Co s migranty? Šéf Komise Juncker si na „grilovačce“ u poslanců rýpl do Česka

Juncker předestřel konkrétní iniciativy mířící například k lepší ochraně vnější hranice EU a rychlejším návratům migrantů zpět, odkud přišli. Bude se jednat o posílení pohraničníků a rozšíření azylové agentury. 

„Vnější hranici je třeba chránit účinněji, navrhujeme zvýšit počet pohraničníků na 10 tisíc do roku 2020,“ řekl šéf Komise. Konkrétní návrhy předloží Komise ihned. Mnohé z nich by totiž chtěla mít schválené ještě před evropskými volbami v květnu příštího roku. 

Juncker by rád prosadil také legální migrační trasy do Evropy, protože „kvalifikované imigranty potřebujeme“. „Vyzývám rakouské předsednictví, aby podniklo rozhodující kroky, aby tady vznikla vyvážená migrační reforma. Nemůžeme ve chvíli, kdy přijede nová loď k našim břehům, volat po ad hoc řešení. Více solidarity potřebujeme také v souvislosti s tím, že potřebujeme větší efektivnost,“ řekl. 

Letní čas zůstane už napořád, chtějí lidé a Brusel je pro. Babišovi je změna volná

„Některé členské země dosud nenašly vhodný vztah mezi vlastní zodpovědností a nutnou solidaritou k ostatním. Ta musí v členských zemích existovat, pokud chceme udržet Schengen bez hranic,“ rýpl si pak mimo jiné do Česka, které ústy premiéra Babiše naposledy Itálii vzkázalo, že nepřijme ani jediného uprchlíka. 

.@JunckerEU v #SOTEU k migraci: některé země prý ještě nenašly správný vztah mezi vlastní odpovědností a solidaritou k ostatním (slovo “solidarita” ještě 3x zopakoval). Co tím myslel, nevíme. Snad opět nějakou formu “redistribuce” migrantů?

— Jan Zahradil (@ZahradilJan) 12. září 2018 

„V této oblasti jsem u něj zaznamenala výrazný posun. Není tak radikální. Dává na první místo zodpovědnost za vlastní a evropskou bezpečnost. To si myslím, že je lepší pochopení té naší situace. Česko je solidární, ale na první místo kladlo tu bezpečnost. My víme, že dáváme peníze, policii, materiální podporu, ale víme, že jsme řekli nula uprchlíků. Zbytečně to poškozuje pohled na Českou republiku. Nemuseli bychom se řadit mezi státy, na které se takto poukazuje,“ zhodnotila projev také Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) s tím, že by Česko mohlo přijmout syrské sirotky.

„Když se podíváte na celkobou délku projevu a ostatní myšlenky, tak to byla jedna věta. V minulosti ze strany pana Junckera kritika zemí, které odmítaly povinné kvóty, byla mnohem intenzivnější. Za zajímavé považuji, že hovoří o nárůstu počtu zaměstnanců Frontexu, pohraničníků až na 10 tisíc lidí a ambiciózních plánech typu 10 milionů pracovních míst pro Afriku. To je cesta do budoucna, bude ale ekonomicky náročná, dlouhodobá a náročná,“ míní Jiří Pospíšil (TOP 09).

„Pan brexit“ Nigel Farage předává svůj dárek předsedovi Komise Junckerovi během zasedání, na kterém Juncker naposledy zpravil poslance o stavu Unie. | Reuters

Konec střídání času 

Do projevu předsedy Komise se dokonce dostala i stopka pro střídání času, kterou Komise posvětila a která vyšla z veřejné konzultace s občany EU. Ti se vyslovili jasně. 

„Občané nám nebudou tleskat, pokud dvakrát ročně budeme posouvat ručičky hodin. Toto musíme zrušit. Měly by si státy rozhodnout, zda permanentně přejdou na zimní nebo letní čas,“ prohlásil Juncker ve svém zhruba hodinovém projevu.  

Oslavy teroristů smažeme do hodiny 

Internetové firmy by také podle Junckera měly mít v EU povinnost do hodiny smazat ze svých platforem teroristickou propagandu. Komise také navrhuje rozšířit pravomoci vznikajícího Úřadu evropského veřejného žalobce tak, aby se mohl zabývat teroristickou problematikou. 

Juncker odsuzuje útoky na novináře, média a svobodu tisku. Není demokracie bez svobody tisku.
Ne, tady nepadají “bonmoty” o vyhubení novinářů.#Juncker #SOTEU

— Petr Ježek (@JezekCZ) 12. září 2018

 „Musíme být schopni stíhat teroristy i přes hranice. Terorismus hranice neuznává,“ upozornil Juncker. Nová opatření podle něj umožní také efektivněji zasahovat proti praní špinavých peněz. 

Předseda Komise Jean-Claude Juncker naposledy předstoupil před Evropský parlament se Zprávou o stavu Unie | Reuters

„Z projevu předsedy Junckera jsem jedním slovem zklamaná. Chybělo mi hlavně objektivní zhodnocení toho, co se podařilo, ale i realistický pohled na to, co se v průběhu jeho působení v čele Komise nepovedlo. Musel by si přiznat, že totálně nezvládl migrační krizi, nedokázal zabránit brexitu a zásadní měrou přispěl k vnitřnímu rozkladu EU. Pevně věřím, že jeho nástupce v čele Evropské komise bude jiný sekáč, mohu-li použít terminologii Járy Cimrmana," reagovala na projev europoslankyně za ANO Dita Charanzová. 

Jourová předvídala teroristy i migranty 

„Myslím, že ta zpráva bude částečně bilanční, a pak že shrne stručně některé zásadní věci, jako je řešení migrace, posílení bezpečnosti pro lidi v Evropě, jako je potřeba být silnější v zahraniční politice a obchodě. Asi se dotkne také problematiky právního státu a demokracie,“ řekla českým novinářům před zahájením projevu komisařka Věra Jourová.  

Juncker podle mluvčího Komise konzultoval svůj projev dopředu s francouzským prezidentem Macronem, německou kancléřkou Merkelovou i lídrem Africké unie.   

Evropské volby proběhnou ve všech 27 státech Unie v květnu příštího roku. Juncker už na přelomu roku řekl, že znovu kandidovat nebude. Novým šéfem Komise bude pravděpodobně tzv. Spitzenkandidát nejsilnější politické frakce v europarlamentu. Před pěti lety to byli lidovci, kam patří z českých stran KDU-ČSL a TOP 09.  

Europoslanci dostávají milion na kancelář: Někteří si tak „syslí“ i na důchod

Do které frakce patří české strany?  

Evropská lidová strana (217 poslanců) – KDU-ČSL, TOP 09 (7 poslanců)   

Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (189) – ČSSD (4)   

Evropští konzervativci a reformisté (74) – ODS (2)   

Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (68) – ANO (4)  

Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice (52) – KSČM (3)   

Evropa svobody a přímé demokracie (45) – Svobodní (1)