktuálně v europarlamentu na postu, který se dá přirovnat k Miroslavu Kalouskovi (TOP 09) nebo Jaroslavu Faltýnkovi (ANO), tedy jako šéf poslanců. Rozdíl je v tom, že do lidovecké frakce spadají zástupci všech 28 zemí Unie a více než čtyř desítek národních stran.
Pozice Spitzenkandidáta je pak obdobná pozici volebního lídra. Když v Česku vyhrálo loni parlamentní volby hnutí ANO, jeho lídrem byl Andrej Babiš a stal se později premiérem. Podobně by to mělo fungovat u Webera, pokud lidovci vyhrají v květnu volby, měl by se stát předsedou Evropské komise. Jde ale o nepsané pravidlo, šéfa Komise potvrzuje Evropská rada, tedy špičky členských států, které se jím nemusí řídit. Stejným způsobem se ale stal současným předsedou Jean-Claude Juncker.
Czechia, Kantar poll:
— Europe Elects (@EuropeElects) 4. listopadu 2018
ANO-ALDE: 27% (-3)
PIRÁTI-G/EFA: 16%
ODS-ECR: 14% (+1)
SPD-ENF: 8% (-1)
STAN-EPP: 7% (+1)
KSČM-LEFT: 7% (+1)
KDU/ČSL-EPP: 6 (+1)
ČSSD-S&D: 6% (-1)
TOP09-EPP: 5% (+1)
Field work: 06/10/18-26/10/18
Sample size: 821
Weber má silného zastánce v německé kancléřce Angele Merkelové, je totiž členem sesterské Křesťansko-sociální unie (CSU). Pochází z malého městečka Rottenburg an der Laaber v Dolním Bavorsku, k Česku má tudíž poměrně blízko. Poslancem se stal už ve 29 letech, o tři roky později usedl v Evropském parlamentu. V současnosti je nejmladším předsedou některé z jeho politických frakcí.
„V České republice je velká propast mezi občany a Evropskou unií a tu bych chtěl překlenout. Česko je stejně jako Bavorsko srdcem střední Evropy. Nejbližším evropským hlavním městem k místu, kde jsem vyrůstal, byla Praha. Vím, co tu lidi pohání a co je trápí,“ řekl před volbou v rozhovoru pro Český rozhlas s tím, že odmítl Evropany první a druhé kategorie.
Němci neměli šéfa Komise od roku 1967
Už před tím, než frakce začaly odtajňovat, koho by rády v čele Komise viděly, se mluvilo o tom, že budou tento post chtít zřejmě obsadit Němci. Evropská velmoc měla vůbec prvního šéfa Komise v letech 1958 až 1967 a od té doby nic. Malé Lucembursko oproti tomu mělo už tři muže v čele této instituce, včetně toho stávajícího. A i v souvislosti s tímto faktem se vynořovalo jméno Manfreda Webera.
U druhé nejsilnější frakce socialistů bude kandidátem na předsedu Frans Timmermans, stávající místopředseda Junckerova kabinetu. Za socialisty chtěl přitom do boje i slovenský eurokomisař Maroš Šefčovič, kterého podporovala i ČSSD. Skupina ale nakonec vybrala svého kandidáta „bez boje“.
Třetí nejpočetnější frakci Konzervativců by měl do voleb vést český europoslanec Jan Zahradil (ODS), kritik tohoto způsobu hlasování.